Úplné znění zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Na území České republiky je organizován trh s plynem na základě práva přístupu třetích stran k přepravní soustavě, k distribučním soustavám, a to včetně volné akumulace, k podzemním zásobníkům plynu a těžebním plynovodům pro všechny účastníky trhu s plynem, kteří mají právo přístupu podle tohoto zákona a autorizačního přístupu k výstavbě vybraných plynových zařízení podle podmínek stanovených tímto zákonem s cílem zajistit spolehlivé a hospodárné zásobování plynem při zajištění ochrany životního prostředí.

(2) Ceny za distribuci plynu, za přepravu plynu konečným zákazníkům na území České republiky, za volnou akumulaci, za dodávku plynu chráněným zákazníkům a dodávku poslední instance reguluje Energetický regulační úřad.

(3) Trh s plynem je otevírán postupně takto:

a) od 1. ledna 2005 jsou za podmínek stanovených tímto zákonem oprávněnými zákazníky všichni koneční zákazníci, jejichž roční spotřeba vztažená na jedno odběrné místo překročila v roce 2003 hodnotu 15 mil. m3 zemního plynu, a dále všichni držitelé licence na výrobu elektřiny spalující plyn v tepelných elektrárnách nebo při kombinované výrobě elektřiny a tepla, a to v rozsahu své spotřeby na tuto výrobu,

b) od 1. ledna 2006 jsou za podmínek stanovených tímto zákonem oprávněnými zákazníky všichni koneční zákazníci s výjimkou domácností,

c) od 1. ledna 2007 jsou za podmínek stanovených tímto zákonem oprávněnými zákazníky všichni koneční zákazníci.

Účastníci trhu s plynem jsou

a) výrobci,

b) provozovatel přepravní soustavy,

c) provozovatelé distribučních soustav,

d) provozovatelé podzemích zásobníků plynu,

e) obchodníci s plynem,

f) koneční zákazníci.

(1) Výrobce má právo

a) na zřízení a provozování těžebních plynovodů a jejich připojení k přepravní nebo distribuční soustavě, pokud tyto plynovody splňují podmínky připojení stanovené Pravidly provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství (dále jen „Pravidla provozu“), která stanoví prováděcí právní předpis,

b) prodávat plyn na předávacím místě na základě smlouvy provozovateli přepravní soustavy, příslušnému provozovateli distribuční soustavy, obchodníkovi s plynem,

c) omezit nebo přerušit provoz výrobny plynu a těžebních plynovodů v nezbytném rozsahu v těchto případech:

1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,

3. při vzniku a odstraňování poruch na těžebních plynovodech nebo zařízeních sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu,

4. při provádění plánovaných rekonstrukcí a oprav těžebních plynovodů nebo zařízení sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu,

d) odmítnout přístup do těžebního plynovodu na základě prokazatelného nedostatku volné kapacity, s výjimkou případů, týkajících se té části kapacity těžebního plynovodu, která byla využívána pro potřeby zajištění dodávky dotčenému oprávněnému zákazníkovi v posledním roce, kdy byl zákazníkem chráněným, pokud uvedený zákazník sám nebo prostřednictvím jím pověřeného obchodníka s plynem o její další využívání projeví i nadále zájem podáním žádosti o uzavření příslušné smlouvy, a to:

1. nejdéle do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona u zákazníků, kteří se stanou oprávněnými zákazníky od 1. ledna 2005,

2. nejméně 30 dnů před dnem, kdy se stanou oprávněnými, u zákazníků, kteří se stanou oprávněnými zákazníky od 1. ledna 2006 nebo od 1. ledna 2007,

3. nejméně 30 dnů před dnem, kdy jim skončí platnost jejich smlouvy u všech oprávněných zákazníků,

e) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním těžebních plynovodů nebo výrobny plynu, a to i v případě rekonstrukcí a oprav,

f) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz těžebních plynovodů nebo výrobny plynu v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživatel.

(2) Příslušný výrobce je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. e) a f), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, vydá příslušný stavební úřad na návrh příslušného výrobce rozhodnutí o zřízení věcného břemene.

(3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv výrobce podle odstavce 1 písm. e) a f) majetková újma nebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má právo na jednorázovou náhradu5) včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u výrobce, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.

(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. e) a f) je výrobce povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) bodu 4 je výrobce povinen písemně oznámit svým zákazníkům započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávky plynu, nejméně však 30 dnů předem.

(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je výrobce povinen obnovit dodávku plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li výrobce oznamovací povinnost podle odstavce 5.

(8) Výrobce je dále povinen

a) zajistit na své náklady připojení těžebního plynovodu k přepravní soustavě nebo distribuční soustavě,

b) zajistit bezpečný a spolehlivý provoz výrobny plynu a těžebního plynovodu a neznevýhodňující podmínky pro přístup do těžebního plynovodu,

c) poskytovat provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy, na kterou jsou jeho těžební plynovody napojeny, informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,

d) zajistit na své náklady instalaci měřicího zařízení po předchozím souhlasu provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke které je připojen,

e) zajistit podmínky pro měření plynu dodávaného do přepravní soustavy či distribuční soustavy a předávat data nezbytná pro zúčtování odchylek provozovateli přepravní soustavy; podrobnosti stanoví Pravidla trhu s plynem,

f) vypracovávat denní, měsíční, roční a pětiletou bilanci výroby, vyhodnocovat ji a předávat Bilančnímu centru,

g) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na výrobu plynu havarijní plány výroben plynu, zaslat je ministerstvu a každoročně je upřesňovat,

h) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení výroby plynu, a řídit se Dispečerským řádem plynárenské soustavy České republiky, který stanoví prováděcí právní předpis,

i) vyhlašovat stav nouze v rámci výrobny plynu a těžebních plynovodů,

j) odmítnout přístup do těžebního plynovodu

1. v případech, které jsou v rozporu s Pravidly provozu nebo Pravidly trhu s plynem; odmítnutí přístupu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,

2. na základě rozhodnutí ministerstva v případech uvedených v § 75; odmítnutí přístupu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,

k) vést samostatné účty za výrobu plynu, a to pro účely regulace podle prováděcího právního předpisu.

(1) Provozovatel přepravní soustavy má právo

a) odmítnout přístup do přepravní soustavy na základě prokazatelného nedostatku volné kapacity, s výjimkou případů, týkajících se té části kapacity přepravní soustavy, která byla využívána pro potřeby zajištění dodávky dotčenému oprávněnému zákazníkovi v posledním roce, kdy byl zákazníkem chráněným, pokud uvedený zákazník sám nebo prostřednictvím jím pověřeného obchodníka s plynem o její další využívání projeví i nadále zájem podáním žádosti o uzavření smlouvy o přepravě, a to:

1. nejdéle do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona u zákazníků, kteří se stanou oprávněnými zákazníky od 1. ledna 2005,

2. nejméně 30 dnů před dnem, kdy se stanou oprávněnými, u zákazníků, kteří se stanou oprávněnými zákazníky od 1. ledna 2006 nebo od 1. ledna 2007,

3. nejméně 30 dnů před dnem, kdy jim skončí platnost jejich smlouvy o přepravě u všech oprávněných zákazníků,

b) na přístup do podzemních zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem, a to za účelem předání nebo převzetí plynu pro zákazníky, pro něž zajišťuje přepravu, z důvodů zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím do plynárenské soustavy a množstvím plynu vystupujícím z plynárenské soustavy,

c) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu plynárenské soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,

d) v souladu s podmínkami stanovenými územním rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,

e) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, rekonstrukcemi, opravami a provozováním přepravní soustavy,

f) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz přepravní soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživatel,

g) vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

h) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynárenská zařízení zákazníků, pro něž přepravuje plyn,

i) omezit nebo přerušit přepravu nebo dodávku plynu podle uzavřené smlouvy v těchto případech:

1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,

3. při provádění plánovaných rekonstrukcí a plánovaných oprav na zařízení přepravní soustavy,

4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přepravní soustavy,

5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo majetek osob,

6. při neoprávněném odběru plynu nebo neoprávněné přepravě plynu,

7. v případech stanovených smlouvou o přepravě,

j) nakupovat a prodávat plyn pro krytí ztrát v přepravní soustavě nebo pro vlastní spotřebu nebo pro účely zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím a vystupujícím z plynárenské soustavy v souladu s Pravidly trhu s plynem; toto není považováno za obchod s plynem.

(2) Provozovatel přepravní soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. d), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, vydá příslušný stavební úřad na návrh provozovatele přepravní soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene.

(3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 1 písm. c) až h) majetková újma, nebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má právo na jednorázovou náhradu5) včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele přepravní soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.

(4) V případech uvedených v odstavce 1 písm. c) až h) je provozovatel přepravní soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) bodu 3 je provozovatel přepravní soustavy povinen oznámit zákazníkům, pro něž přepravuje plyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení přepravy plynu, nejméně však 30 dnů předem.

(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je provozovatel přepravní soustavy povinen obnovit přepravu plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel přepravní soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5.

(8) Provozovatel přepravní soustavy odpovídá za zúčtování odchylek množství plynu vstupujícího do plynárenské soustavy a vystupujícího z plynárenské soustavy.

(9) Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen

a) zajistit bezpečný a spolehlivý provoz a rozvoj přepravní soustavy,

b) do 31. prosince 2004 na základě žádosti chráněných zákazníků nebo provozovatelů distribučních soustav, jejichž zařízení jsou připojena na přepravní soustavu, zajistit v rozsahu odběru jejich chráněných zákazníků dodávku na základě uzavřených smluv za regulované ceny a ve stanovené kvalitě pro každé odběrné místo,

c) od 1. ledna 2005 uzavřít smlouvu o zajištění přepravy plynu s držitelem licence na obchod s plynem, který vznikl oddělením souběžného držitele licence na přepravu a držitele licence na obchod s plynem podle § 58a, a to za účelem zajištění dodávky plynu pro

1. chráněné zákazníky, jejichž odběrná zařízení jsou připojena k přepravní soustavě,

2. souběžného držitele licence na obchod s plynem a licence na distribuci plynu provozujícího distribuční soustavu přímo propojenou s přepravní soustavou, který zajišťuje dodávku plynu pro chráněné zákazníky, jejichž odběrná zařízení jsou přímo připojena k této distribuční soustavě,

3. držitele licence na obchod s plynem, který vznikl oddělením souběžného držitele licence na obchod s plynem a licence na distribuci provozujícího distribuční soustavu přímo propojenou s přepravní soustavou podle § 59a, který dodává plyn chráněným zákazníkům, jejichž odběrná plynová zařízení jsou připojena k této distribuční soustavě nebo v případě, že takovýto držitel licence na obchod s plynem nevznikl, s jiným držitelem licence na obchod s plynem, který na základě smluvního vztahu s příslušným držitelem licence na distribuci plynu dodává plyn chráněným zákazníkům, jejichž odběrná plynová zařízení jsou připojena k této distribuční soustavě,

d) zajistit přepravu plynu na základě písemně uzavřených smluv,

e) připojit k přepravní soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení stanovené Pravidly provozu,

f) zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro umožnění přístupu k přepravní soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem; podrobnosti stanovují Pravidla provozu, Pravidla trhu s plynem a obchodní podmínky stanovené Řádem provozovatele přepravní soustavy,

g) poskytovat provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti soustav,

h) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek plynu a souvisejících služeb stanovené prováděcím právním předpisem,

i) zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje potřebné pro rozhodnutí o cenách za přepravu plynu a údaje potřebné pro rozhodnutí o cenách za dodávku plynu chráněným zákazníkům,

j) vést samostatné účty za přepravu plynu a za dodávku plynu chráněným zákazníkům, a to pro účely regulace podle prováděcího právního předpisu,

k) vypracovávat denní, měsíční, roční a pětiletou bilanci distribuční soustavy, vyhodnocovat ji a předávat Bilančnímu centru,

l) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na přepravu plynu havarijní plán přepravní soustavy, zaslat jej ministerstvu a každoročně jej upřesňovat,

m) oznamovat v dostatečném předstihu účastníkům trhu, jejichž plynárenská zařízení jsou přímo připojena k přepravní soustavě, rozsah a termíny odstávek zařízení pro přepravu plynu a upozorňovat na předpokládané snížení přepravní kapacity,

n) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení přepravní soustavy a řídí se Dispečerským řádem plynárenské soustavy České republiky,

o) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu,

p) vytvořit technické podmínky pro zajištění dovozu plynu z různých zdrojů,

q) vyhlašovat stav nouze na plynárenské soustavě České republiky nebo na zařízeních přepravní soustavy,

r) řídit plynárenskou soustavu České republiky za stavu nouze,

s) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství, které získává při výkonu své činnosti, včetně zajištění ochrany údajů předávaných Bilančnímu centru,

t) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj přepravní soustavy včetně propojení s plynárenskými soustavami sousedních států, a to na období nejméně 5 let,

u) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení Řád provozovatele přepravní soustavy a zajistit jeho zveřejnění,

v) odmítnout přístup do přepravní soustavy nebo k volné akumulaci

1. v případech, které jsou v rozporu s Pravidly provozu, Pravidly trhu s plynem nebo Řádem provozovatele přepravní soustavy; odmítnutí přístupu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,

2. na základě rozhodnutí ministerstva v případech uvedených v § 75; odmítnutí přístupu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,

3. na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu v případech uvedených v § 61a; odmítnutí přístupu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,

x) vypracovat havarijní plán plynárenské soustavy, každoročně jej aktualizovat a předkládat ministerstvu,

y) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení přepravní soustavy.

(1) Provozovatel přepravní soustavy, pokud je součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, musí být od 1. ledna 2006 z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování nezávislý na jiných činnostech netýkajících se přepravy, uskladňování a distribuce plynu. Tento požadavek neznamená požadavek na oddělení vlastnictví majetku.

