5 As 30/2011 — Nejvyšší správní soud

6 A 205/2016- 90 - text 9 pokračování 6A 205/2016 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Karly Cháberové a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Dany Černé v právní věci žalobce: nezl. D. S., datum narození „X“, zastoupený otcem, Mgr. J. S., nar. „X“, adresa pro doručování: dat. schránka ID: ..., proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2/2, Praha 1, za účasti zúčastněné osoby: JUDr. D. S., nar. dne „X“, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MHMP 1877095/2016, sp. zn. S-MHMP 1695105/2016, ze dne 24. 10. 2016, t a k t o : I. Žaloba se z a m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný rozhodl podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád) o zamítnutí odvolání proti rozhodnutí příspěvkové organizace Základní škola Nad Vodovodem, Nad Vodovodem 81/460, Praha 10 (dále jen „ základní škola č. 1“), ze dne 22. 2. 2016, č. j. ZŠ/367/2016, o přijetí nezl. D. S. k základnímu vzdělávání v této příspěvkové organizaci. Žalobce, zastoupen otcem jako zákonným zástupcem, v žalobě uvedl, že je žákem třetího ročníku Základní školy Sázavská, se sídlem Sázavská 5/830, 120 00 Praha 2 (dále jen „ základní škola č. 2“). Dne 1. 2. 2016 podala matka JUDr. D. S. jako zákonný zástupce nezletilého žalobce žádost o přijetí dítěte k základnímu vzdělávání, kterou žádala o přijetí nezletilého k plnění povinné školní docházky v základní škole č. 1. Matka tak podle žalobce učinila v rozporu s § 876 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), a o tomto kroku otce neinformovala a ani ve smyslu § 877 občanského zákoníku nenavrhla soudu, aby o záležitosti rozhodl. Vzhledem k tomu, že žádost o přijetí byla podána v rozporu se zákonem a nezletilý žalobce nebyl řádně zastoupen, třebaže zastoupen být měl, jednalo se o neplatné právní jednání, neboť bylo učiněno nesvéprávným subjektem a v rozporu se zákonem, a jako k takovému k němu neměl správní orgán vůbec přihlížet. Dne 22. 2. 2016 vydala ředitelka školy č. 1 Mgr. J. J. rozhodnutí o přijetí k základnímu vzdělávání, č. j. ZŠ/367/2016. Dne 22. 8. 2016 se matka poprvé otci zmínila, že uvažuje o přestupu nezletilého žalobce na jinou základní školu, neboť je to pro ni praktičtější z hlediska péče o její další dítě. Během telefonátu matka navrhla, že novou školu společně s otcem a nezletilým žalobcem navštíví, aby na místě posoudili její kvality. O jakou školu se jedná, matka otci sdělila až 29. 8. 2016, do té doby ho ponechávala v přesvědčení, že se jedná o základní školu spádovou, která je nejblíže faktickému bydlišti matky a žalobce. Škola však školou spádovou není, nachází se v přibližně dvojnásobné vzdálenosti. Dne 31. 8. 2016, ještě před tím, než bylo rozhodnutí školy č. 1 doručeno matce, otec na schůzce s ředitelkou školy č. 1 vyjádřil ústně i písemně svůj nesouhlas s přestupem nezletilého žalobce na novou školu. Stejného dne, tj. 31. 8. 2016, matka osobně převzala rozhodnutí základní školy č. 1. Ředitelka základní školy č. 1, když si uvědomila svou chybu, že rozhodla v rozporu se zákonem a přes nesouhlas otce, doručila dne 5. 9. 2016 rozhodnutí školy otci, aby se mohl jako zákonný zástupce nezletilého žalobce domáhat práv nezletilého žalobce v odvolacím řízení, neboť autoremedura byla v řešené věci vyloučena. Dne 1. 9. 2016 se matka jménem nezletilého žalobce vzdala práva na podání odvolání proti rozhodnutí školy č. 1 o přijetí k základnímu vzdělávání. Matka tak učinila bez vědomí otce a v rozporu s § 879 odst. 1 občanského zákoníku a § 29 správního řádu a také proti výslovné vůli otce, který s přestupem nezletilého žalobce na jinou základní školu nesouhlasil. Dne 12. 9. 2016 podal nezletilý žalobce prostřednictvím otce jako zákonného zástupce odvolání proti rozhodnutí školy č. 1. Dne 24. 10. 