§ 59 občanský zákoník – Právo soudu omezit svéprávnost člověka
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 59 občanského zákoníku stanoví, že soud může omezit svéprávnost člověka na určitou dobu, nejdéle však na tři roky, nebo v odůvodněných případech na pět let. Po uplynutí této doby omezení zaniká, pokud není zahájeno řízení o prodloužení. Soud může omezit svéprávnost člověka na dobu nutnou pro vyřízení konkrétní záležitosti. (§ 59 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…dobu nutnou pro její vyřízení, nebo na jinak určenou určitou dobu, nejdéle však na tři roky“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…v této době nezlepší, může soud svéprávnost omezit na dobu delší, nejdéle však na pět let.“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…trvají právní účinky původního rozhodnutí až do nového rozhodnutí, nejdéle však jeden rok.“
- Judikatura: na § 59 odkazuje 18 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Soud může svéprávnost omezit v souvislosti s určitou záležitostí na dobu nutnou pro její vyřízení, nebo na jinak určenou určitou dobu, nejdéle však na tři roky. Je-li zjevné, že se stav člověka v této době nezlepší, může soud svéprávnost omezit na dobu delší, nejdéle však na pět let.
(2) Uplynutím doby omezení svéprávnosti právní účinky omezení zanikají. Zahájí-li se však v této době řízení o prodloužení doby omezení, trvají právní účinky původního rozhodnutí až do nového rozhodnutí, nejdéle však jeden rok.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soud může omezit svéprávnost člověka na dobu nutnou pro vyřízení konkrétní záležitosti.
- Maximální doba omezení svéprávnosti je tři roky.
- Pokud je zjevné, že se stav člověka nezlepší, může soud omezit svéprávnost na delší dobu, nejdéle však na pět let.
- Po uplynutí stanovené doby omezení svéprávnosti automaticky zaniká.
- Pokud se v době omezení zahájí řízení o prodloužení, trvá původní omezení až do nového rozhodnutí, nejdéle však jeden rok.
Na co si dát pozor
- Omezení svéprávnosti je vždy časově omezené, a to buď na dobu nutnou pro vyřízení záležitosti, nebo na maximálně tři, respektive pět let.
- Pokud soud nerozhodne o prodloužení omezení do jednoho roku od zahájení řízení o prodloužení, původní omezení zaniká.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 59
Jak soudy aplikují § 59
Podle § 59 odst. 1 občanského zákoníku >2< (dále jen o. z.) může soud svéprávnost omezit v souvislosti s určitou záležitostí na dobu nutnou pro její vyřízení, nebo na jinak určenou určitou dobu, nejdéle však na tři roky.
… posuzované přistoupil odvolací soud ke změně napadeného rozsudku soudu prvního stupně (když vzhledem k absenci výslovného stanovení doby omezení je třeba podle odvolacího soudu vycházet z toho, že soud prvního stupně určil dobu omezení svéprávnosti v trvání 3 let) a stanovil omezení svéprávnosti v délce 5 let (§ 59 o. z.); v této souvislosti odkázal na trvalost duševní poruchy posuzované.
… se oproti rozsudku zdejšího soudu ze dne 22. 5. 2018, č. j. 9 P 190/2015-402, nikterak nezměnil“, že „důvody pro omezení svéprávnosti posuzovaného trvají i v současné době“, a proto „dobu omezení svéprávnosti posuzovaného, i v souladu s návrhy stran, prodloužil o maximálně možnou dobu upravenou v ustanovení § 59 odst. 1 o. z., tedy o 5 roků“.