Vyhláška ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky, kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Muránska planina

(1) O způsobu ochrany zvláště chráněných území, která jsou v oblasti a v jejím ochranném pásmu, platí podmínky stanovené příslušnými orgány. Podmínky ochrany podle § 2 této vyhlášky se nevztahují na zvlášť chráněné zemědělské půdy.2)

(2) Na územích, na něž se vztahuje působnost federálnímo ministerstva národní obrany a federálního ministerstva vnitra, jsou orgány státní ochrany přírody a orgány státní památkové péče povinny dbát zájmů vojenské správy, a při změnách, které se dotýkají obrany státu, zařízení nebo prostorů sloužících tomuto účelu, vyžádat si souhlas vojenské správy nebo příslušných orgánů federálního ministerstva vnitra. Zájmová území vojenské správy nejsou vyhlášením oblasti dotčena.

(3) Vyhlášením oblasti nejsou dotčena vlastnická práva a jiné majetkové vztahy k nemovitostem, které jsou na území oblasti, ani ochranná pásma určená podle zvláštních předpisů.3)

(1) Úkoly orgánů státní ochrany přírody na území oblasti a ochranného pásma podle této vyhlášky provádí v rámci své působnosti4) Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě; péči o jeskynní a krasové jevy zabezpečuje Správa slovenských jeskyň v Liptovském Mikuláši.

(2) Na ochraně přírody a přírodních hodnot v oblasti a v jejím ochranném pásmu se aktivně podílejí národní výbory působící na jejich území.

(3) Orgány a organizace, které využívají území oblasti a jejího ochranného pásma, zajišťují v rámci své působnosti finanční a materiálové prostředky na ochranu, rozvoj a zvelebování oblasti v rámci schválených hospodářských a finančních plánů, vyplývá-li potřeba těchto prostředků z činnosti, kterou vykonávají na tomto území.

Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a jejího ochranného pásma, jsou uloženy ve Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, na Středoslovenském krajském národním výboru v Banské Bystrici, na Východoslovenském krajském národním výboru v Košicích a na okresních národních výborech v Banské Bystrici, Rimavské Sobotě a Rožňavě a na Krajské správě geodézie a kartografie v Banské Bystrici a v Prešově.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Válek v. r.

Příloha k vyhlášce č. 9/1977 Sb.

Chráněná krajinná oblast se rozprostírá na území Slovenské socialistické republiky ve Středoslovenském a Východoslovenském kraji v okresoch Banská Bystrica, Rimavská Sobota, Rožňava a zabírá Muránskou planinu a část Slovenského Rudohoří.

Území chráněné krajinné oblasti a jejího ochranného pásma je vyznačeno na otiscích základní mapy ČSSR v měřítku 1 : 50 000 na těchto mapových listech:

36 - 22 Malužiná

36 - 24 Pohronská Polhora

36 - 42 Hnúšťa-Likier

37 - 11 Vernár

37 - 13 Muráň

37 - 31 Jelšava.