(2) K zajištění nezávislosti provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 1 se od 1. ledna 2006 uplatní tato minimální kritéria:

a) osoby odpovědné za řízení provozovatele přepravní soustavy se nesmí přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za běžný provoz výroby plynu nebo obchod s plynem nebo elektřinou; statutárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem provozovatele přepravní soustavy nemůže být fyzická osoba, která je současně statutárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem držitele licence na výrobu plynu nebo obchod s plynem nebo elektřinou, který je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,

b) musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním zájmům statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy nebo vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení provozovatele přepravní soustavy bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé jednání; statutární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele přepravní soustavy nesmí přijímat žádné odměny a jiná majetková plnění od držitelů licence na výrobu plynu nebo obchod s plynem nebo elektřinou v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele; odměňování statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy nebo vedoucího zaměstnance provozovatele přepravní soustavy nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,

c) provozovatel přepravní soustavy musí disponovat skutečnými rozhodovacími právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování, údržbě a rozvoji přepravní soustavy, jejichž výkon je nezávislý na vertikálně integrovaném plynárenském podnikateli; mateřská společnost nesmí udělovat provozovateli přepravní soustavy jakékoliv pokyny ohledně běžného provozu a údržby přepravní soustavy, a rovněž nesmí jakýmkoliv jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí přepravní soustavy, pokud takové rozhodnutí nejde nad rámec schváleného finančního plánu, či jiného obdobného nástroje; tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční finanční plán či jiný obdobný nástroj provozovatele přepravní soustavy a schvalovat jeho maximální limity zadlužení.

(3) Provozovatel přepravní soustavy musí přijmout vnitřním předpisem program, kterým stanoví

a) opatření k vyloučení diskriminačního chování ve vztahu k ostatním účastníkům trhu s plynem, zejména pokud jde o přístup do jím provozované přepravní soustavy a využívání jeho služeb,

b) pravidla pro zpřístupňování informací o provozování a rozvoji přepravní soustavy a přístupu do ní; informace, jejichž poskytnutí pouze určitým účastníkům trhu s plynem by mohlo tyto účastníky zvýhodnit na úkor ostatních, je provozovatel přepravní soustavy povinen zpřístupnit neznevýhodňujícím způsobem i ostatním účastníkům trhu s plynem.

(4) Provozovatel přepravní soustavy je povinen seznámit statutární orgán nebo jeho členy, prokuristu a všechny zaměstnance s programem podle odstavce 3 a zajistit kontrolu jeho dodržování. Provozovatel přepravní soustavy je povinen program a jeho změny předat Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu bez zbytečného odkladu po jejich přijetí a zároveň zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel přepravní soustavy zpracuje každoročně zprávu o přijatých opatřeních a plnění programu za uplynulý rok, zašle ji do 30. dubna následujícího kalendářního roku Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu a zároveň zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Statutární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele přepravní soustavy nesmí od 1. ledna 2006 nabývat ani držet podíly v jiné právnické osobě v rámci téhož integrovaného plynárenského podnikatele, která je držitelem licence na výrobu plynu, distribuci plynu nebo obchod s plynem nebo elektřinou. Pokud fyzická osoba, na kterou se vztahuje zákaz podle tohoto odstavce již takový podíl drží, je povinna do 1. ledna 2006 prodat nebo jinak zcizit nejméně takovou část svého podílu, aby nadále držela podíl, jehož výše nepřesáhne 1 % základního kapitálu daného držitele licence.

(6) Od 1. ledna 2006 nesmí provozovatel přepravní soustavy rovněž uzavírat ovládací smlouvy k podrobení jednotnému řízení jiného držitele licence na výrobu plynu nebo obchod s plynem nebo elektřinou ani v takovém řízení podle již uzavřených ovládacích smluv pokračovat.

(7) Pokud je povinnost oddělení činností podle tohoto zákona provedena nájmem podniku nebo jeho části, je nájemce povinen převzít pronajatý podnik nebo jeho část do svého účetnictví. Pokud je povinnost oddělení podle tohoto zákona provedena nájmem jednotlivého majetku, je pronajímatel povinen sdělit nájemci informace o hodnotě pronajatého majetku v rozsahu požadovaném Energetickým regulačním úřadem pro účely cenové regulace.

(8) O možnosti zahrnutí prokazatelných minimálních oprávněných nákladů vzniklých držiteli licence na přepravu plynu v souvislosti s plněním povinnosti oddělení provozovatele přepravní soustavy do regulovaných cen může rozhodnout Energetický regulační úřad.

(1) Provozovatel distribuční soustavy má právo

a) odmítnout přístup do distribuční soustavy na základě prokazatelného nedostatku volné kapacity, s výjimkou případů, týkajících se té části kapacity distribuční soustavy, která byla využívána pro potřeby zajištění dodávky dotčenému oprávněnému zákazníkovi v posledním roce, kdy byl zákazníkem chráněným, pokud uvedený zákazník sám nebo prostřednictvím jím pověřeného obchodníka s plynem o její další využívání projeví i nadále zájem podáním žádosti o uzavření smlouvy o distribuci, a to:

1. nejdéle do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona u zákazníků, kteří se stanou oprávněnými zákazníky od 1. ledna 2005,

2. nejméně 30 dnů před dnem, kdy se stanou oprávněnými, u zákazníků, kteří se stanou oprávněnými zákazníky od 1. ledna 2006 nebo od 1. ledna 2007,

3. nejméně 30 dnů před dnem, kdy jim skončí platnost jejich smlouvy o distribuci u všech oprávněných zákazníků,

b) na přístup do podzemních zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem pro uskladnění plynu pro potřeby krytí ztrát v distribuční soustavě a pro vlastní potřebu,

c) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,

d) v souladu s podmínkami stanovenými územním rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,

e) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, rekonstrukcemi, opravami a provozováním distribuční soustavy a plynovodních přípojek,

f) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživatel,

g) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

h) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynová zařízení zákazníků, pro něž provádí distribuci a dodávku plynu,

i) omezit nebo přerušit distribuci a dodávku plynu podle uzavřené smlouvy v těchto případech:

1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,

3. při provádění plánovaných rekonstrukcí, přeložek a plánovaných oprav na zařízení distribuční soustavy,

4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy,

5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,

6. při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu,

7. v případech stanovených smlouvou o distribuci,

j) nakupovat plyn pro krytí ztrát v distribuční soustavě nebo pro vlastní spotřebu; toto není považováno za obchod s plynem,

k) do 31. prosince 2004 na dodávku plynu ve stanovené kvalitě za regulované ceny od provozovatele přepravní soustavy, pokud je distribuční soustava přímo připojena k přepravní soustavě, nebo od provozovatele distribuční soustavy, pokud je distribuční soustava připojena pouze k jiné distribuční soustavě, a to v rozsahu dodávek plynu chráněným zákazníkům připojeným k této distribuční soustavě,

l) uzavřít hlavní uzávěr plynu při odvracení nebezpečí bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo majetku osob.

(2) Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. d), e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, vydá příslušný stavební úřad na návrh provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene.

(3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 1 písm. c) až h) majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu,5) včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele distribuční soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.

(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) až h) je provozovatel distribuční soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) bodu 3 je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit zákazníkům, pro něž provádí distribuci a dodávku plynu, započetí a skončení omezení nebo přerušení distribuce a dodávky plynu, nejméně však 30 dnů předem. Plánované rekonstrukce, přeložky a opravy v období od 1. října do 30. dubna následujícího kalendářního roku lze provádět výhradně po písemném oznámení dotčeným zákazníkům.

(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit distribuci a dodávku plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací povinnost podle odstavce 5.

(8) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen

a) zajistit bezpečný a spolehlivý provoz a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí,

b) zajistit distribuci plynu a do 31. prosince 2004 dodávku chráněným zákazníkům na základě uzavřených smluv, za regulované ceny a ve stanovené kvalitě, a to na základě uzavřené smlouvy pro každé odběrné místo,

c) od 1. ledna 2005, pokud není souběžným držitelem licence na obchod s plynem, uzavřít za účelem zajištění dodávky plynu pro chráněné zákazníky, smlouvu o zajištění distribuce s

1. držitelem licence na obchod s plynem, který vznikl oddělením souběžného držitele licence na obchod s plynem a licence na distribuci plynu podle § 59a nebo v případě, že takový držitel licence na obchod nevznikl, s jiným držitelem licence na obchod s plynem, který z této soustavy, na základě smluvního vztahu s držitelem licence na distribuci plynu, dodává plyn chráněným zákazníkům, jejichž odběrná plynová zařízení jsou připojena k této distribuční soustavě,

2. souběžným držitelem licence na obchod s plynem a licence na distribuci plynu, provozujícím distribuční soustavu propojenou pouze s jím provozovanou distribuční soustavou, který dodává plyn chráněným zákazníkům, jejichž odběrná plynová zařízení jsou připojena k této soustavě, nebo v případě, že takový souběžný držitel licence na obchod s plynem a distribuci plynu nevznikl, s jiným držitelem licence na obchod s plynem, který z této distribuční soustavy, na základě smluvního vztahu s příslušným držitelem licence na distribuci plynu, dodává plyn chráněným zákazníkům, jejichž odběrná plynová zařízení jsou připojena k této distribuční soustavě,

d) připojit k distribuční soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení stanovené Pravidly provozu,

e) zajistit stejné podmínky pro umožnění přístupu k distribuční soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem; podrobnosti jsou uvedeny v Pravidlech trhu s plynem a v obchodních podmínkách stanovených Řádem provozovatele distribuční soustavy,

f) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek plynu a souvisejících služeb stanovené prováděcím právním předpisem,

g) poskytovat provozovateli přepravní soustavy a provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti soustav,

h) zajišťovat měření na úrovni distribuční soustavy, včetně jejich vyhodnocování a předávat data nezbytná pro zúčtování odchylek provozovateli přepravní soustavy; podrobnosti stanoví Pravidla trhu s plynem,

i) zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje potřebné pro rozhodnutí o cenách za distribuci plynu,

j) zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje potřebné pro rozhodnutí o cenách za dodávku plynu chráněným zákazníkům,

k) vést samostatné účty za distribuci plynu a dodávku plynu, a to pro účely regulace podle prováděcího právního předpisu,

l) vypracovávat denní, měsíční, roční a pětiletou bilanci distribuční soustavy a bilanci krytí dodávek chráněným zákazníkům, vyhodnocovat ji a předávat Bilančnímu centru,

m) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na distribuci plynu havarijní plány distribuční soustavy, zaslat ministerstvu a každoročně je upřesňovat,

n) oznamovat rozsah a termíny odstávek zařízení distribuční soustavy a upozorňovat na snížení distribuční kapacity,

o) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení distribuční soustavy a řídí se Dispečerským řádem plynárenské soustavy České republiky,

p) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu, pokud nebudou pro sledování kvality plynu dostačovat místa zřízená a provozovaná provozovatelem přepravní soustavy,

r) zajistit spolehlivost a kvalitu dodávek chráněným zákazníkům,

s) vyhlašovat stav nouze v rámci své distribuční soustavy,

t) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj distribuční soustavy, a to na období nejméně 5 let,

u) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční soustavě,

v) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství, které získává při výkonu své činnosti, včetně zajištění ochrany údajů předávaných Bilančnímu centru,

x) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení Řád provozovatele distribuční soustavy a zajistit jeho zveřejnění,

y) odmítnout přístup do distribuční soustavy nebo k volné akumulaci

1. v případech, které jsou v rozporu s Pravidly provozu, Pravidly trhu s plynem nebo s Řádem provozovatele distribuční soustavy; odmítnutí přístupu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,

2. na základě rozhodnutí ministerstva v případech uvedených v § 75; odmítnutí přístupu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,

3. na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu v případech uvedených v § 61a; odmítnutí přístupu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,

z) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení distribuční soustavy.

(1) Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, musí být od 1. ledna 2007 z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování nezávislý na jiných činnostech netýkajících se distribuce plynu, přepravy plynu a uskladňování plynu. Tento požadavek neznamená požadavek na oddělení vlastnictví majetku.

(2) K zajištění nezávislosti provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 1 se od 1. ledna 2007 uplatní tato minimální kritéria:

a) osoby odpovědné za řízení provozovatele distribuční soustavy se nesmí přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za běžný provoz výroby plynu a obchod s plynem nebo elektřinou; statutárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem provozovatele distribuční soustavy nemůže být fyzická osoba, která je současně statutárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem držitele licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo s elektřinou, který je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,

b) musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním zájmům statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy nebo vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení provozovatele distribuční soustavy bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé jednání; statutární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavy nesmí přijímat žádné odměny a jiná majetková plnění od držitelů licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo elektřinou v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele; odměňování statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy nebo vedoucího zaměstnance provozovatele distribuční soustavy nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,

c) provozovatel distribuční soustavy musí disponovat skutečnými rozhodovacími právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování, údržbě a rozvoji distribuční soustavy, jejichž výkon je nezávislý na vertikálně integrovaném plynárenském podnikateli; mateřská společnost nesmí udělovat provozovateli distribuční soustavy jakékoliv pokyny ohledně běžného provozu nebo údržby distribuční soustavy, a rovněž nesmí jakýmkoliv jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí distribuční soustavy, pokud takové rozhodnutí nejde nad rámec schváleného finančního plánu, či jiného obdobného nástroje; tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční finanční plán či jiný obdobný nástroj provozovatele distribuční soustavy a schvalovat jeho maximální limity zadlužení.

(3) Provozovatel distribuční soustavy musí přijmout vnitřním předpisem program, kterým stanoví

a) opatření k vyloučení diskriminačního chování ve vztahu k ostatním účastníkům trhu s plynem, zejména pokud jde o přístup do jím provozované distribuční soustavy a využívání jeho služeb,

b) pravidla pro zpřístupňování informací o provozování a rozvoji distribuční soustavy a přístupu do ní; informace, jejichž poskytnutí pouze určitým účastníkům trhu s plynem by mohlo tyto účastníky zvýhodnit na úkor ostatních, je provozovatel distribuční soustavy povinen zpřístupnit neznevýhodňujícím způsobem i ostatním účastníkům trhu s plynem,

c) opatření k zajištění organizačního a informačního oddělení distribuce plynu od výroby plynu, obchodu s plynem nebo obchodu s elektřinou, je-li zároveň vertikálně integrovaným plynárenským podnikatelem, a to do doby právního oddělení činností podle odstavce 1.

