Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 34

§ 34 vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky o opatřeních proti přenosným nemocem – Hlášení a evidence přenosných nemocí

Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky o opatřeních proti přenosným nemocem · 91/1984 Sb. · Zdravotnické a farmaceutické právo

Stručně: Paragraf 34 stanovuje povinnost lékařů hlásit a evidovat případy onemocnění, podezření na onemocnění nebo úmrtí na přenosnou nemoc, stejně jako nosičství určitých bakterií, a to orgánu hygienické služby a příslušnému lékaři. Lékař, který zjistí přenosnou nemoc, podezření na ni, úmrtí na ni, nebo nosičství vyjmenovaných bakterií, musí tuto skutečnost oznámit hygienické službě a příslušnému obvodnímu lékaři. (§ 34 zákona č. 91/1984 Sb., vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky o opatřeních proti přenosným nemocem, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Hlášení a evidence přenosných nemocí
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 91/1984 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Lékař, který zjistil onemocnění, podezření z onemocnění přenosnou nemocí, popřípadě úmrtí na tuto nemoc, nosičství břišního tyfu, paratyfu a ostatních salmonelóz, bacilární úplavice nebo toxických kmenů původce záškrtu, je povinen to hlásit orgánu hygienické služby a příslušnému územnímu nebo závodnímu obvodnímu lékaři a tyto skutečnosti vést v evidenci. Hlášení se provádí na předepsaném tiskopise.10a) Přenosné nemoci uvedené v příloze č. 3, nejde-li o nemocniční nákazy, se hlásí až při jejich hromadném výskytu, zpravidla telefonicky.

(2) Jiný zdravotnický pracovník, který se dozví o skutečnosti uvedené v odstavci 1, je povinen to oznámit nadřízenému lékaři.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Lékař, který zjistí přenosnou nemoc, podezření na ni, úmrtí na ni, nebo nosičství vyjmenovaných bakterií, musí tuto skutečnost oznámit hygienické službě a příslušnému obvodnímu lékaři.
  • Hlášení se provádí na předepsaném tiskopise.
  • Některé přenosné nemoci (uvedené v příloze č. 3), pokud nejde o nemocniční nákazy, se hlásí až při hromadném výskytu, obvykle telefonicky.
  • Jiný zdravotnický pracovník, který se o takové skutečnosti dozví, je povinen ji oznámit svému nadřízenému lékaři.

Na co si dát pozor

  • Povinnost hlášení se týká nejen potvrzených onemocnění, ale i pouhého podezření z onemocnění.
  • Kromě onemocnění a úmrtí je nutné hlásit i nosičství specifických bakterií (břišní tyfus, paratyfus, salmonelózy, bacilární úplavice, toxické kmeny původce záškrtu).
  • Forma hlášení je předepsaná tiskopisem, s výjimkou hromadného výskytu některých nemocí, kdy je možné telefonické hlášení.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 9 (Vyhláška o informačním systému Státní ve)§ 7 Účinnost (Vyhláška o systému epidemiologické bdělo)§ 5 Infekce, které jsou zahrnuty v systému epidem (Vyhláška o systému epidemiologické bdělo)§ 3 Účinnost (Vyhláška o vzdělávání v základních kmene)§ 5 Účinnost (Vyhláška o vzdělávání v základních kmene)