I. Vymezení oblasti

Hranice oblasti probíhá od výchozího bodu v sedle Javorinka (kóta 946) po státní silnici mezi Muránskou Hutou a Červenou Skalou, pokračuje severozápadně do údolí Trsteníku až k severovýchodnímu okraji louky pod Lopušnou (1125), v severozápadním směru sleduje asi 1 km boční hřebínek, odkud schází na západ do údolí pravostranného přítoku potoka Havraník a souvislým okrajem lesa pokračuje k lesní cestě, po níž pokračuje v severozápadním směru do údolí potoka, odtud na kótu Strundžaník (902) až k údolí potoka Rácov, který sleduje severovýchodním směrem k soutoku s levým přítokem. Z tohoto bodu pokračuje hranice bočním hřebínkem západně pod Vasilov (1037) k potoku Postaľ a pokračuje proti toku až ke kótě 1217 a odtud na západ hranicí souvislého lesa do doliny Hronec, dále sleduje přibližně západním směrem levostranný přítok, později odbočuje na jihozápad ke kótě Malá Smrekovica (1375), kde se obrací severovýchodně do údolí potoka Petríkovo, v němž se lomí na jihozápad, pokračuje do sedla mezi kótami 1364 a 1435 (Javorinka), sleduje přibližně po vrstevnici lesní cestu až pod kótu Psica (1397), odkud pokračuje jižně do údolí pravého přítoku potoka Rohozná, který sleduje jihozápadním směrem k souvislému okraji lesa a tímto pokračuje až na úroveň mostu přes Rohoznou proti Dieliku (852). Odtud hranice pokračuje státní silnicí na západ k potoku Svetlá, lomí se na jihovýchod, sleduje tok Svetlé asi 2 km, potom pokračuje tímto směrem na kótu Bánovo (1039), schází do sedla, odkud sleduje lesní cestu východním směrem, pod kótou Kostolný vrch (1058) schází k potoku Klenovská Rimava, pokračuje jeho tokem přibližně jižním směrem k levostrannému přítoku, odkud směřuje na východ na úroveň kóty Rangaska (866), kde se lomí na jihovýchod, sleduje lesní cestu až do sedla, odkud bočním hřebínkem přichází na Poľanu (882). Z Poľany pokračuje hranice na sever, sleduje Rejkový potok po jeho druhé odbočení na jihovýchod pod Hradovou, odkud hranice pokračuje souvislým lesem k západnímu okraji intravilánu města Tisovec až k Rimavě, sleduje ji proti toku na sever až nedaleko soutoku s Kačkavou, kde pokračuje na severovýchod bočním hřebínkem Kozieho chrbta na vrstevnici 800, odkud schází jihovýchodním směrem k potoku Slávča, jehož tokem pokračuje na Jihozápad k levostrannému přítoku, tímto přítokem pokračuje asi 1 km na východ, kde hranice odbočuje na jih, klesá do sedla severně od kóty Čremošné (749) a pokračuje souvislým okrajem lesa jihovýchodním a později severovýchodním směrem ke kótě Dielik (578), odkud sleduje státní silnici až za kótu 443 před obcí Muráň, potom sleduje souvislý okraj lesa severovýchodním směrem, asi po 600 metrech zabočuje kolmo na tok Hrdzavý potok až na okraj lesního komplexu Cigánka, obchází intravilán obce na severu, pokračuje až ke státní silnici, kterou opět sleduje až na výchozí bod tohoto popisu hranic chráněné krajinné oblasti — sedlo Javorinka (946).

Hranice chráněné krajinné oblasti, pokud jde o lesní fond, je zakreslena též v přehledových organizačních mapách 1 : 25 000, zpracovaných Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů ve Zvolenu.

Rozloha oblasti je 21 930,89 ha.

II. Vymezení ochranného pásma oblasti

Hranice ochranného pásma oblasti vychází na kótě Priehybka (1219), pokračuje na západ přes Dlhý vrch (1095), schází do údolí Hronu a sleduje jeho tok až po Gašparovo, odkud pokračuje na jih přes Hrachoviska (750) k soutoku Zadného Hliníku a Rohozné a proti jejímu toku až po levostranný přítok potoka Chmeľúsky. Z tohoto bodu pokračuje přibližně na jih přes kótu 779, Klenovský Vepor (1338), Oltárne (1034), odkud pokračuje na východ přes Grúň (656) do údolí Blatného potoka, severním okrajem intravilánu obce Rimavská Píla na Tŕstie (1121, 1093), kde zabočuje na severovýchod na Krížnu pol'anu (1018), Zubovú (812), přes kótu 939, 1254, odtud přibližně na sever přes Kyprov (1391) až k výchozímu bodu tohoto popisu hranic ochranného pásma oblasti na kótě Priehybka (1219).

Rozloha ochranného pásma oblasti je 34 250 ha.

1) § 12 a 13 zákona.

2) § 7 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb.

3) Zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb., zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, a zákon č. 47/1964 Sb., o civilním letectví, ve znění zákona č. 43/1976 Sb.

4) Zákon Slovenské národní rady č. 7/1958 Sb. SNR, o kulturních památkách.