§ 2 zákon o rodinných přídavcích – Osoba uvedená v § 1 má nárok na rodinný přídavek…
Zákon o rodinných přídavcích · 90/1949 Sb. · Rodinné právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 2 zákona o rodinných přídavcích stanovuje podmínky, za kterých má osoba nárok na rodinný přídavek, a to především na základě délky povinného pojištění pro případ nemoci a mateřství. Nárok na rodinný přídavek vzniká, pokud byla osoba v kalendářním čtvrtletí, za které se přídavek poskytuje, pojištěna alespoň 45 dnů, nebo pokud byla v tomto a předchozím čtvrtletí pojištěna dohromady alespoň 90 dnů. (§ 2 zákona č. 90/1949 Sb., zákon o rodinných přídavcích, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…v kalendářním čtvrtletí, za které se rodinný přídavek poskytuje, alespoň po dobu 45 dnů jako zaměstnanec povinně pojištěna pro případ nemoci a mateřství nebo byla-li v…“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…a předcházejícím kalendářním čtvrtletí dohromady takto povinně pojištěna alespoň 90 dní (v dalším jen „oprávněný“).“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…1 byla v posledních 12 měsících před nástupem této služby jako zaměstnanec alespoň 182 dny povinně pojištěna pro případ nemoci a mateřství podle zákona o národním pojištění“
- Odkazuje na: § 1
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 90/1949 Sb.
(1) Osoba uvedená v § 1 má nárok na rodinný přídavek podle tohoto zákona, byla-li v kalendářním čtvrtletí, za které se rodinný přídavek poskytuje, alespoň po dobu 45 dnů jako zaměstnanec povinně pojištěna pro případ nemoci a mateřství nebo byla-li v tomto a předcházejícím kalendářním čtvrtletí dohromady takto povinně pojištěna alespoň 90 dní (v dalším jen „oprávněný“).
(2) Do dob uvedených v odstavci 1 se nezapočítává doba povinného nemocenského pojištění, po kterou zaměstnanec neměl nároku na mzdu.
(3) Době povinného pojištění podle odstavce 1 se klade na roveň
a) doba, po kterou osoba uvedená v § 1 měla nárok na nemocenské nebo byla v ústavním ošetřování na základě svého pojištění jako zaměstnanec podle zákona o národním pojištění;
b) doba, po kterou osoba uvedená v § 1 měla jako zaměstnankyně nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle zákona o národním pojištění;
c) doba činné služby v československé armádě s výjimkou služební doby strávené v poměru vojenské osoby z povolání, jestliže osoba uvedená v § 1 byla v posledních 12 měsících před nástupem této služby jako zaměstnanec alespoň 182 dny povinně pojištěna pro případ nemoci a mateřství podle zákona o národním pojištění;
d) doba studia na řádném učilišti, jestliže osoba uvedená v § 1 byla v posledních 12 měsících před vstupem na řádné učiliště jako zaměstnanec alespoň 182 dny povinně pojištěna pro případ nemoci a mateřství podle zákona o národním pojištění.
(4) Vyžaduje-li toho státní řízení práce nebo mzdové politiky, může vláda nařízením stanoviti rozhodné doby uvedené v odstavci 1 jinak.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Nárok na rodinný přídavek vzniká, pokud byla osoba v kalendářním čtvrtletí, za které se přídavek poskytuje, pojištěna alespoň 45 dnů, nebo pokud byla v tomto a předchozím čtvrtletí pojištěna dohromady alespoň 90 dnů.
- Do potřebné doby pojištění se nezapočítává doba, po kterou zaměstnanec neměl nárok na mzdu, přestože byl povinně nemocensky pojištěn.
- Za dobu povinného pojištění se považují i některé další situace, jako je pobírání nemocenského, peněžitá pomoc v mateřství, činná služba v armádě (za určitých podmínek) nebo studium na řádném učilišti (opět za určitých podmínek).
- Vláda má pravomoc nařízením změnit délku rozhodných dob pojištění, pokud to vyžaduje státní řízení práce nebo mzdové politiky.
Na co si dát pozor
- Je důležité rozlišovat mezi dobou povinného pojištění a dobou, za kterou zaměstnanec skutečně pobíral mzdu, protože doba bez nároku na mzdu se do potřebné doby pojištění nezapočítává.
- Pro započítání doby činné služby v armádě nebo studia na učilišti je nutné splnit dodatečnou podmínku předchozího pojištění v délce 182 dnů v posledních 12 měsících.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.