Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 25 · Občanské právo
Stručně: Paragraf stanoví, že na počaté, ale dosud nenarozené dítě se pohlíží jako na již narozené, pokud je to v jeho prospěch, a předpokládá se, že se narodí živé.
§ 25
Na počaté dítě se hledí jako na již narozené, pokud to vyhovuje jeho zájmům. Má se za to, že se dítě narodilo živé. Nenarodí-li se však živé, hledí se na ně, jako by nikdy nebylo.
Paragraf stanoví, že na počaté, ale dosud nenarozené dítě se pohlíží jako na již narozené, pokud je to v jeho prospěch, a předpokládá se, že se narodí živé.
Co to znamená v praxi
Počaté dítě může nabývat práv, například dědit majetek, ještě před svým narozením, pokud je to pro něj výhodné.
Předpokládá se, že dítě, které se narodí, bude živé, což je důležité pro právní kontinuitu a nabývání práv.
Pokud se dítě nenarodí živé, právně se na něj pohlíží, jako by nikdy neexistovalo, což znamená, že nenabývá žádných práv ani povinností.
Na co si dát pozor
Princip "nasciturus pro iam nato habetur" (počatý se považuje za narozeného) platí pouze tehdy, je-li to v zájmu počatého dítěte.
Právní fikce narození živého dítěte zaniká, pokud se dítě skutečně nenarodí živé.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.