(4) Provozovatel distribuční soustavy je povinen seznámit statutární orgán nebo jeho členy, prokuristu a všechny zaměstnance s programem podle odstavce 3 a zajistit kontrolu jeho dodržování. Provozovatel distribuční soustavy je povinen program a jeho změny předat Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu bez zbytečného odkladu po jejich přijetí a zároveň zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel distribuční soustavy je povinen zpracovat každoročně zprávu o přijatých opatřeních a plnění programu za uplynulý rok, zaslat ji do 30. dubna následujícího kalendářního roku Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu a zároveň zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Provozovatel distribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007 držet podíly v jiné právnické osobě, která je držitelem licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo elektřinou.

(6) Statutární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007 držet podíly převyšující 1 % základního kapitálu v jiné právnické osobě v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, která je držitelem licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo s elektřinou.

(7) Od 1. ledna 2007 nesmí provozovatel distribuční soustavy uzavírat ovládací smlouvy k podrobení jednotnému řízení jiného držitele licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo elektřinou ani v takovém řízení podle již uzavřených ovládacích smluv pokračovat.

(8) Pokud je povinnost oddělení činností podle tohoto zákona provedena nájmem podniku nebo jeho části, je nájemce povinen převzít pronajatý podnik nebo jeho část do svého účetnictví. Pokud je povinnost oddělení podle tohoto zákona provedena nájmem jednotlivého majetku, je pronajímatel povinen sdělit nájemci informace o hodnotě pronajatého majetku v rozsahu požadovaném Energetickým regulačním úřadem pro účely cenové regulace.

(9) Oddělení činností podle tohoto zákona je nutno provést nejpozději do 31. prosince 2006 mimo vertikálně integrované plynárenské podnikatele, kteří poskytují služby pro méně než 90 000 připojených konečných zákazníků.

(10) O možnosti zahrnutí prokazatelných minimálních oprávněných nákladů vzniklých držiteli licence na distribuci plynu v souvislosti s plněním povinnosti oddělení provozovatele distribuční soustavy do regulovaných cen může rozhodnout Energetický regulační úřad.

(11) Vertikálně integrovaný plynárenský podnikatel může požádat Komisi o výjimku z povinnosti oddělení provozovatele distribuční soustavy podle tohoto zákona, pokud na základě jím zpracované a Energetickým regulačním úřadem schválené zprávy prokáže plně funkční a neznevýhodňující přístup do své distribuční soustavy všem účastníkům trhu s plynem týkající se podmínek připojení a distribuce plynu, včetně průhledné tvorby cen za jím poskytované služby.

(1) Provozovatel podzemního zásobníku plynu má právo

a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu podzemního zásobníku plynu a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,

b) v souladu s podmínkami stanovenými územním rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,

c) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním podzemního zásobníku plynu,

d) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz podzemního zásobníku plynu v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživatel,

e) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

f) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu činnosti spojené s uskladňováním plynu v těchto případech

1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,

3. při provádění plánovaných rekonstrukcí a plánovaných oprav na zařízení pro uskladňování plynu,

4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních pro uskladňování plynu,

5. při neoprávněném odběru nebo neoprávněném uskladnění plynu,

g) na vlastní náklady připojit své zařízení k přepravní soustavě nebo k distribuční soustavě za podmínek stanovených Pravidly provozu,

h) odmítnout přístup do podzemního zásobníku plynu na základě prokazatelného nedostatku volné kapacity, s výjimkou případů, týkajících se té části kapacity podzemního zásobníku plynu, která byla využívána pro potřeby zajištění dodávky dotčenému oprávněnému zákazníkovi v posledním roce, kdy byl zákazníkem chráněným, pokud uvedený zákazník sám nebo prostřednictvím jím pověřeného obchodníka s plynem o její další využívání projeví i nadále zájem podáním žádosti o uzavření smlouvy o uskladnění plynu, a to:

1. nejdéle do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona u zákazníků, kteří se stanou oprávněnými zákazníky od 1. ledna 2005,

2. nejméně 30 dnů před dnem, kdy se stanou oprávněnými, u zákazníků, kteří se stanou oprávněnými zákazníky od 1. ledna 2006 nebo 1. ledna 2007,

3. nejméně 30 dnů před dnem, kdy jim skončí platnost jejich smlouvy o uskladnění plynu u všech oprávněných zákazníků,

i) nakupovat plyn pro krytí vlastních ztrát v podzemním zásobníku plynu nebo pro vlastní spotřebu nebo za účelem vytváření a udržování základní náplně podzemního zásobníku plynu; toto není považováno za obchod s plynem.

(2) Jestliže není možné písemnou dohodou s vlastníkem nemovitosti zajistit umístění zařízení podzemního zásobníku plynu na jeho nemovitosti, protože vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný stavební úřad vydá na návrh provozovatele podzemního zásobníku plynu rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo jeho části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. b).

(3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele podzemního zásobníku plynu podle odstavce 1 písm. a) až e) majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5) včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele podzemního zásobníku plynu, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.

(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je provozovatel podzemního zásobníku plynu povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost bezprostředně vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) bodu 3 je provozovatel podzemního zásobníku plynu povinen písemně oznámit zákazníkům, pro něž uskladňuje plyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení činností spojených s uskladňováním plynu, nejméně však 30 dnů předem.

(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je provozovatel podzemního zásobníku plynu povinen obnovit činnosti spojené s uskladňováním plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel podzemního zásobníku plynu oznamovací povinnost podle odstavce 5.

(8) Provozovatel podzemního zásobníku plynu je dále povinen

a) zajistit bezpečný a spolehlivý provoz podzemního zásobníku plynu,

b) zajistit uskladňování plynu na základě uzavřených smluv,

c) poskytovat provozovateli přepravní nebo provozovateli distribuční soustavy, na kterou jsou jeho zařízení pro uskladňování plynu napojena, informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,

d) zajistit měření množství předávaného a přebíraného plynu a předávat data nezbytná pro zúčtovaní odchylek provozovateli přepravní soustavy; podrobnosti stanoví Pravidla trhu s plynem,

e) vést samostatné účty za uskladňování plynu, a to pro účely regulace podle prováděcího právního předpisu,

f) vypracovávat denní, měsíční, roční a pětiletou bilanci kapacit a výkonů podzemního zásobníku plynu, vyhodnocovat ji a předávat Bilančnímu centru,

g) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na uskladňování plynu havarijní plán podzemního zásobníku plynu podle tohoto zákona, zaslat jej ministerstvu a každoročně upřesňovat,

h) zveřejňovat rozsah a termíny odstávek zařízení pro uskladňování plynu a upozorňovat na předpokládané snížení uskladňovací kapacity,

i) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení podzemního zásobníku plynu a řídí se Dispečerským řádem plynárenské soustavy České republiky,

j) umožnit přístup do podzemního zásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem; podrobnosti jsou uvedeny v Pravidlech trhu s plynem a v obchodních podmínkách stanovených Řádem provozovatele podzemního zásobníku plynu,

k) vyhlašovat stav nouze v rámci podzemního zásobníku plynu,

l) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj podzemního zásobníku plynu, a to na období nejméně 5 let,

m) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství, které získává při výkonu své činnosti, včetně zajištění ochrany údajů předávaných Bilančnímu centru,

n) odmítnout přístup k podzemnímu zásobníku plynu

1. v případech, které jsou v rozporu s Pravidly provozu nebo Pravidly trhu s plynem nebo Řádem provozovatele podzemního zásobníku plynu; odmítnutí přístupu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,

2. na základě rozhodnutí ministerstva v případech uvedených v § 75; odmítnutí přístupu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,

3. na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu v případech uvedených v § 61a; odmítnutí přístupu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,

o) zpracovávat Řád provozovatele podzemního zásobníku plynu a zajistit jeho zveřejnění,

p) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení podzemního zásobníku plynu,

q) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek plynu a souvisejících služeb stanovené prováděcím právním předpisem.

(1) Obchodník s plynem má právo

a) nakupovat plyn a prodávat jej ostatním účastníkům trhu s plynem, s výjimkou chráněných zákazníků; tato výjimka končí 1. ledna 2005,

b) na dodávku plynu za regulované ceny za účelem dodávek chráněným zákazníkům,

c) na přepravu, distribuci a uskladnění dohodnutého množství plynu, pokud má na tyto činnosti uzavřeny písemné smlouvy s příslušnými provozovateli,

d) na přístup do přepravní soustavy, distribučních soustav, podzemních zásobníků plynu nebo k volné akumulaci plynu za podmínek stanovených tímto zákonem za předpokladu, že má uzavřenu písemnou smlouvu, jejímž předmětem je dodání plynu; podrobnosti stanoví Pravidla trhu s plynem, Řád provozovatele přepravní soustavy a Řády provozovatelů distribučních soustav a Řády provozovatelů podzemních zásobníků plynu,

e) na ukončení nebo přerušení dodávky při neoprávněném odběru plynu.

(2) Obchodník s plynem je povinen

a) řídit se Pravidly provozu a Pravidly trhu s plynem, Dispečerským řádem plynárenské soustavy České republiky, Řádem provozovatele přepravní soustavy, Řády provozovatelů distribučních soustav a Řády provozovatelů podzemních zásobníků plynu,

b) vypracovávat denní, měsíční, roční a pětiletou bilanci týkající se obchodu s plynem, a to včetně údajů o vývozech plynu z České republiky a dovozech plynu do České republiky s uvedením zdrojů plynu, vyhodnocovat je a předávat Bilančnímu centru,

c) řídit se v případě vyhlášení stavu nouze pokyny dispečinků příslušných provozovatelů,

d) dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynu vstupujícím do plynárenské soustavy a množstvím plynu současně z plynárenské soustavy vystupujícím; podrobnosti stanoví Pravidla trhu s plynem, Řád provozovatele přepravní soustavy, Řády provozovatelů příslušných distribučních soustav a Řády provozovatelů podzemních zásobníků plynu,

e) zajistit konečným zákazníkům, kterým dodává plyn, jeho bezpečnou a spolehlivou dodávku při dodržení bezpečnostního standardu stanoveného prováděcím právním předpisem,

f) poskytovat provozovateli přepravní soustavy, provozovateli příslušné distribuční soustavy nebo provozovateli podzemního zásobníku plynu informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské soustavy,

g) upozornit domácnosti a malé podnikatele, kterým na základě smlouvy dodává plyn, na záměr změnit smluvní podmínky dodávky a seznámit je s návrhem změn, a to nejpozději 1 měsíc přede dnem, od kterého by změny smluvních podmínek měly platit,

h) zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje potřebné pro rozhodnutí o cenách za dodávku plynu chráněným zákazníkům nebo za dodávku poslední instance,

i) vést samostatné účty za dodávku plynu oprávněným zákazníkům, chráněným zákazníkům a dodávku plynu poslední instance,

j) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek plynu a souvisejících služeb stanovené prováděcím právním předpisem.

(3) Držitel licence na obchod s plynem, který vznikl oddělením souběžného držitele licence na přepravu plynu a držitele licence na obchod s plynem podle § 58a, je povinen dodávat od 1. ledna 2005 plyn za ceny regulované Energetickým regulačním úřadem

a) chráněným zákazníkům, jejichž odběrná plynová zařízení jsou připojena k přepravní soustavě,

b) souběžnému držiteli licence na obchod s plynem a licence na distribuci plynu provozujícímu distribuční soustavu přímo propojenou s přepravní soustavou, který dodává plyn chráněným zákazníkům, jejichž odběrná plynová zařízení jsou připojena k této distribuční soustavě,

c) držiteli licence na obchod s plynem, který vznikl podle § 59a oddělením souběžného držitele licence na obchod s plynem a licence na distribuci plynu provozujícího distribuční soustavu přímo propojenou s přepravní soustavou a který dodává plyn chráněným zákazníkům, jejichž odběrná plynová zařízení jsou připojena k této distribuční soustavě, nebo v případě, že takový souběžný držitel licence na obchod s plynem a distribuci plynu nevznikl, jinému držiteli licence na obchod s plynem, který na příslušné soustavě, na základě smluvního vztahu s příslušným držitelem licence na distribuci, dodává plyn chráněným zákazníkům, jejichž odběrná plynová zařízení jsou připojena k této distribuční soustavě.

(4) Držitel licence na obchod s plynem, který je souběžným držitelem licence na distribuci plynu, je povinen dodávat od 1. ledna 2005 plyn za ceny regulované Energetickým regulačním úřadem

a) chráněným zákazníkům, jejichž odběrná plynová zařízení jsou připojena k této distribuční soustavě,

b) souběžnému držiteli licence na obchod s plynem a licence na distribuci plynu, provozujícímu distribuční soustavu propojenou pouze s touto distribuční soustavou a dodávajícímu plyn chráněným zákazníkům, jejichž odběrná plynová zařízení jsou připojena k této distribuční soustavě, nebo v případě, že takovýto souběžný držitel licence na obchod s plynem a distribuci plynu nevznikl, jinému držiteli licence na obchod s plynem, který na základě smluvního vztahu s příslušným držitelem licence na distribuci plynu dodává plyn chráněným zákazníkům, jejichž odběrná plynová zařízení jsou připojena k této distribuční soustavě.

(5) Držitel licence na obchod s plynem, který na základě smluvního vztahu s příslušným držitelem licence na distribuci plynu dodává od 1. ledna 2005 plyn chráněným zákazníkům, jejichž odběrná plynová zařízení jsou připojena k této distribuční soustavě, je povinen zajistit tuto dodávku za ceny regulované Energetickým regulačním úřadem.

