Zákon o rodinných přídavcích

(1) Nárok na rodinný přídavek se uplatňuje u příslušné okresní národní pojišťovny (§ 218 zákona o národním pojištění). Podrobnosti o způsobu uplatňování nároku, zejména o tom, jak se prokazují předpoklady vzniku a trvání nároku, určí ministerstvo sociální péče vyhláškou v Úředním listě.

(2) Oprávněný i příjemce rodinného přídavku je povinen oznámiti příslušné okresní národní pojišťovně, která mu rodinný přídavek vyplácí, do 15 dnů všechny změny v poměrech rozhodných pro vznik a trvání nároku na rodinný přídavek nebo pro jeho vyplácení.

(1) O nároku na rodinný přídavek rozhoduje příslušná okresní národní pojišťovna výměrem. Výměr se nevydává, jestliže se rodinný přídavek přiznává, leč by si to strana výslovně vyžádala.

(2) O opravných prostředcích a opravném řízení platí obdobně předpisy upravující opravné prostředky a opravné řízení v národním pojištění nemocenském.

(1) Přeplatky na rodinných přídavcích, vzniklé nesplněním nebo opominutím povinností uložených tímto zákonem oprávněnému nebo příjemci rodinného přídavku, zejména pak tím, že oprávněný nebo příjemce vylákal rodinný přídavek nepravdivým tvrzením nebo zatajením rozhodných skutečností, je příjemce povinen vrátiti. O vrácení rozhodne příslušná okresní národní pojišťovna výměrem a vymáhá je stejným způsobem jako příspěvek podle § 12.

(2) Přeplatky podle odstavce 1 mohou býti sraženy při příštích výplatách rodinných přídavků témuž příjemci.

(1) Na náklady spojené s poskytováním rodinných přídavků platí zaměstnavatelé ze svého příspěvek, který činí 5% vyměřovacího základu pro pojistné za zaměstnance povinně pojištěné pro případ nemoci a mateřství, stanoveného podle § 20 zákona o národním pojištění. Příspěvek se neplatí za zaměstnance uvedené v § 21 zákona o rodinných přídavcích.

(2) O příspěvku podle odstavce 1 platí obdobně ustanovení §§ 121 až 130 a 132 až 134 zákona o národním pojištění. Příspěvek vybírá, předpisuje a vymáhá příslušná okresní národní pojišťovna.

(1) Nositelem práv a závazků podle tohoto zákona je Ústřední národní pojišťovna. Ústřední národní pojišťovna spravuje věci rodinných přídavků a účtuje příjmy a výdaje s nimi souvisící za účasti zvláštní odborné komise, a to odděleně od ostatních věcí náležejících do oboru její působnosti.

(2) Vztah odborné komise k ostatním orgánům Ústřední národní pojišťovny a podrobnosti o její působnosti stanoví vláda nařízením.

(3) Pokud tento zákon nebo vládní nařízení vydané podle odstavce 2 nestanoví jinak, platí o působnosti Ústřední národní pojišťovny ve věcech upravených tímto zákonem příslušné předpisy o národním pojištění.

Práva a závazky Fondu rodinných přídavků přecházejí na Ústřední národní pojišťovnu.

(1) Rodinný přídavek není součástí vyměřovacího základu pro dávky a pojistné podle zákona o národním pojištění a je osvobozen od všech veřejných dávek.

(2) Určuje-li soud výživné na dítě, nepřihlíží k rodinnému přídavku, který se na ně poskytuje.

(3) Poskytuje-li zaměstnavatel na základě povinnosti, uložené mu příslušnými předpisy, zaměstnanci přídavek na dítě (výchovné, vychovávací přídavek a pod.), je povinen započítati na toto plnění rodinný přídavek podle tohoto zákona.

