§ 1693 občanský zákoník – Dohoda dědiců o výši dědických podílů
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 1693 občanského zákoníku upravuje možnosti dědiců dohodnout se na výši svých dědických podílů v rámci dědického řízení a stanovuje pravidla pro vypořádání dědice, který se staral o zůstavitele nebo přispěl k jeho majetku. (§ 1693 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: dědic, zůstavitel, soud, manžel
- Judikatura: na § 1693 odkazuje 11 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Dědicové si mohou před soudem v řízení o dědictví dohodnout, jaká bude výše jejich dědických podílů. Soud dohodu schválí, neodporuje-li zájmu osoby pod zvláštní ochranou.
(2) Dědí-li se na základě pořízení pro případ smrti, mohou si dědici dohodnout jinou výši dědických podílů, než jakou jim zůstavitel vyměřil, pokud to zůstavitel výslovně připustil.
(3) Dědí-li se podle zákonné dědické posloupnosti, má dědic právo požadovat po ostatních dědicích vypořádání, pokud se staral o zůstavitele delší dobu nebo přispěl značnou měrou k udržení či zvětšení zůstavitelova majetku prací, peněžitou podporou nebo podobným způsobem, aniž byl za to odměňován. Vypořádání se poskytne ve výši přiměřené trvání a rozsahu toho, co plnil, a hodnotě pozůstalosti; o tuto výši se zvětší jeho dědický podíl. To platí i v případě, že dědic, který není pozůstalým manželem, plnil vůči zůstaviteli vyživovací nebo obdobnou povinnost.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Dědici se mohou v dědickém řízení dohodnout na jiné výši dědických podílů, než jaká by jim jinak připadla, pokud to soud schválí a není to v rozporu se zájmy osoby pod zvláštní ochranou.
- Pokud zůstavitel zanechal pořízení pro případ smrti (např. závěť), mohou se dědici od jeho určení odchýlit a dohodnout se na jiné výši podílů, ale jen pokud to zůstavitel výslovně povolil.
- V případě dědění podle zákona má dědic, který se o zůstavitele delší dobu staral nebo významně přispěl k jeho majetku bez odměny, právo na vypořádání, které se projeví zvýšením jeho dědického podílu.
- Toto právo na vypořádání platí i pro dědice, který plnil vůči zůstaviteli vyživovací povinnost, pokud není pozůstalým manželem.
Na co si dát pozor
- Dohoda dědiců o výši podílů musí být schválena soudem a nesmí odporovat zájmům osoby pod zvláštní ochranou (např. nezletilého dědice).
- Při dědění na základě pořízení pro případ smrti je možnost dohody o jiné výši podílů omezena výslovným souhlasem zůstavitele.
- Nárok na vypořádání za péči nebo přispění k majetku zůstavitele musí být doložen a jeho výše je přiměřená rozsahu a trvání plnění a hodnotě pozůstalosti.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1693
Jak soudy aplikují § 1693
Soud prvního stupně nepřiznal pozůstalé sestře M. K. a pozůstalému synovci M. K. (coby tzv. spolužijící osobě) právo na modifikaci (v podobě navýšení) jejich zákonných dědických podílů dle § 1693 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [(dále jen „o. z.“) (výrok II)].
Účastnice 3) současně (mimo jiné) navrhla, aby došlo v její prospěch k „vypořádání za péči o zůstavitele“ ve smyslu ustanovení § 1693 odst. 3 o. z., které ohodnotila částkou 1 398 285,- Kč.
Dovolatelka má za to, že odvolací soud vybočil z judikatury k otázce osoby nesoucí důkazní břemeno při zpochybnění pravosti a pravdivosti závěti sepsané ve formě soukromé listiny zůstavitelem, a že nesprávně upřednostnil aplikaci § 1693 odst. 1 o. z. (poznámka Nejvyššího soudu: dovolatelka zřejmě měla na mysli § 1673 odst. 1 o. z.) namísto postupu dle § 565 o. z. v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 24 Cdo 2592/2021, ačkoliv „měl odkázat k podání žaloby tvrzené závětní dědice“, které by „v dané situaci mělo tížit břemeno …
Právní otázky
Související
§ 9 Ustanovení přechodná a závěrečná (Zákon, kterým se mění a doplňuje občansk)