90/1965 Sb. · 95 paragrafů
V případech, kdy se objem určité produkce závazně ukládá a rozděluje státním plánem, může Státní plánovací komise v dohodě s příslušnými ústředními orgány pověřit výkonem činností s tím spojených (soustřeďování, projednávání a zpracování podkladů, bilancování, příprava a projednání návrhů rozdělení, propojení dodavatelsko-odběratelských vztahů atd.) některý ústřední orgán, zpravidla ten, v jehož působnosti se převážná část produkce vyrábí.
(1) V rámci plánu dovozu může Státní plánovací komise pověřit jednotlivé ústřední orgány rozdělováním závazně plánem stanovených dovozních kvót na tu produkci, která svým charakterem spadá do odvětví řízeného pověřeným ústředním orgánem, a to v těch případech, kdy není účelné, aby již přímo ve státním plánu byly dovozní kvóty rozděleny na odběratelské ústřední orgány.
(2) Dodavatelské ústřední orgány jsou povinny zajišťovat případné další doplňkové dovozy, vyplývající z neočekávaných poruch v dodávkách tuzemské výroby, ze svých vlastních dovozních kvót, a to i v těch případech, kdy limit na běžný doplňkový dovoz je odběratelskému ústřednímu orgánu stanoven přímo státním plánem.
(3) Návrhy na konkrétní strukturu dovozu uskutečňovaného v rámci plánem stanovených dovozních limitů se předkládají před schválením k odbornému posouzení (expertize) hlavnímu výrobci v daném oboru, který se k návrhu vyjadřuje z hlediska technického a možnosti zaměnitelnosti výrobou tuzemskou. Na základě posouzení expertního vyjádření a návrhu odběratelského orgánu učiní konečné rozhodnutí o realizaci navrhovaného dovozu ten orgán, který dovozní limit stanovil.
(4) Nomenklaturu produkce, na kterou se vztahuje v případě dovozu povinnost předkládání k odborné expertize, stanoví Státní plánovací komise v dohodě s příslušnými odvětvovými ústředními orgány, které zároveň určují výrobní hospodářské jednotky (podniky) pověřené prováděním odborné dovozní expertizy.
(5) Povinnost předkládat návrhy dovozu k odborné expertize se nevztahuje na dovozy uskutečňované za devizy, získané buď za překročení vývozních úkolů, zakoupené za tuzemskou měnu nebo získané z devizových úvěrů v Obchodní bance, a dále na dovozy spotřebního zboží, uskutečňované organizacemi vnitřního obchodu. Organizace vnitřního obchodu však jsou povinny informovat v dostatečném předstihu tuzemské výrobce o zamýšleném dovozu.
(1) Na úseku plánu rozvoje vědy a techniky se uplatňuje gesce v těch případech, kde vzniká nezbytná potřeba koordinace při zabezpečování závazných úkolů státního plánu badatelského výzkumu a výzkumných a vývojových prací. Výkonem gesce tohoto druhu jsou zpravidla pověřována koordinační a hlavní pracoviště výzkumných a vývojových prací, určená Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, popř. hlavní pracoviště badatelského výzkumu, určená Československou akademií věd.
(2) Potřeba případné další koordinace badatelských, výzkumných a vývojových úkolů, které nejsou závazně uloženy státním plánem rozvoje vědy a techniky, se řeší formou dobrovolných zájmových a účelových smluv mezi výrobními hospodářskými jednotkami, popřípadě i smlouvami mezi Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a výrobními hospodářskými jednotkami ve smyslu § 84 této vyhlášky. Touto koordinací jsou zpravidla pověřována vedoucí pracoviště vědeckotechnického rozvoje.
Gesce je možno uplatňovat v zásadě jen na úrovni ústředních orgánů.
