Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 879 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 879 občanského zákoníku stanoví, že při jednání s dítětem, které není schopno jednat samostatně, stačí jednat s jedním z rodičů jako zástupcem dítěte a dobrá víra či vědomost se posuzuje u obou rodičů.
§ 879 Péče o dítě a jeho ochrana
(1) Při právním jednání vůči dítěti, které není způsobilé ve věci samostatně právně jednat, postačí jednání i jen vůči jednomu z rodičů jako zástupci dítěte.
(2) Je-li právně významné, zda dítě, které není způsobilé ve věci samostatně právně jednat, je či není v dobré víře, je třeba, aby byla posouzena dobrá víra obou rodičů.
(3) Je-li právně významné, zda dítě, které není způsobilé ve věci samostatně právně jednat, o věci, popřípadě skutečnosti vědělo nebo nevědělo, je třeba, aby byla posouzena vědomost obou rodičů.
Paragraf 879 občanského zákoníku stanoví, že při jednání s dítětem, které není schopno jednat samostatně, stačí jednat s jedním z rodičů jako zástupcem dítěte a dobrá víra či vědomost se posuzuje u obou rodičů.
Co to znamená v praxi
Pokud někdo jedná s dítětem, které ještě nemůže samo rozhodovat, stačí, když jedná jen s jedním z rodičů.
Když je důležité, zda dítě něco vědělo nebo nevědělo, posuzuje se, zda to věděli oba rodiče.
Když je důležité, zda dítě jednalo v dobré víře, posuzuje se dobrá víra obou rodičů.
Příklad
Pan Novák chce prodat starožitnou hračku desetiletému Petrovi. Protože Petr není schopen sám právně jednat, pan Novák projedná prodej s Petrovou matkou. Pokud by se později řešilo, zda Petr věděl, že hračka je kradená, posuzovalo by se, zda to věděli oba jeho rodiče.