Zákon o požární ochraně (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

(1) Příslušníkům se může nařídit pracovní pohotovost na pracovišti nebo mimo pracoviště.

(2) Příslušníkům s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou se nařizuje pracovní pohotovost na pracovišti.

(3) U příslušníka, který je v době pracovní pohotovosti na pracovišti povolán k výkonu práce nad rozsah stanovené a rozvržené týdenní pracovní doby, jde o výkon práce přesčas.

(4) Pracovní pohotovost na pracovišti, při které příslušník nevykonává práci, se v kalendářním roce započítává do pracovní doby v rozsahu nejvýše týdenní pracovní doby včetně pracovní pohotovosti a posuzuje se jako práce přesčas. To neplatí u příslušníků s kratší pracovní dobou.

(5) Příslušníkovi se za práci přesčas podle odstavce 4 poskytne náhradní volno, a to jen v případě, jestliže jeho pracovní pohotovost na pracovišti trvala v kalendářním roce nejméně 180 hodin, v nichž nebyl povolán k výkonu práce. Toto náhradní volno se poskytuje v témže kalendářním roce; jen výjimečně je lze poskytnout tak, aby bylo vyčerpáno nejpozději do 30. dubna následujícího roku. Za nevyčerpané náhradní volno nelze poskytnout mzdu ani náhradu mzdy; mzda se však poskytne, jestliže náhradní volno nebylo vyčerpáno z důvodů na straně organizace.

(6) Podrobnosti o poskytování náhradního volna podle odstavce 5 a způsob jeho čerpání stanoví právní předpis.

(1) Ředitel hasičského záchranného sboru okresu je povinen zabezpečit příslušníkům, kteří vykonávají službu za ztížených podmínek při zásahu nebo v souvislosti s ním, v potřebném rozsahu bezplatné stravování a vhodné ubytování; při plnění tohoto úkolu jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny poskytnout pomoc.

(2) Podrobnosti o poskytování bezplatného stravování a ubytování stanoví právní předpis.

(1) Ozdravného pobytu k upevnění tělesného a duševního zdraví v trvání 14 kalendářních dnů nepřetržitě v kalendářním roce jsou povinni se zúčastnit příslušníci

a) starší 40 let, kteří konají zvlášť obtížnou a zdraví škodlivou práci,

b) kteří vykonávají práci v hasičském záchranném sboru nejméně po dobu deseti let,

c) u nichž to rozhodne lékař.

(2) Ozdravný pobyt organizuje Ministerstvo vnitra. Účast na ozdravném pobytu se považuje za výkon práce.

(3) Druhy prací zvlášť obtížných nebo zdraví škodlivých a podrobnosti o zabezpečování ozdravného pobytu stanoví právní předpis.

(1) Některé administrativní a pomocné činnosti v Hasičském záchranném sboru České republiky vykonávají zaměstnanci, na které se nevztahují odchylky pracovněprávních vztahů od zákoníku práce. Těmto zaměstnancům nepřísluší stejnokroj a hodnosti.

(2) Činnosti podle odstavce 1, které vykonávají zaměstnanci, stanoví právní předpis.

Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahují se na pracovněprávní vztahy příslušníků zákoník práce a právní předpisy vydané na jeho základě.

(1) Příslušníkům náležejí hodnosti.

(2) Stanoví se tyto hodnosti:

a) praporčické: rotný, rotmistr, nadrotmistr, podpraporčík, praporčík, nadpraporčík,

b) důstojnické: podporučík, poručík, nadporučík, kapitán, major, podplukovník, plukovník.

(1) Po vzniku pracovního poměru je příslušník jmenován do hodnosti rotného; jestliže má úplné střední vzdělání, do hodnosti rotmistra, a jestliže má vysokoškolské vzdělání, do hodnosti podporučíka.

(2) Po vzniku pracovního poměru lze příslušníka jmenovat do vyšší hodnosti, než je uvedeno v odstavci 1, a to až do hodnosti, kterou dosáhl

a) v předchozím pracovním poměru v Hasičském záchranném sboru České republiky nebo v jednotce hasičského záchranného sboru podniku,

b) ve služebním poměru vojáka z povolání, příslušníka Policie České republiky nebo Vězeňské služby, jestliže pro funkci, do které má být zařazen, je tato hodnost plánována.

(3) Příslušník, který má vysokoškolské vzdělání, může být po vzniku pracovního poměru jmenován do hodnosti vyšší, než je uvedená v odstavci 1, jestliže jeho předchozí praxe odpovídá činnosti ve funkci, do které má být zařazen, a doba takové praxe je delší než součet doby výsluhy potřebné k dosažení vyšší hodnosti. Příslušník však může být jmenován nejvýše do hodnosti o jeden stupeň nižší, než je plánovaná hodnost pro tuto funkci.

(4) Do hodnosti rotný až kapitán jmenuje a povyšuje příslušníky příslušný ředitel hasičského záchranného sboru okresu. Do hodnosti major až plukovník jmenuje a povyšuje příslušníky vrchní požární rada České republiky. Ministr vnitra jmenuje a povyšuje do hodnosti vrchního požárního radu České republiky a jeho zástupce.

