§ 19 občanský zákoník – Přirozená práva člověka
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 19 občanského zákoníku říká, že každý člověk má vrozená, přirozená práva, která jsou nezcizitelná a nelze se jich vzdát. Každý člověk je považován za osobu a má přirozená práva. (§ 19 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 19 odkazuje 17 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Každý člověk má vrozená, již samotným rozumem a citem poznatelná přirozená práva, a tudíž se považuje za osobu. Zákon stanoví jen meze uplatňování přirozených práv člověka a způsob jejich ochrany.
(2) Přirozená práva spojená s osobností člověka nelze zcizit a nelze se jich vzdát; stane-li se tak, nepřihlíží se k tomu. Nepřihlíží se ani k omezení těchto práv v míře odporující zákonu, dobrým mravům nebo veřejnému pořádku.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Každý člověk je považován za osobu a má přirozená práva.
- Tato přirozená práva jsou dána už samotným rozumem a citem.
- Zákon může pouze stanovit meze uplatňování těchto práv a způsob jejich ochrany.
- Přirozená práva spojená s osobností člověka nelze prodat, darovat ani se jich vzdát. Pokud by se tak stalo, nebere se na to zřetel.
Na co si dát pozor
- K omezení přirozených práv se nepřihlíží, pokud by odporovalo zákonu, dobrým mravům nebo veřejnému pořádku.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 19
Jak soudy aplikují § 19
Podle § 19 odst. 1 o. z. každý člověk má vrozená, již samotným rozumem a citem poznatelná přirozená práva, a tudíž se považuje za osobu.
Namítl, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a že v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena otázka, zda je třeba ustanovení § 19 odst. 7 „ZVD“ vykládat v souladu s ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vztahujícími se k neplatnosti právního jednání.
Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 9. srpna 2022, č. j. 22 ICm XY, odkazuje na ustanovení § 19, § 103 a § 104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a na ustanovení § 23 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), řízení zastavil (výrok I.) a určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Přitom akcentoval, že žalovaný (A. K.) zemřel dne 17. září 2021, tj. před zahájením řízení v dané věci (12. listopadu 2021).
Právní otázky
Související
§ 2894 Průběh řízení před Ústavním soudem (Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 26/)§ 44 Účinnost (Vyhláška o veterinárních požadavcích na )§ 35 Účinnost (Vyhláška o veterinárních požadavcích na )§ 6 Účinnost (Vyhláška, kterou se stanoví bližší podmí)§ 21 Účinnost (Vyhláška o plánech péče, zásadách péče a)