(1) Mohou-li obchodníkovi s plynem v důsledku použití ustanovení tohoto zákona, které se týkají povinnosti držitele licence na výrobu plynu, přepravu plynu, distribuci plynu, uskladňování plynu, umožnit přístup třetích stran k zařízením, na kterých vykonává licencovanou činnost, vzniknout závažné ekonomické problémy, jež mají původ v jím uzavřené smlouvě, ve které se obchodník s plynem zavazuje uhradit nasmlouvané množství plynu bez ohledu na to, jestli je skutečně odebral (dále jen „smlouva odeber nebo plať“), má právo podat Energetickému regulačnímu úřadu žádost o vydání rozhodnutí o dočasném pozastavení povinnosti provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele podzemního zásobníku plynu nebo výrobce umožnit přístup třetích stran do přepravní soustavy, distribuční soustavy, podzemního zásobníku plynu nebo do těžebního plynovodu (dále jen „dočasné pozastavení“).

(2) Písemná žádost o dočasné pozastavení musí obsahovat

a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení, nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,

b) označení zařízení nebo určení vymezeného území, pro něž je vydání rozhodnutí o dočasném pozastavení požadováno, rozsah, v jakém je pro označené zařízení nebo vymezené území vydání rozhodnutí o dočasném pozastavení požadováno a požadovanou dobu platnosti rozhodnutí o dočasném pozastavení,

c) úředně ověřenou kopii příslušné smlouvy odeber nebo plať,

d) specifikaci ekonomických a finančních problémů, které pro žadatele o dočasné pozastavení vyplývají nebo by mohly vyplynout ze smlouvy odeber nebo plať,

e) popis kroků, které žadatel o dočasné pozastavení učinil před podáním žádosti, aby snížil nebo odvrátil nebezpečí ekonomických a finančních problémů, které pro něj vyplývají nebo by mohly vyplynout ze smlouvy odeber nebo plať.

(3) Žadatel o dočasné pozastavení je povinen předložit Energetickému regulačnímu úřadu písemnou žádost podle odstavce 2 nejpozději 4 měsíce před požadovaným termínem uplatnění dočasného pozastavení. U každé smlouvy odeber nebo plať může Energetický regulační úřad po posouzení žádosti rozhodnout o dočasném pozastavení pouze jednou. Vzniknou-li však nebo mohou-li vzniknout závažné ekonomické nebo finanční problémy jiného charakteru, jež mají původ v téže smlouvě odeber nebo plať, pro kterou bylo dočasné pozastavení již uděleno, může Energetický regulační úřad rozhodnout o dočasném pozastavení pro jednu smlouvu odeber nebo plať i vícekrát.

(4) Na udělení dočasného pozastavení není právní nárok. Energetický regulační úřad při posuzování žádosti přihlíží vždy k těmto kritériím:

a) souladu se státní energetickou koncepcí,

b) závažnosti hospodářských a finančních obtíží, kterým žadatel o dočasné pozastavení čelí,

c) cíli dosáhnout konkurenčního prostředí na trhu s plynem v České republice, skutečnému stavu hospodářské soutěže na tomto trhu a vlivu, který by případné rozhodnutí o dočasném pozastavení mělo na otevírání trhu s plynem v České republice,

d) postavení žadatele o dočasné pozastavení na plynárenském trhu,

e) datu podpisu a podmínkám dotčené smlouvy odeber nebo plať, včetně rozsahu, v němž tato smlouva pamatuje na možné změny na trhu s plynem v České republice,

f) krokům žadatele o dočasné pozastavení vedoucím k odvrácení nebezpečí ekonomických a finančních problémů, vyplývajících ze smlouvy odeber nebo plať,

g) rozsahu, v němž v době uzavírání smlouvy odeber nebo plať mohl žadatel o dočasné pozastavení předpokládat vznik závažných ekonomických nebo finančních problémů z ní vyplývajících,

h) stupni technického a funkčního propojení dotčené soustavy nebo podzemního zásobníku plynu nebo těžebního plynovodu s ostatními částmi plynárenské soustavy České republiky,

i) stanoviskům ministerstva, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a provozovatelů dotčených soustav, podzemních zásobníků plynu a těžebních plynovodů, kteří jsou neopomenutelnými účastníky správního řízení ve věci dočasného pozastavení.

(5) Rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení musí mít formu správního rozhodnutí a musí obsahovat zejména:

a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození a bydliště,

b) dobu platnosti dočasného pozastavení,

c) rozsah uplatnění dočasného pozastavení,

d) odůvodnění dočasného pozastavení.

(6) Rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení oznamuje Energetický regulační úřad účastníkům řízení a Komisi.

(7) Požádá-li Komise do 8 týdnů ode dne doručení rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení o jeho změnu nebo zrušení, Energetický regulační úřad takové rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení zruší nebo změní. Při zrušení nebo změně rozhodnutí dbá Energetický regulační úřad na to, aby práva nabytá v dobré víře byla co nejméně dotčena.

(1) Oprávněný zákazník má právo na

a) připojení svého odběrného plynového zařízení k přepravní nebo příslušné distribuční soustavě při dodržení podmínek Pravidel provozu,

b) volbu dodavatele plynu,

c) dopravu dohodnutého množství plynu, pokud jej má smluvně zajištěn a pokud má na tuto činnost uzavřenu smlouvu s provozovatelem přepravní soustavy nebo příslušné distribuční soustavy a pokud to technické podmínky přepravní nebo příslušné distribuční soustavy umožňují,

d) zřízení přímého plynovodu za podmínek stanovených tímto zákonem,

e) přístup do přepravní soustavy, distribuční soustavy, k podzemnímu zásobníku plynu a volné akumulaci za podmínek stanovených tímto zákonem, podrobnosti stanoví Pravidla trhu s plynem, Řád provozovatele přepravní soustavy nebo Řády provozovatelů distribučních soustav nebo Řády provozovatelů podzemních zásobníků plynu,

f) v případě malých zákazníků a domácností na dodávku plynu v kvalitě stanovené prováděcím právním předpisem za regulované ceny od dodavatele poslední instance v případě, že o ni požádá,

g) bezplatnou změnu dodavatele plynu; podrobnosti stanoví Pravidla trhu s plynem.

(2) Oprávněný zákazník je povinen

a) zajistit na své náklady připojení svého odběrného plynového zařízení k přepravní nebo příslušné distribuční soustavě,

b) řídit se při připojení k přepravní soustavě nebo příslušné distribuční soustavě Pravidly provozu,

c) umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy, ke které je připojen; druhy měřicího zařízení, způsob jeho instalace, umístění a další podrobnosti měření stanoví Pravidla provozu,

d) zajistit přístup k měřicím zařízením provozovateli příslušné soustavy, ke které je připojen,

e) řídit se pokyny technických dispečinků,

f) předávat Bilančnímu centru měsíční údaje o dodávce plynu v případě, že si ji zajišťuje sám, a to včetně dovozu plynu ze zahraničí,

g) udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit,

h) řídit se Pravidly provozu, Pravidly trhu s plynem, Dispečerským řádem plynárenské soustavy České republiky, Řádem provozovatele přepravní soustavy nebo Řády provozovatelů distribučních soustav nebo Řády provozovatelů podzemních zásobníků plynu,

i) při rekonstrukci distribuční soustavy včetně přípojek respektovat nové místo připojení stanovené provozovatelem příslušné distribuční soustavy, včetně změny umístění hlavního uzávěru plynu a měřicího zařízení na veřejně přístupná místa,

j) v případě, že si zajišťuje dodávku plynu sám a nejedná se o domácnost či malého zákazníka poskytovat provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli podzemního zásobníku plynu informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské soustavy; podrobnosti stanoví Pravidla trhu s plynem.

(3) Oprávněný zákazník, který využije svého práva a změní dodavatele plynu, je povinen

a) hlásit Bilančnímu centru každou změnu dodavatele plynu; podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis,

b) pokud si plyn obstarává sám, dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynu vstupujícím do plynárenské soustavy a množstvím plynu současně z plynárenské soustavy vystupujícím; podrobnosti stanoví Pravidla trhu s plynem, Řád provozovatele přepravní soustavy, Řády provozovatelů distribučních soustav a Řády provozovatelů podzemních zásobníků plynu.

(4) Vlastník dotčené nemovitosti, do které je oprávněným zákazníkům v této nemovitosti dodáván plyn na základě smlouvy, je povinen

a) tuto dodávku oprávněným zákazníkům umožnit,

b) udržovat společné odběrné plynové zařízení sloužící pro tuto dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům, technickým normám a technickým pravidlům a umožňuje bezpečnou a spolehlivou dodávku plynu tak, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob a v případě zjištění závady tuto neprodleně odstranit; zásady tvorby technických pravidel stanoví prováděcí právní předpis,

c) umožnit příslušnému provozovateli distribuční soustavy přístup k tomuto odběrnému zařízení.

(5) Společné odběrné plynové zařízení pro dodávku plynu v jedné nemovitosti je součástí této nemovitosti.

(1) Chráněný zákazník má právo

a) na připojení svého odběrného plynového zařízení k distribuční soustavě, splní-li podmínky připojení a dodávek pro chráněné zákazníky, které stanoví Pravidla provozu,

b) na zajištění dodávky plynu za regulované ceny; do 31. prosince 2004 je dodávka chráněnému zákazníkovi uskutečňována na základě licence na přepravu plynu nebo licence na distribuci plynu a od 1. ledna 2005 je uskutečňována na základě licence na obchod s plynem,

c) na zajištění dodávky plynu v kvalitě stanovené prováděcím právním předpisem.

(2) Chráněný zákazník je povinen

a) řídit se při připojení k distribuční soustavě Pravidly provozu,

b) udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit,

c) umožnit provozovateli distribuční soustavy, ke které je připojen, instalaci měřicího zařízení a zajistit mu k němu přístup,

d) při rekonstrukci distribuční soustavy včetně přípojek respektovat nové místo připojení stanovené provozovatelem příslušné distribuční soustavy včetně změny umístění hlavního uzávěru plynu a měřicího zařízení na veřejně přístupná místa; náklady na rekonstrukci hradí ten, kdo ji vyvolal.

(3) Vlastník dotčené nemovitosti, do které je chráněným zákazníkům v této nemovitosti dodáván plyn na základě smlouvy, je povinen

a) tuto dodávku chráněným zákazníkům umožnit,

b) udržovat společné odběrné plynové zařízení sloužící pro tuto dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám a technickým pravidlům a umožňuje bezpečnou a spolehlivou dodávku plynu tak, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob a v případě zjištění závady tuto neprodleně odstranit,

c) umožnit příslušnému provozovateli distribuční soustavy přístup k tomuto odběrnému zařízení.

(4) Společné odběrné plynové zařízení pro dodávku plynu v jedné nemovitosti je součástí této nemovitosti.

(1) Sledování plánování, výroby, dodávek a spotřeb plynu, kapacit a výkonů přepravní soustavy a distribučních soustav a podzemních zásobníků plynu, volné akumulace a jejich zpracování ve formě souhrnných bilancí plynárenské soustavy zajišťuje Bilanční centrum.

(2) Bilanční centrum jsou povinni vytvořit provozovatel přepravní soustavy, provozovatelé podzemních zásobníků plynu a provozovatelé těch distribučních soustav, k jejichž distribuční soustavě jsou připojena odběrná plynová zařízení více než 90 000 zákazníků. Bilanční centrum je právnickou osobou, pro jejíž vznik a zánik se použijí přiměřeně příslušná ustanovení občanského zákoníku10a) s tím, že členy tohoto sdružení mohou být i fyzické osoby.

(3) Bilanční centrum

a) sleduje plánování dodávek a kapacit plynárenské soustavy,

b) zpracovává na základě denních, měsíčních, ročních a pětiletých bilancí o přepravě, distribuci, výrobě, dodávkách, uskladnění plynu provozovatele přepravní soustavy, provozovatelů podzemních zásobníků plynu, výrobců a obchodníků s plynem, dodavatelů plynu a vlastních analýz celkové bilance plynárenské soustavy a jejich vyhodnocení a předává je ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu; současně bilance plynárenské soustavy zveřejňuje,

c) zpracovává statistiku dovozu plynu ze zahraničí a jeho vývozu do zahraničí,

d) zpracovává statistiku oprávněných zákazníků, kteří změnili dodavatele plynu.

(4) Bilanční centrum má právo vyžadovat

a) od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem bilance podle odstavce 3 písm. b), a to včetně vyhodnocení,

b) od oprávněných zákazníků informace o změnách dodavatele plynu,

c) od plynárenských podnikatelů jednou až dvakrát ročně podklady ke zpracování kontrolního hodinového odečtu a spotřeb plynárenské soustavy.

(5) Bilanční centrum je povinno

a) zajistit ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství,

b) poskytovat na vyžádání ministerstva nebo Energetického regulačního úřadu informace nezbytné pro výkon jejich práv a povinností vyplývajících z tohoto zákona,

c) informovat ministerstvo alespoň jednou měsíčně o dovozech plynu do České republiky a vývozech plynu z České republiky, a to včetně zdrojů plynu,

d) zpracovávat a předávat ministerstvu alespoň jednou měsíčně zprávu o bilancích plynárenské soustavy.

(6) Podrobnosti o činnostech Bilančního centra včetně obsahu předávaných a přebíraných bilancí stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Rovnováhu mezi zdroji a spotřebou plynu a bezpečný a spolehlivý provoz plynárenské soustavy zajišťují dispečinky plynárenských podnikatelů.

(8) Dispečinky plynárenských podnikatelů jsou povinny vzájemně spolupracovat podle Dispečerského řádu plynárenské soustavy České republiky.

(9) Při stavech nouze na celém území státu podle § 73 a činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku jsou pokyny dispečinku provozovatele přepravní soustavy nadřazeny pokynům dispečinků provozovatelů distribučních soustav a provozovatelů podzemních zásobníků a dispečinků výrobců.