(5) Příslušník má nárok na povýšení, jestliže

a) vykonává po určenou dobu funkci, pro kterou je stanovena vyšší hodnost,

b) dosahuje dobrých výsledků ve službě,

c) uplynula mu určená doba výsluhy let v hodnosti,

d) splňuje podmínky požadovaného vzdělání nebo mu byl nedostatek tohoto vzdělání prominut.

(6) Povýšení do hodnosti plukovníka je výběrové.

Příslušníkovi lze po dobu výkonu řídicí funkce mimořádně propůjčit vyšší hodnost, než která by mu náležela podle kvalifikačních předpokladů. Po pominutí důvodu k propůjčení hodnosti se příslušníkovi přiznává hodnost, která by mu náležela při dodržení pravidel povyšování (§ 61 odst. 5). Při propůjčování hodnosti se postupuje podle § 61 odst. 4.

Ministr vnitra může odejmout praporčickou nebo důstojnickou hodnost příslušníkovi, který se dopustil jednání, jež je v příkrém rozporu s požadavky kladenými na příslušníka.

(1) Příslušníkům náleží stejnokroj.

(2) Příslušníci, kterým je pro výkon služby předepsán stejnokroj, jsou povinni jej při výkonu služby nosit.

Podrobnosti o hodnostech a stejnokroji příslušníků, podrobnosti při jmenování do hodnosti, povyšování a propůjčování hodnosti, jakož i výjimky z § 61 odst. 1, z § 63 odst. 2 a řízení ve věcech hodností příslušníků upraví právní předpis.

(1) Jednotkami požární ochrany jsou

a) jednotka hasičského záchranného sboru okresu, která je složena z příslušníků,

b) jednotka hasičského záchranného sboru podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby (dále jen „zaměstnanec podniku“),

c) jednotka sboru dobrovolných hasičů obce, která je složena z fyzických osob, které nevykonávají činnost v těchto jednotkách požární ochrany jako své zaměstnání; tyto osoby jsou zpravidla členy občanských sdružení působících na úseku požární ochrany,

d) jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří nevykonávají činnost v této jednotce požární ochrany jako své zaměstnání.

(2) Členové jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a členové jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků musí být starší 18 let.

(3) Ministerstvo vnitra může k plnění zvláštních úkolů na úseku požární ochrany zřídit jednotku Hasičského záchranného sboru Ministerstva vnitra.

(4) Zřizování, vnitřní organizaci a vybavení jednotek požární ochrany požární technikou a jinými věcnými prostředky požární ochrany, jakož i jejich používání stanoví právní předpis.

(1) Jednotka hasičského záchranného sboru okresu je součástí hasičského záchranného sboru okresu.

(2) V případech určených vládou může být zřízena jednotka hasičského záchranného sboru okresu i u právnické osoby.

(1) Jednotku hasičského záchranného sboru podniku zřizuje k plnění úkolů uvedených v § 70 právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 6 odst. 1, kterou určí okresní úřad. Okresní úřad přitom vychází z výsledků posouzení požárního nebezpečí.

(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jmenuje a odvolává velitele této jednotky po vyjádření okresního úřadu k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele.

(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba mohou zrušit jednotku hasičského záchranného sboru podniku jen se souhlasem okresního úřadu.

(1) Obec zřizuje a spravuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce. Velitele této jednotky, po vyjádření okresního úřadu k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele, jmenuje a odvolává starosta obce. Přihlíží přitom k návrhu občanského sdružení působícího na úseku požární ochrany.

(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 6 odst. 1, kterou určí okresní úřad, zřizuje místo jednotky hasičského záchranného sboru podniku jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku. Okresní úřad přitom vychází z výsledků posouzení požárního nebezpečí. Velitele této jednotky, po vyjádření okresního úřadu k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele, jmenuje a odvolává právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba.

(3) Ke zvýšení akceschopnosti a zkvalitnění činnosti jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku se mohou do těchto jednotek zařadit i osoby vykonávající tuto službu jako svoje zaměstnání. O tomto opatření rozhodne obec, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba po projednání s okresním úřadem.

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, kterou na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí určí okresní úřad, zřizuje místo jednotky požární ochrany požární hlídku.

(2) Obec může se souhlasem okresního úřadu zřídit místo jednotky sboru dobrovolných hasičů obce požární hlídku.

(1) Právnické osoby, podnikající fyzické osoby, hasičské záchranné sbory okresů a obce mohou sdružovat prostředky a na základě smlouvy o sdružení zřídit společnou jednotku požární ochrany. Druhy společných jednotek se stanoví podle toho, jakou jednotku jsou tyto osoby, sbory nebo obce, sdružující prostředky, povinny zřídit, a to v pořadí podle § 65 odst. 1.

(2) Okresní úřad koordinuje zřizování společných jednotek požární ochrany, zejména zabezpečuje, aby byly dodrženy požadavky předpisů o požární ochraně.