2016 vydal žalobce napadené rozhodnutí. Žalobce namítl, že samotné podání žádosti o přijetí bylo neplatným právním jednáním, neboť ho žalobce učinil, když nebyl dostatečně zastoupen v souladu s právními předpisy, resp. byl zastoupen pouze matkou. Žalobce odkázal na § 865 odst. 1 a § 876 odst. 1 občanského zákoníku. Žalobce uvedl, že shoda obou rodičů je základním imperativem pro právní jednání dítěte, které jeho zákonní zástupci zastupují, a jakýkoli úkon, který dítě učiní v zastoupení jen jedním z rodičů bez souhlasu druhého rodiče, je neplatným právním jednáním. Žalovaný se s nesouhlasem otce mohl seznámit jednak ve správním spise a jednak v obsahu odvolání. Neplatí tedy, že ředitelka školy č. 1 a žalovaný jako třetí osoby ve smyslu § 876 odst. 3 občanského zákoníku byly v dobré víře, že matka jednala v zastoupení žalobce ve shodě s otcem. Tuto skutečnost, tedy znalost neshody mezi rodiči, potvrdila ředitelka školy č. 1 tím, že otci poštou zaslala rozhodnutí školy č. 1, ačkoli s otcem do té doby nekomunikovala a neobeslala ho žádnou písemností v rámci správního řízení, tedy nejednala s ním jako s účastníkem řízení nebo jeho zákonným zástupcem. Žalobce odkázal na rozdíl mezi hmotněprávním a procesně právním zastoupením nezletilého dítěte definovaný v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 1967, sp. zn. 5 Cz 119/67. Namítl, že žalovaný se jeho argumenty nezabýval a zamítl odvolání pouze z důvodu nepřípustnosti odvolání, přičemž odkazoval na to, že žalobce se vzdal práva na odvolání proti rozhodnutí školy, a to právním jednáním, při kterém byl nezletilý žalobce zastoupen pouze matkou, tedy jen jedním ze dvou zákonných zástupců. Žalovaný tak naprosto odhlíží od skutečnosti, že vzdání se práva na odvolání žalobce z 1. 9. 2016 je neplatným právním jednáním. Vzhledem k tomu, že žalovaný své rozhodnutí opírá výhradně o neplatné právní jednání, je napadené rozhodnutí v rozporu se zákonem. Žalobce odkázal na § 31 správního řádu, podle něhož je zástupcem účastníka zákonný zástupce, opatrovník nebo zmocněnec. Žalobce odkázal rovněž na § 877 občanského zákoníku, podle něhož vyžaduje záležitost, která je pro dítě významná zejména se zřetelem k jeho zájmu, dohody obou rodičů jako zákonných zástupců. Správní orgány obou stupně nemohou přehlížet hmotněprávní úpravu soukromého práva. Žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 281/2015. Žalobce namítl, že ze zákona i z rozhodovací praxe vyplývá, že pokud se správní orgán během správního řízení dozví o neshodě rodičů, je-li předmětem řízení záležitost, která podle zákona vyžaduje shodu a dohodu obou rodičů, postupuje správní orgán podle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu a řízení usnesením přeruší, což se vztahuje i na správní řízení odvolací (§ 93 odst. 1 správního řádu). Podle § 57 správního řádu je správní orgán povinen vyčkat rozhodnutí příslušného orgánu, v případě žalobce se jedná o civilní soud ve věci podle § 877 občanského zákoníku. Nezletilý žalobce jednal, aniž by byl řádně zastoupen, což je vada řízení, kterou mohl odstranit výhradně civilní soud rozhodnutím podle § 877 občanského zákoníku. O neshodě rodičů v otázce žádosti o přijetí, která je ve smyslu § 877 občanského zákoníku záležitostí, která je pro dítě významná zejména se zřetelem k jeho zájmu, se ředitelka školy č. 1 jako správní orgán prvního stupně dověděla písemným nesouhlasem otce s přestupem žalobce na školu a žalovaný jako odvolací správní orgán prostřednictvím odvolání. Žalobce odkázal na stanovisko odboru legislativy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vydané dne 6. 5. 2014, dokument č. j.: MSMT – 16967/2014 – 2. Žalovaný, stejně jako ředitelka školy č. 1 jako správní orgán prvního stupně, při svém rozhodování naprosto odhlédli od existence a aplikace ust. § 877 občanského zákoníku, podle kterého je k záležitostem, které jsou pro dítě významné zejména se zřetelem k jeho zájmu, zapotřebí shody obou rodičů, který je nutno dát předem. Žalobce namítl, že napadené rozhodnutí je zmatečné a v rozporu se zákonem. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že z moci úřední zkoumal, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, výše uvedenými předpoklady se však nezabýval. Žalobce poukázal na naprosto nesouvislý a nekoncepční odkaz na § 94 odst. 4 správního řádu. Jediná újma žalobci vznikne tím, že napadené rozhodnutí nebude zrušeno. Rozhodnutí žalovaného je dle žalobce nezákonné a řízení, které mu předcházelo, trpělo vadami. Stejně tak bylo nezákonné rozhodnutí školy č. 1 jakožto prvostupňového orgánu. Žalobce navrhl, aby soud zrušil napadené rozhodnutí i rozhodnutí základní školy č. 1 o přijetí k základnímu vzdělávání. Matka nezletilého žalovaného dne 8. 11. 2016 soudu oznámila, že bude uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že v dané