(1) Oprávněnému zákazníkovi je možné dodávat plyn přímo z přepravní soustavy nebo výrobny plynu nebo z plynárenského zařízení mimo plynárenskou soustavu České republiky, a to přímým plynovodem.

(2) Oprávněný zákazník je oprávněn zřizovat přímé plynovody pouze tehdy, pokud mu byl odmítnut přístup k distribuční soustavě nebo přepravní soustavě.

(3) Provozovatel přímého plynovodu je povinen

a) mít na výstavbu přímého plynovodu státní autorizaci podle tohoto zákona,

b) řídit se Pravidly provozu a Pravidly trhu s plynem,

c) instalovat na své náklady měřicí zařízení po předchozím souhlasu provozovatele příslušné soustavy,

d) řídit se pokyny technických dispečinků,

e) předávat Bilančnímu centru údaje z technických částí smluv,

f) zajistit provoz, údržbu a opravy přímého plynovodu tak, aby se nestal příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.

(1) Plynovodní přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou o připojení a s Pravidly provozu.

(2) Náklady na zřízení plynovodní přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena, nedojde-li k jiné dohodě. Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.

(3) Vlastník plynovodní přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.

(4) Provozovatel příslušné distribuční soustavy je povinen za úplatu plynovodní přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud jej o to její vlastník písemně požádá.

(1) Výstavba vybraných plynových zařízení je možná pouze na základě státní autorizace (dále jen „autorizace“), o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo.

(2) Vybranými plynovými zařízeními jsou

a) přímé plynovody,

b) podzemní zásobníky plynu,

c) plynovody spojující plynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými soustavami,

d) plynovody o tlakové úrovni vyšší než 0,4 MPa,

e) zásobníky zkapalněného zemního plynu o obsahu větším než 10 m3.

(3) Autorizace je nepřenosná na jinou právnickou či fyzickou osobu a uděluje se na dobu uvedenou v žádosti, maximálně však na 5 let ode dne udělení s možností jejího prodloužení na základě žádosti držitele. Žádost o prodloužení platnosti autorizace je nutné podat nejméně 6 měsíců před skončením její platnosti.

(4) Na udělení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení není právní nárok. Při udělování autorizace se posuzuje zejména efektivnost a hospodárnost dostupných energetických zdrojů.11)

(5) Ministerstvo je ve věcech udělování autorizace účastníkem územního řízení a dotčeným orgánem ve stavebním řízení podle zvláštního právního předpisu.7)

(6) Písemná žádost o udělení autorizace, kterou předkládá ministerstvu žadatel o udělení autorizace, musí obsahovat

a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození a bydliště,

b) požadovanou dobu platnosti autorizace,

c) požadovanou charakteristiku vybraného plynového zařízení,

d) předpokládané umístění vybraného plynového zařízení,

e) stanovisko Ministerstva životního prostředí, že vybrané plynové zařízení odpovídá, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, předpisům na ochranu životního prostředí,8)

f) stanovisko příslušného provozovatele přepravní soustavy nebo distribuční soustavy, že jsou dohodnuty podmínky připojení k této soustavě,

g) prokázání odmítnutí přístupu do přepravní soustavy nebo distribuční soustavy v případě výstavby přímého plynovodu,

h) doklady prokazující finanční předpoklady k výstavbě vybraného plynového zařízení.

(7) Ve výjimečných případech, kdy vybrané plynové zařízení zvyšuje bezpečnost a spolehlivost dodávek plynu a kdy nebezpečí závažných ekonomických či finančních problémů spojených s výstavbou tohoto zařízení je takové, že by jeho výstavba nemohla být realizována za podmínek, že ceny za distribuci plynu, za přepravu plynu konečným zákazníkům na území České republiky musí být regulovány Energetickým regulačním úřadem, může žadatel o udělení autorizace svoji žádost podle odstavce 6 doplnit o dočasné vyjmutí provozovatele vybraného plynového zařízení z povinnosti umožnit k dotčenému plynovému zařízení přístup třetích stran za regulované ceny (dále jen „dočasné vyjmutí“). Doplnění žádosti musí obsahovat

a) podrobný popis přínosu vybraného plynového zařízení ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu,

b) specifikaci ekonomických či finančních problémů, které pro žadatele vyplývají z výstavby vybraného plynového zařízení,

c) dobu trvání a rozsah dočasného vyjmutí,

d) vyjádření Energetického regulačního úřadu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kteří jsou neopomenutelnými účastníky řízení; Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se vyjadřuje ke skutečnému stavu hospodářské soutěže na trhu s plynem v České republice a vlivu, který by na něj mělo případné rozhodnutí o dočasném vyjmutí,

e) v případě, že se jedná o plynovod spojující plynárenskou soustavu se zahraničím, stanovisko příslušného orgánu státní správy dotčeného státu.

(8) Finančními předpoklady je schopnost fyzické či právnické osoby žádající o udělení autorizace zabezpečit řádné zahájení a dokončení výstavby vybraného plynového zařízení a schopnost zabezpečit plnění z toho plynoucích závazků.

(9) Finanční předpoklady se prokazují zejména obchodním majetkem a objemem dostupných finančních prostředků, účetní závěrkou ověřenou auditorem včetně její přílohy v plném rozsahu v případě, že fyzická nebo právnická osoba v předchozím účetním období vykonávala podnikatelskou činnost.

(10) Držitel autorizace je povinen bezodkladně písemně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace či jiné závažné údaje vztahující se k autorizaci.

(11) Rozhodnutí o udělení autorizace musí mít formu správního rozhodnutí a musí obsahovat zejména

a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,

b) dobu platnosti autorizace,

c) dobu výstavby a předpokládaný termín zahájení provozu,

d) základní údaje o vybraném plynovém zařízení,

e) umístění vybraného plynového zařízení,

f) dobu platnosti dočasného vyjmutí v případě, že byla takováto žádost předložena.

(12) Ministerstvo vede evidenci udělených autorizací. Pokud bude udělena autorizace na výstavbu vybraného plynového zařízení žadateli, který žádal o dočasné vyjmutí, je povinno ministerstvo oznámit své rozhodnutí včetně potřebných informací vztahujících se k žádosti Komisi. Požádá-li Komise do 3 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o udělení autorizace o jeho zrušení, ministerstvo takovéto rozhodnutí o vydání autorizace zruší. Při zrušení dbá na to, aby práva nabytá v dobré víře, byla co nejméně dotčena.

(13) Autorizace zaniká

a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,

b) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého držitele autorizace,

c) prohlášením konkurzu na držitele autorizace nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu na držitele autorizace pro nedostatek majetku,

d) zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace,

e) na základě žádosti držitele autorizace o zrušení udělené autorizace,

f) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace pro závažné neplnění podmínek pro udělení této autorizace včetně vstupu držitele autorizace do likvidace.

(14) Náležitosti žádostí o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace včetně vzorů žádostí a podrobnosti o podmínkách pro posuzování těchto žádostí stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.

(2) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu.

(3) Ochranná pásma činí

a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu,

b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu,

c) u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu.

(4) Ve zvláštních případech, zejména v blízkosti těžebních objektů, vodních děl a rozsáhlých podzemních staveb, které mohou ovlivnit stabilitu uložení plynárenských zařízení, může ministerstvo stanovit rozsah ochranných pásem až na 200 m.

(5) V ochranném pásmu zařízení, které slouží pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu, i mimo něj je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit toto zařízení, jeho spolehlivost a bezpečnost provozu.

(6) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, může fyzická či právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu či podzemní zásobník plynu nebo přímý plynovod či plynovodní přípojku udělit písemný souhlas se stavební činností, umisťováním konstrukcí, zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu. Souhlas, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen, se připojuje k návrhu na územní rozhodnutí nebo k žádosti o stavební povolení; stavební úřad podmínky souhlasu nepřezkoumává.

(7) V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

(1) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Bezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.

(2) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.

(3) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení.

(4) Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona.

(1) Přeložkou plynárenských zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí změna trasy plynovodu nebo přípojky či přemístění plynárenského zařízení nebo některých jeho prvků.

(2) Přeložky zajišťuje vlastník plynárenského zařízení na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud se smluvně nedohodnou jinak.

(3) Vlastnictví plynárenského zařízení se po provedení přeložky nemění.

(1) Odběr plynu je měřen měřicím zařízením.

(2) Provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni vybavit všechny konečné zákazníky, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno na jimi provozovanou soustavu, měřicím zařízením. U oprávněných zákazníků je zjišťován i časový průběh měření.

(3) Provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni do 31. prosince 2004 vybavit všechny konečné zákazníky, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno na jimi provozovanou soustavu a jejichž odběr plynu na příslušném odběrném místě byl v předcházejícím kalendářním roce vyšší než 15 mil. m3, průběhovým měřením s dálkovým přenosem dat.

(4) Provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni do 31. prosince 2005 vybavit všechny konečné zákazníky, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno na jimi provozovanou soustavu a jejichž odběr plynu na příslušném odběrném místě byl v předcházejícím kalendářním roce vyšší než 400 tis. m3, průběhovým měřením.

(5) Všichni koneční zákazníci, s výjimkou domácností, mají právo požádat příslušného provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy, aby je vybavil průběhovým měřením s dálkovým přenosem dat nebo průběhovým měřením. Provozovatel příslušné soustavy je povinen jejich žádosti vyhovět, pokud je to technicky možné. Pokud se však nejedná o konečné zákazníky uvedené v odstavci 3 v případě průběhového měření s dálkovým přenosem dat nebo o konečné zákazníky uvedené v odstavci 4 v případě průběhového měření, jsou koneční zákazníci povinni uhradit příslušnému provozovateli náklady na vybavení tímto měřením.

(6) Měřicí zařízení i jeho instalace musí být v souladu s Pravidly provozu.

(7) Výrobci a koneční zákazníci a provozovatelé podzemních zásobníků plynu jsou povinni na svůj náklad upravit odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení v souladu s Pravidly provozu po předchozím projednání s příslušným provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, ke které jsou připojeni.

(8) Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu příslušného provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke které je měřicí zařízení připojeno, se zakazuje.

(9) Výrobci, koneční zákazníci a provozovatelé podzemních zásobníků plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

(10) Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy má právo jednotlivé části měřicího zařízení zajistit proti neoprávněné manipulaci. Zjistí-li zákazník porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen neprodleně to oznámit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli příslušné distribuční soustavy.

(11) Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na náklad výrobce, oprávněného zákazníka nebo provozovatele podzemního zásobníku plynu zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení, na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.

(12) Má-li výrobce, konečný zákazník či provozovatel podzemního zásobníku plynu pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí závadu na měřicím zařízení, má právo nechat jej přezkoušet. Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy je povinen na základě písemné žádosti výrobce, konečného zákazníka či provozovatele podzemního zásobníku plynu do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení nebo zajistit ověření správnosti měření.

(13) Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady výrobce, konečný zákazník či provozovatel podzemního zásobníku plynu.

(14) Odběr plynu chráněnému zákazníkovi měří provozovatel soustavy, ke které je odběrné plynové zařízení tohoto zákazníka připojeno, vlastním měřicím zařízením, zajišťuje na svůj náklad jeho instalaci, zapojení a pravidelnou údržbu a ověření správnosti měření.

(15) V případě závady měřicího zařízení se určí množství odebraného plynu podle Pravidel provozu.

(16) Na odběrném plynovém zařízení, kterým prochází neměřený plyn, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího písemného souhlasu provozovatele příslušné distribuční soustavy.

(17) U oprávněných zákazníků, jejichž roční odběr plynu na jednom odběrném místě nepřesáhne 400 tis. m3, je časový průběh měření, pokud nemají instalováno průběhové měření, nahrazen typovým diagramem dodávek. Podrobnosti stanovení typového diagramu dodávek a pravidla jeho přiřazení konečnému zákazníkovi stanoví Pravidla trhu s plynem.

(1) Smlouvou o dodávce plynu se zavazuje dodavatel dodávat jinému účastníkovi trhu s plynem plyn, vymezený množstvím a časovým průběhem odběru plynu, jinak typovým diagramem, a tento jiný účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj dohodnutou cenu, jinak cenu regulovanou, jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance. Smlouva o dodávce plynu musí dále obsahovat způsob platby za odebraný plyn, dobu trvání smlouvy, podmínky odstoupení od smlouvy, přerušení nebo ukončení dodávky plynu, způsob řešení sporů, způsob měření odebraného plynu, a souhlas vlastníka dotčené nemovitosti v případě, že se jedná o nově zřízené odběrné zařízení. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce plynu domácnostem a malým zákazníkům jsou schválené obchodní podmínky.

(2) Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce nebo obchodník s plynem dodávat plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet přepravu plynu, distribuci plynu, uskladnění plynu a oprávněný zákazník se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu.

(3) Smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přepravní soustavy, distribuční soustavy nebo podzemního zásobníku plynu připojit k přepravní nebo distribuční soustavě nebo podzemnímu zásobníku plynu zařízení výrobce, provozovatele jiné distribuční soustavy, provozovatele podzemního zásobníku plynu nebo konečného zákazníka a umožnit dodávku plynu; výrobce, provozovatel jiné distribuční soustavy, provozovatel podzemního zásobníku plynu nebo konečný zákazník se zavazuje uhradit mu podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva musí obsahovat podmínky připojení zařízení, přesné označení zařízení, termín a místo připojení.

(4) Smlouvou o přepravě plynu konečným zákazníkům na území České republiky se zavazuje provozovatel přepravní soustavy dopravit pro výrobce, obchodníka s plynem nebo oprávněného zákazníka na území České republiky sjednané množství plynu a výrobce, obchodník s plynem nebo oprávněný zákazník na území České republiky se zavazuje zaplatit za ni regulovanou cenu.

