§ 2 Zákon o rodinných přídavcích – Osoba uvedená v § 1 má nárok na rodinný přídavek podle…
Zákon o rodinných přídavcích · 90/1949 Sb. · § 2 · Rodinné právo
Stručně: Paragraf 2 zákona o rodinných přídavcích stanovuje podmínky, za kterých má osoba nárok na rodinný přídavek, a to především na základě délky povinného pojištění pro případ nemoci a mateřství.
§ 2
(1) Osoba uvedená v § 1 má nárok na rodinný přídavek podle tohoto zákona, byla-li v kalendářním čtvrtletí, za které se rodinný přídavek poskytuje, alespoň po dobu 45 dnů jako zaměstnanec povinně pojištěna pro případ nemoci a mateřství nebo byla-li v tomto a předcházejícím kalendářním čtvrtletí dohromady takto povinně pojištěna alespoň 90 dní (v dalším jen „oprávněný“).
(2) Do dob uvedených v odstavci 1 se nezapočítává doba povinného nemocenského pojištění, po kterou zaměstnanec neměl nároku na mzdu.
(3) Době povinného pojištění podle odstavce 1 se klade na roveň
a) doba, po kterou osoba uvedená v § 1 měla nárok na nemocenské nebo byla v ústavním ošetřování na základě svého pojištění jako zaměstnanec podle zákona o národním pojištění;
b) doba, po kterou osoba uvedená v § 1 měla jako zaměstnankyně nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle zákona o národním pojištění;
c) doba činné služby v československé armádě s výjimkou služební doby strávené v poměru vojenské osoby z povolání, jestliže osoba uvedená v § 1 byla v posledních 12 měsících před nástupem této služby jako zaměstnanec alespoň 182 dny povinně pojištěna pro případ nemoci a mateřství podle zákona o národním pojištění;
d) doba studia na řádném učilišti, jestliže osoba uvedená v § 1 byla v posledních 12 měsících před vstupem na řádné učiliště jako zaměstnanec alespoň 182 dny povinně pojištěna pro případ nemoci a mateřství podle zákona o národním pojištění.
(4) Vyžaduje-li toho státní řízení práce nebo mzdové politiky, může vláda nařízením stanoviti rozhodné doby uvedené v odstavci 1 jinak.
Paragraf 2 zákona o rodinných přídavcích stanovuje podmínky, za kterých má osoba nárok na rodinný přídavek, a to především na základě délky povinného pojištění pro případ nemoci a mateřství.
Co to znamená v praxi
Nárok na rodinný přídavek vzniká, pokud byla osoba v kalendářním čtvrtletí, za které se přídavek poskytuje, pojištěna alespoň 45 dnů, nebo pokud byla v tomto a předchozím čtvrtletí pojištěna dohromady alespoň 90 dnů.
Do potřebné doby pojištění se nezapočítává doba, po kterou zaměstnanec neměl nárok na mzdu, přestože byl povinně nemocensky pojištěn.
Za dobu povinného pojištění se považují i některé další situace, jako je pobírání nemocenského, peněžitá pomoc v mateřství, činná služba v armádě (za určitých podmínek) nebo studium na řádném učilišti (opět za určitých podmínek).
Vláda má pravomoc nařízením změnit délku rozhodných dob pojištění, pokud to vyžaduje státní řízení práce nebo mzdové politiky.
Na co si dát pozor
Je důležité rozlišovat mezi dobou povinného pojištění a dobou, za kterou zaměstnanec skutečně pobíral mzdu, protože doba bez nároku na mzdu se do potřebné doby pojištění nezapočítává.
Pro započítání doby činné služby v armádě nebo studia na učilišti je nutné splnit dodatečnou podmínku předchozího pojištění v délce 182 dnů v posledních 12 měsících.
Hlídat změny § 2 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.