(1) Kdo se dopustí jednání nebo opominutí příčícího se ustanovením tohoto zákona nebo předpisů vydaných k jeho provádění, zejména kdo

a) nesplní včas bez náležité omluvy ohlašovací povinnost uloženou tímto zákonem,

b) sjedná s oprávněným smlouvu, kterou mají býti omezena nebo zkrácena práva plynoucí pro oprávněného z tohoto zákona,

c) učiní v řízení o rodinných přídavcích nepravdivou výpověď o okolnostech, které mohou míti vliv na rozhodnutí,

d) dosáhne rodinného přídavku předstíráním,

e) požaduje, ač k tomu není oprávněn, poskytnutí rodinného přídavku na totéž dítě u několika územních organisačních složek Ústřední národní pojišťovny,

f) nevyhoví jiné povinnosti podle tohoto zákona,

bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, pro správní přestupek okresním národním výborem pokutou do 20.000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do 6 týdnů nebo oběma těmito tresty. Pro případ nedobytnosti pokuty vyměří zároveň okresní národní výbor podle míry zavinění náhradní trest na svobodě do 6 týdnů. Uloží-li se oba tresty zároveň, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem vězení (uzamčení) přesahovati 6 týdnů.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na orgány veřejné správy.

(3) Dopustí-li se trestného jednání nebo opominutí podle odstavce 1 v podniku nebo zařízení právnické osoby fysická osoba, která neodpovídá podle zákona nebo stanov za jejich správu nebo je skutečně samostatně nespravuje, trestá se podle odstavce 1 též fysická osoba, která odpovídá za správu podniku nebo zařízení nebo je skutečně spravuje, pokud o trestném činu věděla nebo zanedbala povinnou péči. Došlo-li k trestnému činu na podkladě správního úkonu více fysických osob, odpovídajících jako sbor za správu podniku nebo zařízení právnické osoby nebo spravujících skutečně podnik nebo zařízení, jsou trestné všechny osoby, které se vyslovily pro jednání nebo opominutí zakládající trestný čin.

(1) Na nezaopatřené děti bydlící mimo území Československé republiky mohou býti rodinné přídavky poskytovány jen za podmínek a v rozsahu, které stanoví vláda nařízením.

(3) Ministerstvo sociální péče může činiti opatření k odstranění příkrostí, které se vyskytnou při provádění tohoto zákona.

(1) Ústřední národní pojišťovna může použíti části přebytků svého hospodaření k podporování zdravé populace ve všech vrstvách obyvatelstva, zejména

a) podporováním ústavů a zařízení pro děti a

b) poskytováním podpor v jednotlivých případech sociálně a populačně zvlášť odůvodněných.

Podrobnosti určí směrnice, které vydá ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem zdravotnictví po slyšení představenstva Ústřední národní pojišťovny a vyhlásí v Úředním listě.

(2) Výši částky, které může Ústřední národní pojišťovna použíti k účelům uvedeným v odstavci 1, určí každoročně ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí po slyšení představenstva Ústřední národní pojišťovny.

Tento zákon se nevztahuje na státní a jiné veřejné zaměstnance, jimž náleží výchovné, jsou-li u nich splněny předpoklady podle příslušných platových úprav nebo jejichž smluvní platy jsou upraveny se zřetelem na nezaopatřené děti podle obdoby těchto úprav.

Dobou povinného pojištění pro případ nemoci a mateřství se, pokud jde o dobu před 1. říjnem 1948, rozumí doba povinného pojištění podle předpisů o veřejnoprávním pojištění, uvedených v § 1 zákona ze dne 13. prosince 1945, č. 154 Sb., o rodinných přídavcích některých osob pojištěných pro případ nemoci, ve znění zákona ze dne 2. dubna 1947, č. 58 Sb.

Zákon č. 154/1945 Sb. ve znění zákona č. 58/1947 Sb. se zrušuje. Předpisy vydané podle něho zůstávají, pokud neodporují ustanovením tohoto zákona, nedotčeny, dokud nebudou nahrazeny předpisy, které budou vydány podle tohoto zákona.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1949; provede jej ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

Erban v. r.