(5) Smlouvou o distribuci plynu se zavazuje provozovatel distribuční soustavy dopravit pro výrobce, obchodníka s plynem nebo oprávněného zákazníka sjednané množství plynu; výrobce, obchodník s plynem nebo oprávněný zákazník se zavazuje zaplatit za ni regulovanou cenu.

(6) Smlouvou o uskladňování plynu se zavazuje provozovatel podzemního zásobníku plynu uskladnit pro provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy, obchodníka s plynem nebo oprávněného zákazníka dohodnuté množství plynu na dohodnutou dobu a provozovatel přepravní nebo distribuční soustavy, obchodník s plynem nebo oprávněný zákazník se zavazuje zaplatit za uskladnění smluvní cenu.

(7) Podrobnosti k uzavírání smluv stanoví Pravidla trhu s plynem.

(1) Situací bezprostředně předcházející stavům nouze nebo stavem nouze je stav, který vznikl v plynárenské soustavě nebo její části v důsledku

a) živelních událostí,

b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,10)

c) havárií na zařízeních pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu,

d) dlouhodobého nedostatku zdrojů plynu,

e) teroristického činu,

f) ohrožení celistvosti plynárenské soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti.

(2) Vyhlášení a ukončení stavu nouze pro celé území státu vyhlašuje provozovatel přepravní soustavy v hromadných sdělovacích prostředcích nebo jiným vhodným způsobem a písemně je oznamuje ministerstvu a Správě státních hmotných rezerv.

(3) Týká-li se stav nouze pouze určité části území státu, vyhlášení a ukončení takového stavu nouze vyhlašuje příslušný provozovatel distribuční soustavy nebo podzemního zásobníku plynu nebo výrobny plynu v hromadných sdělovacích prostředcích nebo jiným vhodným způsobem a písemně je neprodleně oznamuje ministerstvu, provozovateli přepravní soustavy a Správě státních hmotných rezerv.

(4) Při stavech nouze a činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku jsou všichni zákazníci a všichni držitelé licencí v plynárenství povinni podřídit se omezení spotřeby plynu podle pokynů provozovatele přepravní soustavy v případě podle odstavce 2 nebo provozovatele distribuční soustavy v případě podle odstavce 3.

(5) Obchodníci s plynem, kteří dodávají plyn konečným zákazníkům a ti koneční zákazníci, s výjimkou domácností a malých zákazníků, kteří si obstarávají plyn sami, jsou z důvodů předcházení a řešení stavů nouze povinni zajistit bezpečnostní standard požadované dodávky stanovený prováděcím právním předpisem.

(6) Dojde-li v důsledku stavu nouze k závažnému narušení zásobování plynem, zejména při rozsáhlých haváriích zařízení pro jeho výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění, jsou plynárenští podnikatelé, jejichž technické podmínky to umožňují, povinni podílet se na odstranění havárií a obnovení dodávek, a to bez ohledu na smlouvy uzavřené mezi účastníky trhu s plynem.

(7) Plynárenští podnikatelé jsou povinni bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze zahájit likvidaci následků v souladu s havarijními plány.

(8) Dojde-li v důsledku stavu nouze k závažnému narušení zásobování plynem, zejména při rozsáhlých haváriích zařízení pro jeho výrobu, přepravu a distribuci, jsou plynárenští podnikatelé, jejichž technické podmínky to umožňují, povinni podílet se na odstranění havárií a obnovení dodávek.

(9) Odstranění havárií a obnovení dodávek podle předchozího odstavce koordinuje provozovatel přepravní soustavy v případě podle odstavce 2 nebo provozovatel distribuční soustavy v případě podle odstavce 3.

(10) Podrobnosti postupu při předcházení, vzniku a odstraňování následků stavu nouze, rozsah a způsob omezení spotřeby plynu a obsah havarijních plánů stanoví prováděcí právní předpis.

(11) Při vyhlášení stavu nouze nebo předcházení jeho vzniku je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno.

(1) Neoprávněným odběrem plynu je

a) odběr bez uzavřené smlouvy na dodávku plynu nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou na dodávku plynu,

b) odběr při opakovaném neplacení smluvených záloh nebo nezaplacení vyúčtování za odebraný plyn,

c) odběr bez měřicího zařízení,

d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn,

e) odběr měřicím zařízením,

1. které nezaznamenává odběr nebo zaznamenává odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství,

2. které nebylo připojeno příslušným plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno,

3. na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a nebyla splněna povinnost podle § 71 odst. 10,

f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu či na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu či zařízení pro uskladňování plynu.

(2) Neoprávněnou přepravou plynu je

a) přeprava bez uzavřené smlouvy na přepravu plynu nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou na přepravu plynu,

b) odběr při opakovaném nedodržení smluveného způsobu platby za přepravu plynu včetně záloh.

(3) Neoprávněnou distribucí plynu je

a) distribuce bez uzavřené smlouvy na distribuci plynu nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou na distribuci plynu,

b) odběr při opakovaném nedodržení smluveného způsobu platby za distribuci plynu včetně záloh.

(4) Neoprávněným uskladněním plynu je

a) uskladnění bez uzavřené smlouvy na uskladnění plynu nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou na uskladnění plynu,

b) odběr při opakovaném nedodržení smluveného způsobu platby za uskladnění plynu včetně záloh.

(5) Při neoprávněném odběru nebo neoprávněné přepravě, nebo neoprávněné distribuci nebo neoprávněném uskladnění plynu je zákazník povinen uhradit skutečně vzniklou škodu. Nelze-li vzniklou škodu prokazatelně stanovit, je náhrada škody vypočtena podle Pravidel provozu.

(1) Ministerstvo může rozhodnout o omezení dovozu plynu ze zahraničí fyzickým nebo právnickým osobám v případě, že

a) může dojít k přímému nebo nepřímému ohrožení osob nebo věcí na území České republiky, či k ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské soustavy,

b) práva a povinnosti dodavatelů plynu a oprávněných zákazníků nejsou v zemi, odkud se dovoz uskutečňuje, srovnatelná s právy a povinnostmi dodavatelů plynu a oprávněných zákazníků v České republice, jedná-li se o dovoz plynu ze zemí, jež nejsou členskými státy Evropské unie.

(2) Ministerstvo může rozhodnout o omezení vývozu plynu do zahraničí fyzickým nebo právnickým osobám v případě, že byl vyhlášen stav nouze podle § 73 odst. 1 písm. d) na území celého státu nebo jeho části v případě, že se stav nouze dotýká území nejméně 3 krajů.

(1) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen zajistit dodávku tepelné energie, pokud je to technicky možné, každému odběrateli, který

a) o to požádá a dodávka je v souladu s územní energetickou koncepcí,11)

b) má rozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení v souladu s technickými a bezpečnostními předpisy,

c) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené držitelem licence,

d) má uzavřenou smlouvu o dodávce tepelné energie.

(2) Dodávat tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě lze pouze na základě smlouvy o dodávce tepelné energie nebo jako plnění poskytované v rámci smlouvy jiné.

(3) Držitel licence je dále povinen s každou fyzickou či právnickou osobou, která o to požádá a splňuje podmínky pro výrobu nebo rozvod podle odstavce 1 a § 77 odst. 1 nebo § 80, uzavřít smlouvu o dodávce tepelné energie. Smlouva o dodávce tepelné energie musí být písemná a musí obsahovat pro každé odběrné místo

a) výkon, množství, časový průběh odběru tepelné energie a místo předání,

b) základní parametry dodávané a vracené teplonosné látky, kterými jsou teplota, tlak a hmotnostní nebo objemový průtok,

c) místo a způsob měření a náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné energie, dojde-li k poruše měřicího zařízení, a dohodu o přístupu k měřicím a ovládacím zařízením,

d) cenu stanovenou v místě měření nebo způsob jejího stanovení, termíny a způsob platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh,

e) při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé užitkové vody pro více odběrných míst způsob rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místa včetně získávání a ověřování vstupních údajů pro toto rozdělení. Nedojde-li k dohodě o způsobu rozdělení nákladů na jednotlivá odběrná místa, rozdělí dodavatel náklady způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.

(4) Dodavatel má právo přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu v těchto případech:

a) při bezprostředním ohrožení zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

b) při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,

c) při provádění plánovaných rekonstrukcí, oprav, údržbových a revizních prací, pokud jsou oznámeny nejméně 15 dní předem,

d) při provádění nezbytných provozních manipulací na dobu 4 hodin,

e) při havarijním přerušení či omezení nezbytných provozních dodávek teplonosné látky nebo paliv a energií poskytovaných jinými dodavateli,

f) při nedodržení povinností odběratele podle § 77 odst. 4,

g) při vzniku a odstraňování havárií a poruch na zařízeních pro rozvod a výrobu tepelné energie na dobu nezbytně nutnou,

h) jestliže odběratel používá zařízení, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob nebo ovlivňují kvalitu dodávek v neprospěch dalších odběratelů,

i) při neoprávněném odběru.

(5) Držitel licence na rozvod má právo

a) v rozsahu podmínek stanovených územním rozhodnutím a stavebním povolením7) zřizovat a provozovat ve veřejném zájmu na cizích nemovitostech rozvodná tepelná zařízení, stavět podpěrné body a přetínat tyto nemovitosti potrubními trasami,

b) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozem rozvodných zařízení,

c) odstraňovat porosty ohrožující provoz rozvodných zařízení, pokud tak neučinil po předchozím upozornění vlastník dotčené nemovitosti,

d) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat na nemovitosti, kde jsou umístěna zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

e) vyžadovat zabezpečení ochrany rozvodných tepelných zařízení při provádění prací ohrožujících jejich bezpečný provoz; v případě poškození žádat náhradu veškerých nákladů spojených s neprodleným provedením oprav a uvedení do provozu,

f) na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energie podle odstavce 3 písm. b),

g) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu tepelných sítí a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů.

(6) Škoda podle odstavce 5 písm. f) musí být prokázána. Právo na náhradu škody nevzniká v zákonem vyjmenovaných případech přerušení výroby či distribuce tepelné energie podle odstavce 4.

(7) Provozovatel rozvodného tepelného zařízení je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 5 písm. a), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, vydá příslušný stavební úřad na návrh provozovatele tepelného zařízení rozhodnutí o zřízení věcného břemene.

(8) Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen při výkonu předcházejících oprávnění co nejvíce šetřit práva vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich pozemky a nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést dotčené pozemky a nemovitosti nebo jejich části do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti.

(9) Držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen

a) provádět činnosti spojené s udělenou licencí a vyžadující odbornou způsobilost podle zvláštních právních předpisů pouze kvalifikovanými pracovníky,

b) zřizovat, provozovat a udržovat zařízení pro dodávky tepelné energie tak, aby splňovala požadavky stanovené pro zajištění bezpečného, hospodárného a spolehlivého provozu a ochrany životního prostředí,

c) poskytovat na vyžádání pověřeným pracovníkům ministerstva, Energetického regulačního úřadu a inspekce pravdivé informace nezbytné pro výkon jejich práv a povinností a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží,

d) bilancovat pro každou teplonosnou látku výrobu, náklady, ztráty, vlastní spotřebu a dodávky odděleně pro výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie a poskytovat údaje pro účely regulace podle tohoto zákona a statistiky,

e) stanovit podmínky připojení k rozvodnému tepelnému zařízení nebo zdroji tepelné energie,

f) v případech podle odstavce 4 obnovit dodávku tepelné energie bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu přerušení či omezení,

g) vypracovat havarijní plán pro předcházení a řešení stavů nouze s výjimkou soustav zásobování tepelnou energií do výkonu 10 MW do 6 měsíců po obdržení licence.

(10) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti nebo zařízení majetková újma v důsledku výkonu práv dodavatele nebo je-li omezen ve výkonu vlastnických práv, vzniká mu právo na jednorázovou náhradu.5) Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u dodavatele, který způsobil majetkovou újmu, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.

(11) Rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část může za předpokladu, že neohrozí jejich spolehlivost nebo bezpečnost provozu nebo že neohrozí život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení nebo s nimi být v souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem je, když jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení. Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel rozvodného tepelného zařízení povinen respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků.

(1) Odběratel má právo na připojení ke zdroji tepla nebo rozvodnému tepelnému zařízení v případě, že

a) se nachází v místě výkonu licencované činnosti,

b) má zřízenou tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení v souladu s technickými předpisy,

c) splňuje podmínky týkající se výkonu, místa, způsobu, základních parametrů teplonosné látky a termínu připojení stanovené dodavatelem, a

d) dodávka tepelné energie je v souladu se schválenou územní energetickou koncepcí.11)

(2) Odběratel má právo na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energie podle § 76 odst. 3 písm. b). Škoda musí být prokázána. Právo na náhradu škody a ušlého zisku nevzniká v zákonem vyjmenovaných případech přerušení nebo omezení dodávky tepelné energie podle § 76 odst. 4.

(3) Odběratel je povinen při změně teplonosné látky v zájmu snižování spotřeby energie upravit na svůj náklad své odběrné tepelné zařízení tak, aby odpovídalo uvedeným změnám, nebo včas vypovědět smlouvu o dodávce tepelné energie. Jiné úpravy odběrných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu změn vyvolal, a to po předchozím projednání s držitelem licence. Změnu parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízení je povinen držitel licence oznámit písemně nejméně 12 měsíců předem.

(4) Odběratel může provozovat vlastní náhradní či jiný zdroj, který je propojen s rozvodným zařízením, jakož i dodávat do tohoto zařízení tepelnou energii, pouze po dohodě s držitelem licence.

(5) Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž takové náklady, spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje.

(6) Vlastníci nemovitostí, v nichž je umístěno rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám, jsou povinni umístění a provozování tohoto zařízení nadále strpět.

(7) Na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, je zakázáno provádět jakékoliv úpravy bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie.

(1) Povinností držitele licence na výrobu a držitele licence na rozvod je dodávku tepelné energie měřit, vyhodnocovat a účtovat podle skutečných parametrů teplonosné látky a údajů vlastního měřicího zařízení, které na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření v souladu se zvláštním právním předpisem.12) Odběratel má právo na ověření správnosti odečtu naměřených hodnot.

