§ 27 občanský zákoník – Pokud není jisté, kdo zemřel dříve z více osob
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 27 občanského zákoníku stanoví, že pokud není jisté, kdo zemřel dříve z více osob, které na sobě byly právně závislé, považují se za zemřelé současně. Pokud například dva dědicové zemřou při stejné události a nelze určit pořadí úmrtí, nebude jeden dědit po druhém. (§ 27 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 27 odkazuje 25 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Závisí-li právní následek na skutečnosti, že určitý člověk přežil jiného člověka, a není-li jisto, který z nich zemřel jako první, má se za to, že všichni zemřeli současně.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud například dva dědicové zemřou při stejné události a nelze určit pořadí úmrtí, nebude jeden dědit po druhém.
- Jejich majetek se bude dědit, jako by zemřeli ve stejný okamžik, tedy každý po sobě.
- Tato domněnka se uplatní, jen pokud na pořadí úmrtí závisí nějaký právní následek (např. dědění).
Příklad
Manželé Novákovi, kteří neměli děti, zemřeli při autonehodě. Pan Novák měl v závěti, že vše dědí jeho manželka. Pokud by se prokázalo, že paní Nováková zemřela dříve, dědil by po panu Novákovi někdo jiný (např. jeho rodiče). Pokud by se prokázalo, že pan Novák zemřel dříve, dědila by po něm paní Nováková a po ní by dědili její dědicové. Protože nelze určit, kdo zemřel dříve, považují se za zemřelé současně. Majetek pana Nováka tak zdědí jeho dědicové (např. rodiče) a majetek paní Novákové zdědí její dědicové (např. její rodiče).
Na co si dát pozor
- Tato domněnka platí pouze v případě, že nelze s jistotou určit pořadí úmrtí.
- Domněnka se uplatní jen tehdy, když na pořadí úmrtí závisí právní následek.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 27
Jak soudy aplikují § 27
Ustanovení § 27 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích se s účinností od téhož data posunulo ve struktuře § 27 zákona o pozemních komunikacích do odstavce 7. Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výše uvedené podobě, pro věc opět rozhodné, platí beze změny od 1. ledna 2014.
„Ani za platnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) nebylo v judikatuře pochybností, že při aplikaci tehdejšího § 27 odst. 3 obč. zák., o tom, že tzv. veřejným opatrovníkem je třeba ustanovit orgán místní správy, v jehož obvodu opatrovanec bydlí [k tomu srovnej např. usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 28. června 2006, sp. zn. IV. ÚS 744/05 (in http://nalus.usoud.cz), usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. listopadu 1997, sp. zn. 25 Co 531/97, publikované v …
… návrhu na uzavření smlouvy) vzít na sebe povinnosti konkrétně ujednané ve smlouvě o spolupráci při výkonu sportovní činnosti (§ 8, § 9 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „obč. zák.“). Při takovém právním úkonu jednají za fyzickou osobu její zákonní zástupci (§ 26, § 27 odst. 1 obč. zák., § 36 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění účinném do 31. 12. 2013).