Zločiny proti osobám.
Vyhláška o plném znění dekretů presidenta republiky o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech a dekretu presidenta republiky o Národním soudu · 9/1947 Sb. · Ostatní právní předpisy
Československý občan, který v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18) v zahraničí rozvracel hnutí, směřující k osvobození republiky Československé v její předmnichovské ústavě a jednotnosti, anebo jinak vědomě poškozoval zájmy republiky Československé, zejména kdo ohrožoval bezpečnost občanů, pracujících pro osvobození republiky doma, trestá se, nedopustil-li se zločinu přísněji trestného, těžkým žalářem od pěti do dvaceti let.
Stručně
Paragraf 4 vyhlášky 9/1947 stanoví, že Národní soud bude soudit osoby uvedené v § 2 jako čestný soud, i když se nedopustily trestných činů, pokud se po 21. květnu 1938 nechovaly jako věrní a stateční českoslovenští občané.
Co to znamená v praxi
- Národní soud mohl soudit osoby i za netrestné činy, pokud jejich chování neodpovídalo představě o loajalitě k Československu po datu 21. května 1938.
- Rozhodující pro posouzení bylo "čestné" chování, nikoliv pouze dodržování trestního práva.
- Tento paragraf rozšiřoval pravomoc Národního soudu i na případy, které by jinak nebyly trestné podle běžného práva.
- Osoby uvedené v § 2 (např. členové protektorátních vlád, novináři sloužící okupantům) mohly být souzeny i za morální selhání.
Na co si dát pozor
- Definice "věrných a statečných občanů československých" je velmi široká a mohla být interpretována subjektivně.
- Datum 21. května 1938 odkazuje na období před Mnichovskou dohodou a okupací, což naznačuje očekávání loajality i v těžkých dobách.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.