(2) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo požadovat jejich přezkoušení. Držitel licence je povinen na základě odběratelovy písemné žádosti měřicí zařízení do 30 dnů přezkoušet, a je-li vadné, vyměnit. Odběratel je povinen poskytnout k výměně měřicího zařízení nezbytnou součinnost. Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou držitel licence. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady odběratel.

(3) Jakýkoli zásah do měřicího zařízení bez souhlasu jeho vlastníka se zakazuje.

(4) Držitel licence má právo měřicí zařízení osadit a zajistit proti neoprávněné manipulaci a provádět pravidelné odečty naměřených hodnot, odběratel je povinen to umožnit. Zjistí-li odběratel porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen to neprodleně oznámit dodavateli.

(5) Hodnoty naměřené a zjištěné dodavatelem a ceny v místě měření tvoří náklady na tepelnou energii, které se rozúčtují mezi konečné spotřebitele, jimiž jsou uživatelé bytů a nebytových prostorů. Pravidla pro rozdělení těchto nákladů na služby vytápění a poskytování teplé užitkové vody stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Při dodávce teplé užitkové vody společně připravované pro více odběrných míst zajistí držitel licence do 5 let po nabytí účinnosti tohoto zákona v každém odběrném místě dodávky měření dodaného množství teplé užitkové vody pro účely poměrného rozúčtování nákladů na tepelnou energii na její přípravu a rozvod na jednotlivá odběrná místa podle § 76 odst. 3 písm. e). Dojde-li k dohodě o způsobu rozúčtování na jednotlivá odběrná místa mezi všemi odběrateli a dodavatelem, povinnost tohoto měření nevzniká.

(7) Pokud držitel licence instaluje v každém odběrném místě kromě měření podle odstavce 6 též měření dodané tepelné energie v teplé užitkové vodě nebo souhrnné měření tepelné energie dodané pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody, účtuje se dodávka tepelné energie pro každé odběrné místo podle údajů těchto měření.

(8) Při společné přípravě teplé užitkové vody pro více odběratelů nelze měření instalované odběrateli použít pro stanovení množství dodávané tepelné energie. Hodnoty získané od odběratelů může dodavatel využít pro rozúčtování dodávky tepelné energie spotřebované na centrální přípravu teplé užitkové vody.

(1) Tepelná přípojka je zařízení, které vede teplonosnou látku ze zdroje nebo rozvodného tepelného zařízení k odběrnému tepelnému zařízení pouze pro jednoho odběratele.

(2) Tepelná přípojka začíná na zdroji tepelné energie nebo odbočením od rozvodného tepelného zařízení a končí vstupem do odběrného tepelného zařízení.

(3) Opravy a údržbu tepelné přípojky zajišťuje její vlastník.

(4) Dodavatel je povinen za úhradu tepelnou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník požádá.

(5) Náklady na zřízení přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena, pokud se s dodavatelem nedohodne jinak.

(1) Držitel licence na rozvod tepelné energie, který má vhodné technické podmínky, je povinen vykupovat

a) tepelnou energii

1. získanou z obnovitelných zdrojů podle § 31 odst. 1 a z tepelných čerpadel,

2. získanou z druhotných energetických zdrojů,

b) tepelnou energii z kombinované výroby elektřiny a tepla.

(2) Povinnost výkupu tepelné energie nevzniká

a) je-li potřeba tepelné energie uspokojena podle odstavce 1,

b) pokud by došlo ke zvýšení celkových nákladů na pořízení tepelné energie pro soubor stávajících odběratelů,

c) pokud parametry teplonosné látky neodpovídají parametrům v rozvodném tepelném zařízení v místě připojení.

(3) Vynaložené náklady spojené s připojením zdroje tepelné energie podle odstavce 1 hradí vlastník tohoto zdroje.

(1) Výstavba nových zdrojů tepelné energie pro dodávku do rozvodného tepelného zařízení o celkovém instalovaném tepelném výkonu 30 MWt a více je možná pouze na základě státní autorizace (dále jen „autorizace“), o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo.

(2) Novým zdrojem tepelné energie se pro účely autorizace rozumí

a) výstavba zcela nové výrobní jednotky, nebo

b) rekonstrukce technologické části stávajícího zdroje, která přináší změnu paliva nebo základních technických parametrů, instalovaného výkonu či druhu výstupní teplonosné látky.

(3) Na výstavbu zdrojů tepelné energie pro individuální vytápění a přípravu teplé užitkové vody v bytech a rodinných domcích se autorizace neuděluje.

(4) Na udělení autorizace není právní nárok.

(5) Státní autorizace se nevyžaduje na výstavbu zdrojů dočasně vybudovaných ve stavech nouze.

(1) O udělení autorizace rozhoduje ministerstvo podle § 81 na základě písemné žádosti.

(2) Předpokladem pro udělení autorizace je posouzení

a) souladu s územní energetickou koncepcí,11)

b) vlivu zdroje na životní prostředí,

c) využití místních a tuzemských palivových a energetických zdrojů,

d) energetické účinnosti,

e) zajištění finančních předpokladů na výstavbu,

f) efektivnosti a hospodárnosti dostupných energetických zdrojů.11)

(3) Autorizace se uděluje na dobu 5 let a na základě žádosti držitele autorizace se může prodloužit. Žádost o prodloužení platnosti autorizace na výstavbu zdroje tepelné energie s odůvodněním je nutno podat nejméně 6 měsíců před skončením její platnosti.

(4) Ministerstvo je účastníkem územního řízení a dotčeným orgánem při stavebním řízení podle zvláštního právního předpisu.7)

(5) Autorizace na výstavbu zdroje tepelné energie je nepřenosná na jinou osobu.

(6) V případě neudělení autorizace na výstavbu nového zdroje tepelné energie musí být žadatel seznámen s důvody neudělení autorizace a poučen o odvolání.

(1) Písemná žádost o udělení autorizace obsahuje

a) obchodní firmu fyzické či právnické osoby, trvalý pobyt či sídlo, identifikační číslo, u fyzické osoby dále jméno, příjmení a rodné číslo nebo datum narození, u právnické osoby údaje o jejím statutárním orgánu,

b) základní údaje o zdroji včetně technické koncepce, instalovaného výkonu, energetické účinnosti a předpokládaného odběru tepelné energie,

c) předpokládané umístění zdroje tepelné energie,

d) požadovanou dobu platnosti autorizace, termín zahájení a ukončení výstavby a předpokládaný termín uvedení do provozu,

e) posouzení vlivu na životní prostředí8) a souladu s územní energetickou koncepcí,11)

f) souhlas orgánu ochrany ovzduší,9)

g) údaje o palivových či jiných zdrojích,

h) vyhodnocení využití místních a tuzemských palivových či jiných zdrojů energie, zejména obnovitelných,

i) průkaz finančních předpokladů k výstavbě zdroje tepelné energie.

(2) K žádosti připojí žadatel stanovisko správního úřadu vykonávajícího státní správu v místě stavby a odpovědného za územní energetickou koncepci11) příslušného územního obvodu.

(3) Finančními předpoklady se rozumí schopnost fyzické či právnické osoby žádající o udělení autorizace zabezpečit řádné zahájení a dokončení stavby zdroje tepelné energie a schopnost zabezpečit plnění z toho vyplývajících závazků. Finanční předpoklady prokazuje žadatel zejména obchodním majetkem, objemem dostupných finančních prostředků, úplnou účetní závěrkou ověřenou auditorem včetně její přílohy v úplném rozsahu, pokud žadatel v předchozím ročním období vykonával podnikatelskou činnost.

(4) Náležitosti žádostí o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace, včetně vzorů žádostí, a podrobnosti o podmínkách pro posuzování těchto žádostí stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Rozhodnutí o udělení autorizace na výstavbu zdroje obsahuje zejména

a) obchodní firmu fyzické či právnické osoby, trvalý pobyt či sídlo, identifikační číslo, u fyzické osoby dále jméno a příjmení, rodné číslo nebo datum narození,

b) základní údaje o zdroji včetně technické koncepce, instalovaného výkonu, energetické účinnosti a předpokládaného odběru tepelné energie a jejich závaznost,

c) umístění zdroje tepelné energie,

d) dobu platnosti autorizace, termín zahájení a ukončení výstavby, předpokládaný termín uvedení do provozu,

e) podmínky ochrany životního prostředí,

f) údaje o palivových či jiných zdrojích,

g) podmínky pro využití místních a tuzemských palivových zdrojů energie, zejména obnovitelných.

(2) Držitel autorizace na výstavbu zdroje je povinen neprodleně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v žádosti o udělení autorizace či jiné závažné údaje, které mají vliv na udělenou autorizaci.

(3) Ministerstvo a správní úřad vykonávající státní správu v daném územním obvodu vedou evidenci udělených autorizací na výstavbu zdrojů tepelné energie.

Autorizace na výstavbu zdroje zaniká

a) uplynutím doby, na kterou byla udělena,

b) u fyzických osob smrtí držitele autorizace nebo prohlášením za mrtvého,

c) prohlášením konkurzu na držitele autorizace nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu na držitele autorizace pro nedostatek majetku,

d) zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace,

e) na základě žádosti držitele autorizace o zrušení udělené autorizace,

f) rozhodnutím vydavatele autorizace na výstavbu zdroje pro závažné neplnění podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení autorizace,

g) vstupem držitele autorizace do likvidace.

(1) Přeložkou rozvodného tepelného zařízení se rozumí dílčí změna trasy vedení či přemístění některého souboru nebo prvku tohoto zařízení.

(2) Přeložky rozvodných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud nedojde k jiné dohodě.

(3) Vlastnictví rozvodného tepelného zařízení se po provedení přeložky nemění.

(1) Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.

(2) Šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m.

(3) U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic.

(4) V ochranném pásmu zařízení, která slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie, i mimo ně, je zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Stavební činnosti, umisťování konstrukcí, zemní práce, uskladňování materiálu a zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze s předchozím písemným souhlasem provozovatele tohoto zařízení. Souhlas, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen, se připojuje k návrhu na územní rozhodnutí nebo k žádosti o stavební povolení; stavební úřad podmínky souhlasu nepřezkoumává.

(5) Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení.

(6) Vlastníci nemovitostí jsou povinni umožnit provozovateli zařízení přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie umístěném v jejich nemovitostech. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, je provozovatel zařízení před zahájením prací povinen vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu a době trvání prací informovat a po ukončení prací uvést dotčené prostory do původního stavu, a není-li to s ohledem na povahu provedených prací možné, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání nemovitosti.

(1) Stavem nouze nebo situací bezprostředně zamezující stavu nouze v teplárenství je omezení nebo přerušení dodávek tepelné energie v důsledku

a) živelní události,

b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,10)

c) havárií na výrobních či rozvodných zařízeních,

d) dlouhodobého nedostatku základních zdrojů, kterými jsou paliva, elektřina, voda,

e) smogové situace podle zvláštních předpisů,

f) teroristického činu.

(2) Při stavech nouze nebo v situaci bezprostředně zamezující vzniku stavu nouze a při likvidaci stavu nouze jsou všichni držitelé licence, odběratelé i koneční zákazníci povinni se podřídit po nezbytnou dobu omezení spotřeby bez ohledu na uzavřené smlouvy. V těchto případech je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. Držitelé licencí mohou v nezbytném rozsahu využívat zařízení odběratelů a konečných spotřebitelů.

(3) Stav nouze a jeho ukončení pro celé území státu vyhlašuje ministerstvo, pro jeho část správní úřad vykonávající státní správu nebo orgán vykonávající přenesenou působnost v dotčeném území prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo jiným účinným způsobem. Orgán, který stav nouze vyhlásil, je povinen neprodleně informovat Ministerstvo vnitra a příslušné hasičské záchranné sbory krajů o předpokládaném trvání omezení dodávek tepelné energie.

(4) Postup při předcházení, vzniku a odstraňování následků stavu nouze stanoví prováděcí právní předpis.

(5) U tepelných sítí zásobovaných z více než 50 % z jednoho zdroje je držitel licence na rozvod tepelné energie povinen přezkoumat účinky výpadku tohoto zdroje a podle výsledku zřídit vstupy do tepelné sítě pro připojení náhradních zdrojů.

(1) Neoprávněným odběrem tepla je

a) odběr bez souhlasu dodavatele nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou,

b) odběr při opakovaném neplacení smluvených záloh včetně vyúčtování za odebrané teplo,

c) odběr bez měřicího zařízení nebo odběr přes měřicí zařízení, které v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo zaznamenává odběr menší než skutečný,

d) odběr měřicím zařízením přemístěným bez souhlasu dodavatele,

e) odběr měřicím zařízením, na němž bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a nebyla splněna povinnost podle § 78 odst. 4.

(2) Způsob výpočtu škody vzniklé držiteli licence neoprávněným odběrem stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnosti, zákazy a omezení nebo překročí oprávnění podle § 3 odst. 3, § 7 odst. 6, § 10 odst. 7 a 9, § 12 odst. 7, § 28 odst. 2, 3, 4 a 5, § 29 odst. 2, 3, 5 a 6, § 32 odst. 1, § 38 odst. 1, § 41 odst. 2, § 43 odst. 1, § 45 odst. 1 a 4, § 46 odst. 4, 8, 9, 10 a 12, § 48 odst. 2, § 49 odst. 2, 4 a 6, § 51, 52, 53, § 54 odst. 4, § 62 odst. 2, 3 a 4, § 63 odst. 2 a 3, § 65 odst. 2 a 3, § 66 odst. 1 a 3, § 67 odst. 1 a 10, § 68 odst. 5, 6 a 7, § 69 odst. 3, § 71 odst. 7, 8, 9, 10 a 16, § 72 odst. 1, § 73 odst. 4, § 74 odst. 1, 2, 3 a 5, § 76 odst. 2 a 4, § 77 odst. 3, 4, 5, 6 a 7, § 78 odst. 3 a 4, § 79 odst. 3 a 4, § 87 odst. 4, 5 a 6, § 88 odst. 2, § 89 odst. 1 a § 98 odst. 11.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč.