(1) Jednotka požární ochrany plní tyto základní úkoly

a) provádí požární zásah podle příslušné dokumentace požární ochrany nebo při soustředění a nasazování sil a prostředků,

b) provádí záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech,

c) podává neprodleně zprávy o svém výjezdu a zásahu hasičskému záchrannému sboru okresu.

(2) Výkonem služby příslušníků, zaměstnanců podniků a členů zařazených v jednotkách požární ochrany se podle tohoto zákona rozumí veškerá činnost směřující k předcházení požárům a jejich zdolávání, snižování následků živelních pohrom a jiných mimořádných událostí včetně zvyšování akceschopnosti jednotky požární ochrany. Výkon služby se člení na organizační a operační řízení.

(3) Organizačním řízením se rozumí činnost k dosažení stálé organizační, technické a odborné způsobilosti sil a prostředků požární ochrany k plnění úkolů jednotek požární ochrany. Operačním řízením se rozumí činnost od přijetí zprávy o skutečnostech vyvolávajících potřebu nasazení sil a prostředků požární ochrany, provedení požárního zásahu a záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, do návratu sil a prostředků požární ochrany na základnu.

(4) Při zdolávání požáru spolupracují jednotky požární ochrany s Policií České republiky a dalšími orgány podle zvláštních předpisů.5)

(5) Podrobnosti o úkolech jednotek požární ochrany stanoví právní předpis.

(1) Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové jednotek požární ochrany jsou při činnosti v jednotce požární ochrany podřízeni svým velitelům a při zdolávání požáru veliteli zásahu.

(2) Velitel jednotky požární ochrany odpovídá za připravenost a činnost jemu podřízené jednotky zřizovateli této jednotky.

(3) Činnost velitelů, příslušníků, zaměstnanců podniku a členů jednotek požární ochrany a zásady velení při společném zásahu stanoví právní předpis.

(1) Příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky a velitelé, strojníci a technici speciálních služeb ostatních jednotek požární ochrany mohou své funkce vykonávat jen s požadovanou odbornou způsobilostí.

(2) Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové jednotek požární ochrany mohou samostatně vykonávat službu při zdolávání požárů až po absolvování základní odborné přípravy.

(3) Zaměstnanci podniku [§ 65 odst. 1 písm. b)], členové dobrovolných jednotek požární ochrany [§ 65 odst. 1 písm. c) a písm. d)] a členové požárních hlídek (§ 69) jsou povinni se zúčastňovat v určeném rozsahu odborné přípravy. Zúčastňují-li se odborné přípravy členové dobrovolných jednotek požární ochrany a členové požárních hlídek ve své pracovní době, považuje se to za překážku na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu.6)

(4) Odborná příprava jednotek požární ochrany zahrnuje teoretickou přípravu, praktický výcvik a tělesnou přípravu. Součástí odborné přípravy je i požární sport. Podrobnosti o odborné přípravě jednotek požární ochrany a o organizování soutěží v požárním sportu stanoví právní předpis.

(5) Odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje se osvědčením. Ověřování odborné způsobilosti a vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti provádí

a) Ministerstvo vnitra u příslušníků, u velitelů, strojníků a techniků speciálních služeb jednotek hasičských záchranných sborů podniků a u osob vykonávajících službu v jednotkách sborů dobrovolných hasičů obcí a v jednotkách sborů dobrovolných hasičů podniků jako svoje zaměstnání,

b) okresní úřad u velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků.

(6) Orgán, který vydal osvědčení o odborné způsobilosti, může osvědčení odejmout, vykazuje-li odborně způsobilá osoba ve své činnosti závažné nedostatky.

(7) Podrobnosti o odborné způsobilosti, jejím ověřování a osvědčování, jakož i o vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti stanoví právní předpis.

(1) Obec, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny si poskytovat při zdolávání požárů vzájemnou pomoc.

(2) Okresní úřady jsou oprávněny v případě naléhavé potřeby při zdolávání požárů soustřeďovat a nasazovat jednotky požární ochrany bez ohledu na to, komu jsou podřízeny, a věcné prostředky požární ochrany bez ohledu na to, kdo s nimi disponuje. Obdobné oprávnění má Ministerstvo vnitra při potřebě nasazení jednotek požární ochrany a věcných prostředků požární ochrany z více okresů, při poskytování mezistátní pomoci, nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.

(3) Orgán, který rozhoduje o opatřeních uvedených v odstavci 2, je povinen přihlédnout k tomu, aby byla v nutném rozsahu zabezpečena požární ochrana v územních obvodech obcí nebo u právnických osob a podnikajících fyzických osob, které takovou pomoc poskytnou.

(4) O vyžadování vojenské výpomoci a o poskytování mezistátní pomoci platí zvláštní předpisy.7)

Ministerstvo vnitra, okresní úřady, obce, právnické osoby a podnikající fyzické osoby při plnění úkolů podle tohoto zákona spolupracují s občanskými sdruženími působícími na úseku požární ochrany.