Ústřední orgány, slovenské národní orgány, národní výbory, oborová ředitelství a další státní socialistické organizace jsou povinny vytvářet podmínky a zajišťovat aktivní účast pracujících na řízení národního hospodářství, zejména ve spolupráci s Revolučním odborovým hnutím. Přitom vycházejí především z ustanovení zákoníku práce, z usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí se změnami a doplňky provedenými usnesením celostátní všeodborové konference v květnu 1965 a ze směrnic vydaných Ústřední radou odborů.
Hospodářské organizace a národní výbory se mohou přímo podílet svými prostředky na investiční výstavbě školských a zdravotnických objektů a na vybavení škol a zdravotnických objektů zařízením a pomůckami. Pomoc školám a školským a zdravotnickým zařízením lze uskutečnit buď poskytnutím finančních prostředků z příslušných fondů nebo přímým převodem hmotných základních a oběžných prostředků anebo pracovní výpomocí. Tím nejsou dotčeny jejich povinnosti podle § 9 zákona č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní a léčebné péči.
(1) Výjimky z této vyhlášky může povolit vláda, která též může stanovit zvláštní způsob plánovitého řízení pro některá odvětví národního hospodářství nebo obory.
(2) Výjimky z ustanovení části čtvrté může povolit Státní plánovací komise v dohodě s ministerstvem financí.
(3) Pro organizace a výrobní hospodářské jednotky, které se souhlasem Státní plánovací komise provádějí experimenty za účelem dalšího zdokonalování plánovitého řízení, může na dobu provádění experimentu povolit výjimky z této vyhlášky Státní plánovací komise v dohodě s ministerstvem financí.
Způsob plánování, financování a přizpůsobování ekonomických nástrojů a hmotné zainteresovanosti pro oblast obrany a bezpečnosti upravují zvláštní předpisy.
(1) Zrušují se:
1. vládní vyhláška č. 134/1958 Ú. l., o opatřeních ke zvýšení osobní hmotné zainteresovanosti pracujících;
2. vládní vyhláška č. 78/1960 Sb., o rozpočtovém řádu národních výborů;
3. vyhláška č. 63/1958 Ú. l., o vlastních oběžných prostředcích hospodářských organizací státního socialistického sektoru;
4. § 16 odst. 2 vyhlášky vlády Československé socialistické republiky a Ústřední rady odborů č. 42/1964 Sb., o závodním stravování;
5. pokyny Státní plánovací komise pro zavádění a provádění gescí (č. j. 152 542/1959);
6. pokyny Státní plánovací komise upravující postup při účelném omezování dovozu surovin a materiálů (č. j. 121 401/64-SM/4);
7. zásady pro bilancování decentralizovaně (podnikově) plánovaných strojírenských výrobků a výkonů, publikované v metodických pokynech Státní plánovací komise pro plán rozvoje národního hospodářství ČSSR na rok 1962 (č. j. 173 050/1961-č. 5/3);
8. zásady pro zajištění péče o hospodárnost nároků na dopravu, vydané Státní plánovací komisí (č. j. 163 506/60-SM/13);
9. směrnice Státní plánovací komise pro plánování a provádění materiálně technického zásobování výzkumných ústavů, vědeckých pracovišť vysokých škol, vědeckých akademií a výzkumných a vývojových středisek podniků (č. j. 152 264/62-SM/4).
(2) Pro výrobní hospodářské jednotky a hospodářské organizace s hmotnou zainteresovaností podle části třetí této vyhlášky neplatí:
1. vládní vyhláška č. 154/1960 Sb., o podnikových fondech pracujících;
2. vyhláška č. 123/1960 Sb., o finančních zdrojích některých hospodářských organizací státního socialistického sektoru a o úhradě jejich ztrát;
3. vyhláška č. 152/1960 Sb., o finančních zdrojích hospodářských organizací řízených národními výbory a o úhradě jejich ztrát;
4. vyhláška č. 78/1961 Sb., o změně úpravy finančního hospodaření některých hospodářských organizací;
a předpisy vydané k jejich provedení.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1966.
Inž. Černík v. r.