(1) Za správní delikty následujících právnických osob a podnikajících fyzických osob lze uložit pokutu až do výše 50 000 000 Kč

a) držitelům licence za porušení povinností, stanovených v § 6 odst. 3, 4, 5 a 7, § 9 odst. 1 a 4, § 10 odst. 4, § 11 odst. 1, § 12 odst. 6, § 14 odst. 2, 5, 6 a 10, § 20 odst. 7 a 8, § 50, § 54 odst. 4, § 64 odst. 8, § 72 odst. 1, § 72a odst. 3, § 73 odst. 4, 6, 7 a 8, § 76 odst. 3 a § 78 odst. 6,

b) držitelům licence na výrobu elektřiny a plynu za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle § 23 odst. 1 a 2, § 49 odst. 2, 4 a 6, § 57 odst. 1, 4, 5, 6 a 8, § 71 odst. 7 a 9 a § 72 odst. 1,

c) držitelům licence na provoz přenosové nebo přepravní soustavy za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle § 24 odst. 3, 5, 6, 8 a 10, § 24a, § 46 odst. 4, § 47 odst. 2, § 49 odst. 7 a 8, § 50 odst. 3, § 54 odst. 4, § 58 odst. 1, 4, 5, 6 a 9, § 58a, § 64 odst. 2, § 71 odst. 2, 3, 4, 5, 6, 10, 11 a 12 a § 72 odst. 1 a 3,

d) držitelům licence na uskladňování plynu v podzemním zásobníku za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle § 60 odst. 1, 4, 5, 6 a 8, § 64 odst. 2, § 71 odst. 7 a 9 a § 72 odst. 1,

e) držitelům licence na provoz distribučních soustav a rozvodů tepelné energie za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle § 12 odst. 2 a 3, § 25 odst. 4, 6, 7, 9, 11, 12 a 13, § 25a, § 26 odst. 2, 3, 4 a 6, § 45 odst. 5, § 46 odst. 4, § 47 odst. 2, § 49 odst. 7, 8, 10 a 11, § 50 odst. 3, § 54 odst. 3 a 4, § 59 odst. 1, 4, 5, 6 a 8, § 59a, § 64 odst. 2, § 66 odst. 4, § 71 odst. 2, 3, 4, 5, 6, 10, 11 a 12, § 72 odst. 1 a 3, § 76 odst. 1, 2, 4, 5, 8, 9 a 11, § 78 odst. 1, 2 a 4, § 80 odst. 1 a § 88 odst. 2,

f) držitelům licence na výrobu tepelné energie za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle § 12 odst. 2, § 32 odst. 1, § 76 odst. 1, 2, 4 a 9, § 78 odst. 1 a 2 a § 88 odst. 2,

g) operátorovi trhu s elektřinou za neplnění povinností nebo překročení oprávnění podle § 27 odst. 4, 5, 8 a 9 a § 50 odst. 6,

h) Bilančnímu centru za neplnění povinností nebo překročení oprávnění podle § 64 odst. 4 a 5,

i) provozovateli přenosové soustavy za nedodržení podmínek pro přístup k síti pro přeshraniční výměnu elektrické energie podle Nařízení.

(2) Pokutu jen do výše 1 000 000 Kč lze uložit výrobcům, provozovatelům distribučních soustav a provozovatelům rozvodu tepelné energie, a to s výkonem do 2 MW, za porušení povinností podle odstavce 1 písm. a) až f).

(3) Pokutu až do výše 10 000 000 Kč lze uložit držitelům licence na obchod s elektřinou a na obchod s plynem za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle § 12a odst. 1 a 6, § 30, § 32 odst. 8, § 61, § 72 odst. 1 a § 73 odst. 5.

(4) Pokutu až do výše 50 000 000 Kč lze uložit právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám za porušení povinností, zákazů a omezení podle § 3 odst. 3, § 7 odst. 6, § 10 odst. 7 a 9, § 12 odst. 7, § 28 odst. 2, 3 a 4, § 33 odst. 1, § 38 odst. 1, § 45 odst. 1 a 4, § 46 odst. 4, 8, 9, 10 a 12, § 48 odst. 2, § 51, 52, 53, § 54 odst. 4, § 62 odst. 2, 3 a 4, § 66 odst. 1, § 67 odst. 1, § 68 odst. 5, 6 a 7, § 69 odst. 3, § 71 odst. 7, 8, 9, 10 a 16, § 72 odst. 1, § 73 odst. 4 a 5, § 74 odst. 1, 2, 3 a 4, § 76 odst. 2 a 4, § 77 odst. 7, § 78 odst. 3 a 4, § 79 odst. 3 a 4, § 81 odst. 1, § 87 odst. 4, § 88 odst. 2, § 89 odst. 1 a § 98 odst. 11 a podle Nařízení, s výjimkou porušení těch ustanovení Nařízení, za jejichž porušení ukládá pokuty Komise.

(5) Pokutu až do výše 10 000 000 Kč lze uložit právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle § 62 odst. 2 a 3, § 65 odst. 2 a 3 a § 73 odst. 4.

(6) Pokutu až do výše 5 000 000 Kč lze uložit právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle § 29 odst. 2, 5 a 6, § 36 odst. 2, § 41 odst. 2, § 43 odst. 1, § 49 odst. 2, 4 a 6, § 63 odst. 2, § 65 odst. 3, § 66 odst. 3, § 67 odst. 10, § 71 odst. 7 a 10, § 74 odst. 5, § 77 odst. 3, 4 a 5, § 78 odst. 4, § 84 odst. 2 a § 88 odst. 2.

(7) Pokutu až do výše 1 000 000 Kč lze uložit právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle § 28 odst. 5, § 29 odst. 3, § 32 odst. 1, § 62 odst. 4, § 63 odst. 3, § 77 odst. 6 a § 87 odst. 5 a 6.

(1) Státní energetická inspekce je správním úřadem podřízeným ministerstvu. Člení se na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Sídla územních inspektorátů a jejich územní působnost jsou dána sídlem krajských úřadů a územním obvodem kraje a Magistrátu hlavního města Prahy.

(2) V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr průmyslu a obchodu. V čele územního inspektorátu je ředitel, kterého jmenuje, řídí a odvolává ústřední ředitel.

(3) Státní energetická inspekce je organizační složkou státu se sídlem v Praze.

(1) Státní energetická inspekce kontroluje na návrh ministerstva, Energetického regulačního úřadu nebo z vlastního podnětu dodržování

a) tohoto zákona,

b) zákona o hospodaření energií,11)

c) zákona o cenách4) v rozsahu podle zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen,13)

d) Nařízení,2a)

e) zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů.

(2) Státní energetická inspekce na základě vlastního zjištění ukládá pokuty za porušení právních předpisů podle odstavce 1.

(3) Při výkonu kontroly se Státní energetická inspekce řídí zvláštním právním předpisem.14)

(1) Státní energetická inspekce je oprávněna

a) vyžadovat písemný návrh opatření a termínů k odstranění zjištěných nedostatků a ve stanovené lhůtě podání písemné zprávy o jejich odstranění,

b) rozhodovat o povinnosti provést opatření navržená energetickým auditem a o lhůtách,

c) kontrolovat, zda příjemci dotací v rámci Národního programu hospodárného využívání energie a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů uvádějí v žádostech a vyhodnoceních úplné a pravdivé údaje.

(2) Státní energetická inspekce je účastníkem územního řízení a dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.15)

(3) Pokud Státní energetická inspekce zahajuje kontrolu na návrh ministerstva nebo Energetického regulačního úřadu, je povinna je seznámit s výsledky šetření.

(1) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti porušení povinnosti, zejména ke způsobu jejího porušení a jeho následkům a k okolnostem, za nichž k porušení došlo.

(2) Právnická osoba a fyzická osoba podnikající za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila.

(3) Na řízení o uložení pokuty se vztahuje správní řád. Pokuty ukládá územní inspektorát. O odvolání proti uložení pokuty územním inspektorátem rozhoduje ústřední inspektorát.

(4) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se územní inspektorát o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, uplynuly-li od porušení tři roky.

(5) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu a jejich správu vykonává Státní energetická inspekce podle zvláštních právních předpisů.16)

(1) V řízeních upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) O opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným Energetickým regulačním úřadem rozhoduje jeho předseda. Proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat.

(3) Lhůta pro podání odvolání k Energetickému regulačnímu úřadu při odmítnutí připojení elektrického zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě nebo při odmítnutí dopravy elektřiny je 90 dnů ode dne doručení zamítavého stanoviska provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele příslušné distribuční soustavy.

zrušen.

(1) Fyzické či právnické osoby, které podnikají v energetických odvětvích podle dosavadních předpisů, musí do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence, jinak jejich oprávnění k podnikání zaniká.

(2) Ochranná pásma stanovená v elektroenergetice a teplárenství podle dosavadních právních předpisů se nemění po nabytí účinnosti tohoto zákona. Výjimky z ustanovení o ochranných pásmech udělené podle dosavadních právních předpisů zůstávají zachovány i po dni účinnosti tohoto zákona.

(3) Bezpečnostní pásma plynových zařízení stanovená podle dosavadních právních předpisů a předchozí písemné souhlasy se zřízením stavby v těchto pásmech zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena.

(5) Pokud fyzické či právnické osoby provádějící nákup, prodej a skladování uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy, nepožádají o vydání živnostenského oprávnění na tuto činnost do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jejich oprávnění k podnikání zaniká.

(6) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 23 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. d), § 24 odst. 10 písm. e), § 25 odst. 11 písm. f) a odst. 12, § 27 odst. 7, § 35 odst. 4, § 40 odst. 4, § 54 odst. 8, § 55 odst. 3, § 57 odst. 1 písm. a), § 57 odst. 5 písm. j), § 64 odst. 7, § 67 odst. 13, § 73 odst. 8, § 76 odst. 3 písm. e), § 77 odst. 2, § 83 odst. 4, § 88 odst. 4, § 89 odst. 2.

(7) Energetický regulační úřad vydá vyhlášku k provedení § 5 odst. 9, § 7 odst. 5, § 13 odst. 2, § 14 odst. 11, § 17 odst. 7 a § 19.

(8) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku k provedení § 78 odst. 5.

(9) Při změně napětí elektřiny, při změně tlaku nebo druhu plynu a při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů zahájené před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

(10) O autorizaci na výstavbu musí požádat každá fyzická či právnická osoba, která požádá o územní rozhodnutí na novou výstavbu po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(11) Výkon kontroly

a) podle § 93 v objektech a zařízeních Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Bezpečnostní informační služby provádí Státní energetická inspekce způsobem dohodnutým ministerstvem s příslušnými ministerstvy a v souladu se zvláštními právními předpisy,18)

b) podle § 93 odst. 1 písm. a) týkající se ustanovení § 46, 68, 69 a 87 a § 93 odst. 1 písm. b) ve vojenských objektech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských záchranných útvarech a u právnických osob zřízených nebo založených Ministerstvem obrany provádí energetická inspekce Ministerstva obrany způsobem dohodnutým ministerstvem a Ministerstvem obrany v souladu se zvláštními právními předpisy.18)

(12) Inspekce podle zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., je Státní energetickou inspekcí podle tohoto zákona.

(13) Řízení o uložení pokuty zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Zrušují se:

1. Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.

2. Článek V zákona č. 83/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů.

ČÁST PÁTÁ

zrušena

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

***

Zákon č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Zákon č. 262/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), nabyl účinnosti dnem vyhlášení (28. června 2002).

Zákon č. 278/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (28. srpna 2003).

Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004).

Zákon č. 670/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (30. prosince 2004).

Předseda vlády:

JUDr. Gross v. r.

Příloha k zákonu č. 458/2000 Sb.

druh zařízení:velikost pásma:Podzemní zásobníky250 mTlakové zásobníky zkapalněných plynů do vnitřního obsahu nad 5 m3 do 20 m320 mnad 20 m3 do 100 m340 mnad 100 m3 do 250 m360 mnad 250 m3 do 500 m3100 mnad 500 m3 do 1000 m3150 mnad 1000 m3 do 3000 m3200 mnad 3000 m3300 mPlynojemy do 100 m330 mnad 100 m350 mPlnírny plynů (od technologie)100 mZkapalňovací stanice stlačených plynů100 mOdpařovací stanice zkapalněných plynů100 mKompresorové stanice (od technologie)200 mRegulační stanice vysokotlaké10 mRegulační stanice velmi vysokotlaké20 mVysokotlaké plynovodydo DN 10015 mdo DN 25020 mnad DN 25040 mVelmi vysokotlaké plynovodydo DN 300100 mdo DN 500150 mnad DN 500200 m

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektrickou energií a kterou se zrušuje Směrnice 96/92/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a kterou se zrušuje Směrnice 98/30/ES.

Nařízení (ES) č. 1228/2003 Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. června 2003 o podmínkách pro přístup k síti pro přeshraniční výměny elektrické energie.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES o prosazování kombinované výroby elektřiny a tepla založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním energetickém trhu.

1a) Čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení Rady (EHS) 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků.

1b) Část šestá zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

2a) Nařízení ES/1228/2003 Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. června 2003 o podmínkách pro přístup k síti pro přeshraniční výměny elektrické energie.

3) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

4a) Vyhláška č. 218/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti měření elektřiny a předávání technických údajů.

5) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích.

Vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích.

11) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

6) Vyhláška č. 18/2002 Sb., o podmínkách připojení a dopravy elektřiny v elektrizační soustavě, ve znění vyhlášky č. 300/2003 Sb.

6a) Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.

7) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

8) Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

9) Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

10) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

10a) § 20f a násl. občanského zákoníku.

12) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.

13) Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

15) § 126 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

§ 13 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.

16) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

18) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.