§ 1909 OZ – Použil-li dlužník ve shodě se smlouvou jako prostředek…
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 1909 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 1909 OZ stanoví, že pokud dlužník použije směnku (nebo šek, akreditiv) jako prostředek placení, peněžitý dluh trvá dál, dokud věřitel nedostane peníze ze směnky; teprve tehdy se dluh považuje za splněný již vystavením směnky.
§ 1909
Použil-li dlužník ve shodě se smlouvou jako prostředek placení směnku, nemá vystavení směnky vliv na trvání peněžitého dluhu, ale věřitel může na dlužníku požadovat plnění dluhu, jen nemohl-li dosáhnout splnění ze směnky; pokud však věřitel splnění dosáhl, považuje se dluh za splněný již vystavením směnky. To platí i tehdy, byl-li otevřen akreditiv, vystaven šek nebo v jiných obdobných případech.
Paragraf 1909 OZ stanoví, že pokud dlužník použije směnku (nebo šek, akreditiv) jako prostředek placení, peněžitý dluh trvá dál, dokud věřitel nedostane peníze ze směnky; teprve tehdy se dluh považuje za splněný již vystavením směnky.
Co to znamená v praxi
Vystavení směnky (nebo šeku, akreditivu) dlužníkem samo o sobě neznamená, že je peněžitý dluh splněn; dluh trvá dál.
Věřitel může požadovat zaplacení dluhu ze směnky. Teprve když se mu podaří získat peníze ze směnky, považuje se původní peněžitý dluh za splněný.
Pokud věřitel nemůže dosáhnout splnění ze směnky (například proto, že dlužník směnku nezaplatí), může stále požadovat splnění původního peněžitého dluhu přímo po dlužníkovi.
Tato pravidla platí nejen pro směnky, ale i pro šeky, akreditivy a další podobné platební nástroje.
Na co si dát pozor
Věřitel by si měl být vědom, že přijetím směnky se nevzdává nároku na původní dluh, pokud směnka nebude proplacena.
Dlužník by měl počítat s tím, že jeho peněžitý dluh zanikne až v okamžiku, kdy věřitel obdrží plnění ze směnky, nikoli již jejím vystavením.