§ 59 OZ – Soud může svéprávnost omezit v souvislosti s určitou…
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 59 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 59 občanského zákoníku stanoví, že soud může omezit svéprávnost člověka na určitou dobu, nejdéle však na tři roky, nebo v odůvodněných případech na pět let. Po uplynutí této doby omezení zaniká, pokud není zahájeno řízení o prodloužení.
§ 59
(1) Soud může svéprávnost omezit v souvislosti s určitou záležitostí na dobu nutnou pro její vyřízení, nebo na jinak určenou určitou dobu, nejdéle však na tři roky. Je-li zjevné, že se stav člověka v této době nezlepší, může soud svéprávnost omezit na dobu delší, nejdéle však na pět let.
(2) Uplynutím doby omezení svéprávnosti právní účinky omezení zanikají. Zahájí-li se však v této době řízení o prodloužení doby omezení, trvají právní účinky původního rozhodnutí až do nového rozhodnutí, nejdéle však jeden rok.
Paragraf 59 občanského zákoníku stanoví, že soud může omezit svéprávnost člověka na určitou dobu, nejdéle však na tři roky, nebo v odůvodněných případech na pět let. Po uplynutí této doby omezení zaniká, pokud není zahájeno řízení o prodloužení.
Co to znamená v praxi
Soud může omezit svéprávnost člověka na dobu nutnou pro vyřízení konkrétní záležitosti.
Maximální doba omezení svéprávnosti je tři roky.
Pokud je zjevné, že se stav člověka nezlepší, může soud omezit svéprávnost na delší dobu, nejdéle však na pět let.
Po uplynutí stanovené doby omezení svéprávnosti automaticky zaniká.
Pokud se v době omezení zahájí řízení o prodloužení, trvá původní omezení až do nového rozhodnutí, nejdéle však jeden rok.
Na co si dát pozor
Omezení svéprávnosti je vždy časově omezené, a to buď na dobu nutnou pro vyřízení záležitosti, nebo na maximálně tři, respektive pět let.
Pokud soud nerozhodne o prodloužení omezení do jednoho roku od zahájení řízení o prodloužení, původní omezení zaniká.