Občanská sdružení působící na úseku požární ochrany pomáhají okresním úřadům a obcím při plnění úkolů na úseku požární ochrany zejména tím, že

a) se zúčastňují organizování a provádění preventivních požárních kontrol,

b) spolupracují při zřizování a zabezpečování činnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a požárních hlídek, při údržbě požární techniky a jiných věcných prostředků požární ochrany,

c) se podílí na odborné přípravě velitelů, strojníků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a požárních hlídek, jakož i na odborné přípravě členů kontrolních skupin a preventistů požární ochrany obcí,

d) se podílí na preventivně výchovné činnosti na úseku požární ochrany,

e) se podílí na zpracování dokumentace požární ochrany obcí,

f) předkládají návrhy na materiálně technické vybavení jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí,

g) se podílí na plnění úkolů při přípravě požární ochrany pro brannou pohotovost státu.

(1) Okresní úřad při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 100 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že

a) neoznačí pracoviště, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, nebo objekty se zvýšeným požárním nebezpečím, příslušnými příkazy, zákazy a pokyny,

b) neprovádí pravidelně kontrolu dodržování předpisů o požární ochraně a plnění příkazů, zákazů a pokynů týkajících se požární ochrany,

c) nezabezpečí pravidelné školení svých zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu jednotky požární ochrany a požárních hlídek,

d) neumožní nebo ztěžuje výkon státního požárního dozoru,

e) nevyhotoví předepsanou dokumentaci požární ochrany nebo ji neudržuje v souladu se skutečným stavem,

f) nezabezpečí vybavení objektu požární signalizací, hasicími zařízeními, požární technikou a jinými věcnými prostředky požární ochrany v množství a druzích odpovídajících požárnímu nebezpečí v objektech právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, nebo tyto neudržuje v použitelném stavu,

g) neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti se cvičením jednotek požární ochrany, ačkoliv k tomu byla povinna podle rozhodnutí obce nebo okresního úřadu,

h) neoznámí bez odkladu hasičskému záchrannému sboru okresu vznik požáru v objektech, které jsou v jejím užívání,

i) nepodá písemnou zprávu o odstranění závad zjištěných při kontrole ve lhůtě stanovené orgánem vykonávajícím státní požární dozor.

(2) Okresní úřad při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 250 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že

a) nepředloží v zákonné lhůtě ke schválení posouzení požárního nebezpečí činností nebo objektů se zvýšeným požárním nebezpečím,

b) znemožní přístup k nouzovým východům, únikovým cestám nebo k rozvodným zařízením elektrické energie, plynu a vody a k prostředkům požární ochrany, zejména nesprávným uskladněním materiálů; neudržuje nástupní plochy ve stavu použitelném pro požární zásah,

c) poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání, rozhodnutí o zákazu činnosti nebo rozhodnutí o zastavení provozu,

d) nezajistí plnění úkolů požární ochrany odborně způsobilou osobou nebo nezřídí požární hlídku,

e) nezřídí nebo smluvně nezajistí zřízení jednotky požární ochrany, ačkoliv k tomu byla povinna podle rozhodnutí okresního úřadu, nebo ji nevybaví potřebnou požární technikou a jinými věcnými prostředky požární ochrany nebo ji používá k činnosti, která by mohla ohrozit její akceschopnost,

f) nedodrží opatření stanovená při posouzení požárního nebezpečí pro činnosti nebo objekty se zvýšeným požárním nebezpečím,

g) neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložená k odstranění zjištěných nedostatků,

h) postupuje v rozporu s rozhodnutím, kterým byla zakázána výroba, uvádění do oběhu nebo dovoz anebo bylo uloženo provedení jiných opatření u výrobků vykazujících závažné nedostatky z hlediska požární bezpečnosti,

i) neposkytne na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany obce nebo okresního úřadu potřebnou věcnou pomoc, neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti se zdoláváním požáru nebo záchrannými pracemi, ačkoliv k tomu byla povinna,

j) nedodržuje předpisy o skladování a manipulaci s hořlavými látkami,

k) nemá k dispozici požárnětechnické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů, nutných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života, zdraví a majetku; nedodržuje návody a technické podmínky výrobce nebo obchodní organizace vztahující se k požární bezpečnosti,

l) neinformuje jednotky požární ochrany, určené k prvnímu zásahu, o rizikových činnostech a požárně nebezpečných látkách a materiálech provozovaných nebo nacházejících se v objektech, které vlastní nebo užívají.

(3) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která opětovně porušila povinnost, za kterou jí byla v předchozích třech letech uložena pokuta pravomocným rozhodnutím, může okresní úřad při výkonu státního požárního dozoru uložit další pokutu až do dvojnásobku pokuty stanovené v odstavcích 1 a 2.

(4) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.

(5) Uložením pokuty podle odstavců 1 až 3 zůstává nedotčena odpovědnost právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby za způsobenou škodu a postih jejich zaměstnanců podle pracovněprávních předpisů.

(1) Pokutu podle § 76 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvěděl orgán vykonávající státní požární dozor, nejpozději do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(2) Pokuta je příjmem okresního úřadu, který ji uložil. Pokuta uložená Ministerstvem vnitra je příjmem státního rozpočtu.

