Řízení před mimořádným lidovým soudem zahajuje se k návrhu…
Vyhláška o plném znění dekretů presidenta republiky o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech a dekretu presidenta republiky o Národním soudu · 9/1947 Sb. · Ostatní právní předpisy
(2) Celé trestní řízení se koná zpravidla od počátku do konce před mimořádným lidovým soudem ve způsobu hlavního přelíčení, pokud možno bez přerušení a musí býti skončeno do tří dnů od okamžiku, kdy byl obžalovaný před něj postaven. Nedospěl-li mimořádný lidový soud v této lhůtě k rozsudku, postoupí věc příslušnému soudu řádnému (§ 25, odst. 2). I po uplynutí této lhůty budiž však pokračováno v řízení před mimořádným lidovým soudem, navrhne-li to veřejný žalobce.
(3) V přípravném vyhledávání nebo v přípravném vyšetřování, které by předcházelo řízení před mimořádným lidovým soudem, má veřejný žalobce práva a povinnosti státního zástupce.
(4) Jestliže se obžalovaný nedostavil anebo nemůže dostaviti k soudu z jakýchkoli důvodů, může veřejný žalobce navrhnouti, aby se hlavní přelíčení konalo v nepřítomnosti obžalovaného. V takovém případě musí soud zříditi obhájce z úřední moci.
Stručně
Paragraf 26 vyhlášky 9/1947 upravuje zahájení a průběh řízení před mimořádným lidovým soudem, stanovuje lhůty pro jeho skončení a řeší specifické situace, jako je těhotenství obžalované ženy nebo nepřítomnost obžalovaného.
Co to znamená v praxi
- Řízení před mimořádným lidovým soudem se zahajuje na návrh veřejného žalobce.
- Těhotné ženy nemohou být před mimořádný lidový soud předvolány, dokud jejich těhotenství trvá.
- Celé trestní řízení se má konat jako hlavní přelíčení, pokud možno bez přerušení, a musí být skončeno do tří dnů od okamžiku, kdy byl obžalovaný před soud postaven.
- Pokud soud nerozhodne v této třídenní lhůtě, postoupí věc řádnému soudu, ledaže veřejný žalobce navrhne pokračování řízení před mimořádným lidovým soudem.
- V případě nepřítomnosti obžalovaného může veřejný žalobce navrhnout konání hlavního přelíčení bez jeho účasti, přičemž soud musí v takovém případě obžalovanému ustanovit obhájce z úřední moci.
Na co si dát pozor
- Třídenní lhůta pro skončení řízení je velmi krátká a zdůrazňuje rychlost tehdejšího soudního procesu.
- Možnost pokračovat v řízení před mimořádným lidovým soudem i po uplynutí třídenní lhůty na návrh veřejného žalobce dává žalobci značnou pravomoc.
- Povinnost soudu zřídit obhájce z úřední moci v případě nepřítomnosti obžalovaného má zajistit alespoň základní obhajobu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.