(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby17) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ústav.
(6) Pokuty vybírá ústav a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
17) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.“.
46. § 14c až 16 se včetně nadpisů zrušují.
ČÁST DRUHÁ
Čl. II
V písmenu b) položce 94 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 553/2005 Sb., se slova „registraci hnojiva“ nahrazují slovy „registraci nebo o změnu rozhodnutí o registraci hnojiva,“.
ČÁST TŘETÍ
Čl. III
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 167/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 3 se doplňují odstavce 6 a 7, které včetně poznámky pod čarou č. 4a znějí:
„(6) Použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků je možné na pozemcích náležejících do zemědělského půdního fondu, a to pouze na druhu pozemku orná půda a trvalý travní porost při jeho obnově, se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a při dodržení podmínek a postupů stanovených zákonem o hnojivech4a). Souhlas se udělí, jestliže sedimenty splňují požadavky na jejich kvalitativní vlastnosti stanovené zvláštním právním předpisem a nebudou-li použitím sedimentů na pozemky poškozeny příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy. Hodlá-li použít sedimenty na pozemky osoba odlišná od vlastníka nebo nájemce pozemku, musí mít písemný souhlas vlastníka nebo nájemce pozemku.
(7) Žádost o souhlas s použitím sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků obsahuje kromě náležitostí podle správního řádu
a) identifikační údaje pozemků, na kterých mají být sedimenty použity, podle katastru nemovitostí, a uvedení celkového množství sedimentů, které má na nich být použito,
b) souhlas vlastníka nebo nájemce pozemků, na kterých mají být sedimenty použity,
c) údaje o kvalitě sedimentů v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,
d) údaj o původu sedimentů,
e) informace o způsobu vzorkování půd a sedimentů a o technologickém zpracování sedimentu před použitím,
f) údaje o kvalitě půdy, na kterou mají být sedimenty použity, v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,
g) potvrzení laboratoře o odběru a hodnocení vzorků sedimentu a půdy, na kterou mají být sedimenty použity, s uvedením akreditace pro dané hodnocení.
4a) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.“.
2. V § 15 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j) udělují souhlas podle § 3 odst. 6 k použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků a vedou evidenci jejich použití na pozemcích ve svém správním obvodu.“.
ČÁST PÁTÁ
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Vondra v. r.