(1) Přestupku se na úseku požární ochrany dopustí ten, kdo

a) poruší právní předpisy nebo příkazy na jejich základě vydané o vybavení hasicími zařízeními a jinými věcnými prostředky požární ochrany,

b) neumožní nebo ztíží provedení preventivní požární kontroly nebo jiných opatření na úseku požární ochrany,

c) neuposlechne nařízení velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany vydaného podle § 88 odst. 2 písm. a),

d) poruší zásady bezpečného provozu tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů,

e) nezajistí pravidelné čistění a kontrolu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv a neodstraní zjištěné závady,

f) neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložená okresním úřadem nebo obcí na základě právních předpisů o požární ochraně,

g) poškodí, odstraní, zneužije nebo jinak sníží účinnost zařízení a prostředků sloužících na ochranu před požáry nebo vědomě bezdůvodně přivolá jednotku požární ochrany,

h) neposkytne osobní nebo věcnou pomoc v souvislosti se zdoláváním požáru, ačkoliv k tomu je povinen,

i) neumožní vstup na nemovitost při cvičení jednotky požární ochrany, ačkoliv k tomu je povinen podle rozhodnutí okresního úřadu nebo obce,

j) nedodrží právní předpisy o skladování a manipulaci s hořlavými látkami nebo nesprávným skladováním materiálu znemožní přístup k rozvodným zařízením elektrické energie, plynu a vody,

k) poruší příkazy a zákazy o kouření a o manipulaci s otevřeným ohněm na místech se zvýšeným požárním nebezpečím,

l) neumožní jednotce požární ochrany vstup na nemovitost při zdolávání požáru nebo jinak ztíží provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo při záchranných pracích,

m) poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání nebo rozhodnutí o zákazu činnosti anebo rozhodnutí o zastavení provozu,

n) provádí práce, které mohou vést ke vzniku požáru, ačkoliv nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními předpisy,

o) zanedbá z hlediska požární ochrany dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání,

p) způsobí svým jednáním požár, nejde-li o trestný čin,

r) vypaluje plošně porosty.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) lze uložit pokutu do 5000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. d) až i) pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. j) až r) pokutu do 15 000 Kč.

(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání obecné předpisy.8)

(2) Pokuta uložená podle § 78 je příjmem obce nebo okresního úřadu, které ji uložily.

(1) Došlo-li u občana k poškození na zdraví nebo k jeho smrti

a) při jeho činnosti v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce, v požární hlídce nebo v kontrolní skupině,

b) v souvislosti s pomocí, kterou poskytl při zdolávání požáru nebo při odstraňování jeho následků anebo při cvičení jednotky požární ochrany,

(dále jen „poškozený“), uhradí škodu tím vzniklou stát, obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů,9) pokud mu nevznikl nárok na náhradu této škody již z pracovněprávního vztahu.

(2) Náhradu škody podle odstavce 1 poskytuje v zastoupení státu okresní úřad, v jehož územním obvodu k poškození na zdraví nebo k smrti poškozeného došlo.

(1) Vláda stanoví nařízením, v kterých případech a v jakém rozsahu náleží poškozenému a pozůstalým po poškozeném, kromě nároků podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů, i jednorázové mimořádné odškodnění, a kdy je možné takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou.

(2) Toto nařízení upraví také jednorázové mimořádné odškodnění i příslušníkovi, zaměstnanci podniku a členovi jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku a pozůstalým po nich.

(3) Jednorázové mimořádné odškodnění zaměstnancům podniku, členům jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku, jakož i jiným zaměstnancům právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a pozůstalým po nich poskytuje právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, pokud ke škodě na zdraví došlo v souvislosti s činností jejich jednotek požární ochrany na vlastní nemovitosti nebo v jejich vlastních objektech. V ostatních případech poskytuje jednorázové mimořádné odškodnění Ministerstvo vnitra.

(4) Nárok na odškodnění podle odstavců 1 až 3 se promlčuje ve lhůtě tří let ode dne vzniku škody.

Právnická nebo fyzická osoba má nárok na náhradu věcné škody, která jí vznikla při pomoci poskytnuté při zdolávání požáru, popřípadě při cvičení jednotky požární ochrany. Ve zvlášť odůvodněných případech se může přiznat náhrada nákladů spojených s pořízením nové věci za věc poškozenou.

(1) Právnické nebo fyzické osobě se nahrazuje také věcná škoda, která jí vznikla v důsledku opatření nutných ke zdolání požáru, zamezení jeho šíření nebo záchranných prací provedených na příkaz velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany nebo při cvičení jednotky požární ochrany; to neplatí, jestliže škoda vznikla použitím hasicích látek v souvislosti se zdoláváním požáru.

(2) Náhrada věcné škody podle odstavce 1 se neposkytuje právnické nebo fyzické osobě, jejíž objekty byly zasaženy požárem.

(1) Náhradu škody podle § 82 a 83 poskytuje a o ní rozhoduje okresní úřad, v jehož územním obvodu požár vznikl nebo se konalo cvičení jednotky požární ochrany.

