§ 2239 občanský zákoník – Zakázaná ujednání
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 1. 2026 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 2239 občanského zákoníku stanoví, že ujednání v nájemní smlouvě, které ukládá nájemci zjevně nepřiměřenou povinnost, je neúčinné, a zároveň upřesňuje, že ujednání o doručování písemností prostřednictvím datových schránek se za zjevně nepřiměřené nepovažuje. Pronajímatel nemůže po nájemci požadovat plnění povinností, které jsou s ohledem na okolnosti zjevně nepřiměřené. (§ 2239 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 1. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Zakázaná ujednání
- Týká se: nájemce
- Judikatura: na § 2239 odkazuje 10 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Nepřihlíží se k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená.
(2) Má se za to, že ujednání o doručování písemností prostřednictvím datových schránek není zjevně nepřiměřené.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pronajímatel nemůže po nájemci požadovat plnění povinností, které jsou s ohledem na okolnosti zjevně nepřiměřené.
- Pokud je v nájemní smlouvě takové zjevně nepřiměřené ujednání, nebude se k němu přihlížet, jako by ve smlouvě vůbec nebylo.
- Ujednání o doručování písemností prostřednictvím datových schránek je považováno za standardní a není zjevně nepřiměřené.
Na co si dát pozor
- Posouzení, zda je povinnost „zjevně nepřiměřená“, závisí na konkrétních okolnostech.
- I když je ujednání o datových schránkách obecně v pořádku, je důležité, aby nájemce měl k datové schránce přístup a byl schopen ji používat.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 2239
Jak soudy aplikují § 2239
Zvýšená ochrana nájemce je dále zdůrazněna úpravou zakázaných ujednání v § 2239 o. z. Optikou této ochrany je pak třeba poměřovat všechna ujednání stran týkající se nájmu [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2059/2018, uveřejněný pod č. 33/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 31. 10. 2019, sp. zn. II. ÚS 3230/19)].
Uzavřel, že podnájemní vztah je „zvláštním případem nájemního vztahu, na jehož základě nájemce přenechává jinému – podnájemci – své nájemní právo k bytu“, a proto se na podnájemní smlouvu použijí ustanovení týkající se nájemní smlouvy obdobně, a to včetně tzv. zakázaných ujednání upravených v § 2239 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 30. 6. 2020 (dále též jen „o. z. ve znění do 30. 6. 2020“), podle něhož se nepřihlíží k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu.
Zvýšená ochrana nájemce je pak dále zdůrazněna úpravou zakázaných ujednání v § 2239 o. z.
Právní otázky
Související
§ 7 Zakázaná ujednání (Zákon o podpoře zahrádkářské činnosti (z)§ 17b Zakázaná ujednání (Zákon o auditorech a o změně některých z)§ 3 DOHODY NARUŠUJÍCÍ SOUTĚŽ (Zákon o ochraně hospodářské soutěže a o )§ 16 Účinnost (Vyhláška o systému bezpečnosti provozová)Dostal jsem výpověď z nájmu bytu – co dělat – postup krok za krokemVzor: Nájemní smlouva k bytu – vzor zdarma