§ 1696 občanský zákoník – Schválení dohody o rozdělení pozůstalosti soudem
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 1696 občanského zákoníku stanoví podmínky, za nichž soud schválí dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti, a co se stane, pokud dohodu neschválí. Soud schválí dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti, pokud tato dohoda neodporuje vůli zůstavitele a zároveň nepoškozuje zájmy osoby pod zvláštní ochranou. (§ 1696 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, zůstavitel, dědic
- Judikatura: na § 1696 odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Soud dohodu dědiců o rozdělení schválí, neodporuje-li vůli zůstavitele a v jejích mezích ani zájmům osoby pod zvláštní ochranou. Neschválí-li soud dohodu, potvrdí dědicům nabytí dědictví podle výše jejich dědických podílů.
(2) K platnosti dohody o rozdělení pozůstalosti se vyžaduje, aby v důsledku jejího uzavření byla rozdělena celá známá pozůstalost. Dohodou lze zřídit i věcné břemeno nebo zástavní či jiné věcné právo, i když o něm zůstavitel nepořídil.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soud schválí dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti, pokud tato dohoda neodporuje vůli zůstavitele a zároveň nepoškozuje zájmy osoby pod zvláštní ochranou.
- Pokud soud dohodu neschválí, potvrdí dědicům nabytí dědictví podle výše jejich dědických podílů, což znamená, že dědicové získají podíly na pozůstalosti v poměru, jaký vyplývá ze zákona nebo závěti.
- Dohoda o rozdělení pozůstalosti musí zahrnovat celou známou pozůstalost, aby byla platná.
- V rámci dohody o rozdělení pozůstalosti lze zřídit i věcná práva (např. věcné břemeno, zástavní právo), i když o nich zůstavitel ve své vůli nepořídil.
Na co si dát pozor
- Dohoda o rozdělení pozůstalosti musí být v souladu s vůlí zůstavitele a nesmí poškozovat zájmy osoby pod zvláštní ochranou.
- Je nutné, aby dohoda zahrnovala veškerou známou pozůstalost, jinak by nemusela být platná.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1696
Jak soudy aplikují § 1696
Nepořídil-li zůstavitel o některé části pozůstalosti nebo nepřikázal-li, jak má být pozůstalost nebo její část rozdělena, nebo není-li rozdělení pozůstalosti podle zůstavitelovy vůle vůbec možné, použije se ustanovení odstavce 1 obdobně (§ 1695 odst. 2 o. z.). Podle ustanovení § 1696 odst. 1 o. z. soud dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti schválí, neodporuje-li vůli zůstavitele a v jejích mezích ani zájmům osoby pod zvláštní ochranou.
… stavu ohledně péče o zůstavitelku, jak je na základě provedených důkazů a jejich hodnocení uveden v odůvodnění dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu (přičemž skutková zjištění, jak je již výše uvedeno, není dovolací soud oprávněn přezkoumávat ani doplňovat) - nejsou předpoklady pro aplikaci ustanovení § 1696 odst. 3 o.z. splněny, když se o zůstavitelku starali a projevovali zájem v rámci svých možností všichni její potomci.