(2) Jestliže vznikla právnické nebo fyzické osobě věcná škoda v souvislosti s pomocí poskytnutou v zájmu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, má okresní úřad vůči této právnické osobě nebo této podnikající fyzické osobě právo na náhradu toho, co právnické nebo fyzické osobě poskytl.

(3) Právo na náhradu škody podle § 82 a 83 je třeba uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy se poškozený dověděl o škodě, nejpozději do dvou let od vzniku škody; jinak toto právo zanikne.

(1) Působnost Ministerstva vnitra a okresního úřadu při výkonu státního požárního dozoru, jakož i působnost obce při provádění preventivních požárních kontrol se nevztahuje na

a) útvary a zařízení Armády České republiky, Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby; v těchto útvarech a zařízeních se zabezpečují a provádějí uvedené úkoly podle zvláštních předpisů,

b) báňská díla, zařízení, pracoviště a činnosti v podzemí podléhající dozoru orgánů státní báňské správy, která vykonává státní správu na tomto úseku,

c) drážní vozidla, říční plavidla, námořní lodě a civilní letadla; v těchto dopravních prostředcích se zabezpečují a provádějí uvedené úkoly podle zvláštních předpisů.

(2) Působnost Ministerstva vnitra a okresního úřadu při zjišťování příčin vzniku požárů se nevztahuje na případy uvedené v odstavci 1, s výjimkou drážních vozidel a říčních plavidel.

Ustanovení tohoto zákona se vztahují na železniční, vodní a leteckou dopravu, pokud mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

(1) Ustanovení tohoto zákona se nedotýkají výsad a imunit přiznávaných podle mezinárodního práva nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.

(2) Při zdolávání požárů lze vstoupit do objektů, které požívají ochrany podle odstavce 1, jen na základě příslušného souhlasu.

(1) Příslušníci při výkonu státního požárního dozoru a při zjišťování příčin vzniku požárů a členové kontrolních skupin při provádění preventivních požárních kontrol jsou oprávněni vstupovat do objektů a zařízení, provádět potřebná zjištění a úkony, nahlížet do příslušné dokumentace, požadovat potřebné údaje a vysvětlení a potřebnou součinnost od statutárních orgánů právnických osob nebo podnikajících fyzických osob a nebo jejich odpovědného zástupce a ostatních zaměstnanců právnických osob, podnikajících fyzických osob a fyzických osob.

(2) Příslušníci, velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelé jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků a velitelé zásahů jsou při plnění svých úkolů na úseku požární ochrany oprávněni

a) nařídit v souvislosti se zdoláváním požáru nebo při cvičení jednotky požární ochrany, aby se z místa zásahu vzdálily osoby, jejichž přítomnost není potřebná, nebo aby se podřídily jiným omezením nutným k úspěšnému provedení zásahu,

b) vyzvat fyzickou osobu, u níž je podezření, že porušila předpisy o požární ochraně, aby prokázala svoji totožnost,

c) nařídit provedení nutných opatření směřujících k odstranění nebezpečí opětovného vzniku požáru. O nařízených opatřeních neodkladně informují orgán vykonávající státní požární dozor.

(3) Oprávnění podle odstavců 1 a 2 se prokazuje způsobem, který stanoví právní předpis.

(1) Osoby pověřené plněním úkolů na úseku požární ochrany jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob mají zůstat utajeny před nepovolanými osobami. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru nebo po splnění úkolu.

(2) O zproštění mlčenlivosti a jeho rozsahu rozhoduje

a) vrchní požární rada České republiky a ředitel hasičského záchranného sboru okresu, pokud jde o podřízené příslušníky,

b) okresní požární rada, pokud jde o ostatní osoby pověřené plněním úkolů na úseku požární ochrany.

Předpisy o ochraně státního, hospodářského a služebního tajemství10) nejsou ustanoveními § 88 a 89 dotčeny.

K ocenění mimořádné odvahy a obětavosti příslušníků, zaměstnanců podniků a členů jednotek požární ochrany a občanů při záchraně života a majetku může ministr vnitra udělit věcný nebo peněžitý dar.

Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, vztahují se ustanovení tohoto zákona o poskytování osobní a věcné pomoci, o jednotkách požární ochrany, o právech a povinnostech příslušníků, zaměstnanců podniků a členů jednotek požární ochrany, o náhradě škody a o ocenění mimořádné odvahy přiměřeně také na záchranné práce při živelních pohromách. Totéž platí při záchranných pracích při mimořádných událostech, pokud jsou bezprostředně ohroženy lidské životy nebo hrozí značná škoda.

(1) Zaměstnancům podniků v jednotkách hasičských záchranných sborů podniků náleží hodnosti s označením příslušnosti k jednotce hasičského záchranného sboru podniku a stejnokroj.

(2) Členům jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků náleží stejnokroj a funkční označení.

(3) Podrobnosti o hodnostech, funkčních označeních a stejnokrojích zaměstnanců podniků a členů jednotek požární ochrany stanoví právní předpis. Tento předpis může též stanovit, kterým dalším osobám plnícím úkoly na úseku požární ochrany náleží stejnokroj.

(1) Působnost okresních úřadů podle tohoto zákona vykonává na území hlavního města Prahy hlavní město Praha.11)

(2) Působnost okresních úřadů podle tohoto zákona na území Brno-město, Ostrava-město a Plzeň-město vykonávají magistráty těchto měst, není-li dále stanoveno jinak.12)

(3) Působnost přednosty okresního úřadu podle tohoto zákona vykonávají v hlavním městě Praze rada zastupitelstva a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň rady těchto měst.

(4) Působnost okresního požárního rady a jeho zástupce vykonává v hlavním městě Praze požární rada hlavního města Prahy a jeho zástupce. Požárního radu hlavního města Prahy jmenuje do funkce a odvolává rada zastupitelstva na návrh vrchního požárního rady České republiky. Zástupce požárního rady hlavního města Prahy jmenuje do funkce a odvolává rada zastupitelstva na návrh požárního rady hlavního města Prahy.

(5) Působnost okresního požárního rady a jeho zástupce vykonává ve městech Brno, Ostrava a Plzeň městský požární rada a jeho zástupce. Městského požárního radu jmenuje do funkce a odvolává rada města na návrh vrchního požárního rady České republiky. Zástupce městského požárního rady jmenuje do funkce a odvolává rada města na návrh městského požárního rady.

(6) Úkoly hasičského záchranného sboru okresu plní v hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň hasičské záchranné sbory těchto měst, které zřizují jejich zastupitelstva jako příspěvkové organizace.

Na rozhodování podle § 32 odst. 1 písm. b) a c), § 54 odst. 7 a § 73 odst. 2 tohoto zákona se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

Vznikne-li pochybnost o povinnosti právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby podle § 6, 6a, § 13 odst. 1, § 15 odst. 1, § 16 odst. 1 a § 73 odst. 2, rozhodne o této povinnosti okresní úřad.

Hasičský záchranný sbor okresu a jednotky požární ochrany mohou poskytovat odborné, pohotovostní a další služby nebo práce za úplatu za předpokladu, že se jedná o práce související se základní náplní jejich činností a že nedojde k ohrožení jejich akceschopnosti a plnění základních úkolů. Jiné činnosti mohou vykonávat, jen pokud to umožňují zvláštní předpisy.

zrušen

zrušen

zrušen

Ministerstvo vnitra vydá

a) právní předpisy k provedení § 6b písm. a), b) a c), § 11 odst. 3, § 15 odst. 2, § 16 odst. 3, § 17 odst. 4, § 24 odst. 2, § 30, § 31 odst. 3, § 42, § 57 odst. 2, § 65 odst. 4, § 70 odst. 5, § 71 odst. 3, § 72 odst. 4 a 7 a § 88 odst. 3 tohoto zákona,

b) v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a příslušným odborovým orgánem právní předpisy k provedení § 47 odst. 3, § 53 odst. 2, § 54 odst. 8, § 55 odst. 4, § 56 odst. 6, § 57a odst. 3 a § 58 odst. 2 tohoto zákona,

c) v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem financí a Ministerstvem práce a sociálních věcí právní předpis k provedení § 25 odst. 3 tohoto zákona,

d) po projednání s Ministerstvem obrany právní předpis k provedení § 64 a § 93 odst. 3 tohoto zákona.

Ministerstvo hospodářství vydá v dohodě s Ministerstvem vnitra právní předpis k provedení § 6b písm. d) a § 17 odst. 1 písm. b).

zrušen

(1) Zrušují se:

1. zákon č. 18/1958 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 40 a 41 přílohy C), zákona České národní rady č. 130/1974 Sb., zákona č. 20/1975 Sb. a zákona České národní rady č. 49/1982 Sb. (pol. 23 přílohy),

2. § 18 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, pokud upravuje skutkové podstaty přestupků proti ochraně před požáry,

3. vládní nařízení č. 12/1951 Sb., o náhradě škody příslušníkům hasičstva a jiným osobám v oboru ochrany před požáry a jinými živelními pohromami,

4. vyhláška Ministerstva vnitra č. 248/1951 Ú. l., kterou se upravují podrobnosti o náhradě škody v oboru ochrany před požáry a jinými živelními pohromami,

5. vyhláška Ministerstva vnitra č. 91/1952 Ú. l., kterou se vydává služební a disciplinární řád pro příslušníky požárních sborů, požárních hlídek a pro příslušníky velitelství požární ochrany,

6. vyhláška ministra vnitra č. 169/1955 Ú. l., o zajištění a organizaci požární ochrany v závodech, ve znění vyhlášky ministra vnitra č. 119/1958 Ú. l. a vyhlášky Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 60/1976 Sb.,

7. vyhláška Ministerstva vnitra č. 198/1958 Ú. l., o opatřování, rozdělování a zkoušení věcných prostředků požární ochrany,

8. vyhláška Ministerstva vnitra č. 106/1959 Ú. l., o organizaci požární ochrany, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 42 přílohy C),

9. vyhláška Ministerstva vnitra č. 70/1960 Sb., o zajištění pohotovosti hasicích zařízení,

10. vyhláška Ministerstva školství a kultury a Ministerstva vnitra č. 87/1960 Sb., o zavedení bezpečného filmu,

11. vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 60/1976 Sb., kterou se vydávají zásady školení pracovníků o požární ochraně,

12. vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 35/1977 Sb., o požární bezpečnosti při skladování a používání topné nafty, ve znění vyhlášky č. 46/1981 Sb.,

13. směrnice Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. j. PO-2065 ze dne 3. července 1972 o ochraně úrody před požáry, registrované v částce 14/1972 Sb.

(2) Platnosti pozbývají

1. pro příslušníky směrnice Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. j. PO-2403 ze dne 1. října 1976 o jmenování a povyšování pracovníků požární ochrany do hodností, registrované v částce 25/1976 Sb.,

2. předpisy, které byly ponechány v platnosti podle vyhlášky předsedy vlády č. 129/1967 Sb. a uvedeny v částce 47/1967 Sb. (část XVIII).

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1986.

x x x

Zákon České národní rady č. 425/1990 Sb. nabyl účinnosti dnem voleb do obecních zastupitelstev v roce 1990, zákon č. 40/1994 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. dubna 1994 a zákon č. 203/1994 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1995.

x x x

Čl. II zákona č. 203/1994 Sb. zní:

Čl. II

1. Správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany okresních úřadů, správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně zřízené podle dosavadních předpisů se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za hasičské záchranné sbory okresů a těchto měst podle tohoto zákona.

2. Závodní požární útvary se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za jednotky hasičských záchranných sborů podniků podle tohoto zákona.

3. Dobrovolné veřejné požární sbory a dobrovolné závodní požární sbory se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotky sborů dobrovolných hasičů podniků podle tohoto zákona.

4. Příslušníci správ a útvarů Sboru požární ochrany okresních úřadů a příslušníci správ a útvarů Sboru požární ochrany hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně se považují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona za příslušníky a zaměstnance hasičských záchranných sborů okresů a těchto měst. Složení slibu u příslušníků zabezpečí vrchní požární rada České republiky a ředitelé hasičských záchranných sborů okresů nejpozději do jednoho měsíce po nástupu příslušníků do práce po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona provozují činnosti nebo jsou vlastníky objektů se zvýšeným požárním nebezpečím, jsou povinny zabezpečit posouzení požárního nebezpečí (§ 6 odst. 1) do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Uhde v. r.

Příloha

1. Za činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují činnosti, při nichž se

a) používají, zpracovávají nebo skladují za běžných provozních podmínek pevné hořlavé látky, které svou velikostí, formou, množstvím nebo podmínkami uložení mohou zvyšovat podstatně intenzitu a šíření případného požáru,

b) používají, zpracovávají nebo skladují stébelnaté provzdušněné suché hořlavé látky,

c) usazuje při výrobě nebo manipulaci hořlavý prach v souvislé vrstvě nejméně 1 mm vysoké, schopné šířit požár, nebo při výrobě, případně manipulaci vzniká hořlavý prach v takové míře, že je trvale v ovzduší a vznik výbušné koncentrace nelze vyloučit,

d) vyrábějí, používají, zpracovávají, přečerpávají, dopravují nebo skladují hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí do 100 °C v množství větším než 250 litrů,

e) vyrábějí, zpracovávají nebo skladují výbušniny nebo hořlavé a hoření podporující plyny,

f) používají látky, které při styku se vzduchem nebo vodou nebo vzájemně mezi sebou se mohou vznítit nebo mohou uvolnit hořlavé páry nebo plyny, které mohou ve směsi se vzduchem vytvořit výbušnou směs,

g) požární riziko u výrobních nebo skladovacích prostorů vyjadřuje dobou trvání požáru větší než 90 minut, nebo činnosti, při nichž se požární riziko u ostatních občanských a jiných prostor vyjadřuje nahodilým požárním zatížením větším než 90 kg/m2,

h) používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v přítomnosti hořlavých látek tuhého, kapalného nebo plynného skupenství.

2. Za objekty se zvýšeným požárním nebezpečím se považují objekty

a) sloužící k bydlení a ubytování o devíti a více nadzemních podlažích nebo o celkové výšce větší než 27 m,

b) v nichž se může v kterémkoliv prostoru současně vyskytovat více než 200 osob (např. divadla, obchodní domy, hotely, kina),

c) u nichž je v případě požáru ztížena evakuace osob o kapacitě větší než 50 osob s omezenou schopností pohybu (např. ústavy sociální péče, nemocnice, domovy, penziony, dětské jesle, mateřské školy, základní školy).

1) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

2) Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, § 22 zákona č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky.

3) § 55 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

4) Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb. a vyhlášky č. 378/1992 Sb.

5) Např. § 16 zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení.

6) § 124 zákoníku práce.

7) Např. vyhláška ministra zahraničních věcí č. 80/1971 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právních vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách.

8) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

9) § 190 až 203, § 260 zákoníku práce.

Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.

10) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb. a zákona č. 558/1991 Sb.

11) § 13 odst. 1 zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

12) § 5 odst. 4 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících (úplné znění č. 403/1992 Sb.).