§ 22 branný zákon – Propuštění z vojska.

(1) Z vojska se propustí:

a) osoby, které byly odvedeny, aniž pro to byl dán právní podklad;

b) osoby, které dosáhly věku, kdy končí jejich branná povinnost. Vykonává-li osoba, která dosáhla tohoto věku, vojenskou činnou službu v době, kdy bylo nařízeno některé z mimořádných opatření, prodlužuje se její branná povinnost až do jejího propuštění z této služby; při zrušení mimořádných opatření musí však býti tyto osoby propuštěny;

c) osoby, které se na základě přezkumného řízení staly trvale neschopnými k vojenské činné službě, vyjímajíc vojáky z povolání, ve výslužbě, které lze propustit jen na jejich písemnou žádost;

d) osoby, u nichž nastaly jiné okolnosti způsobující zánik branné povinnosti a které přitom nehodlají se souhlasem vojenské správy dobrovolně převzít další plnění branné povinnosti;

e) osoby, které jsou povinny civilní službou.

(2) Osobám, které dosáhly věku, kdy končí jejich branná povinnost, může vojenská správa na jejich žádost dobu jejího trvání prodloužit. Takové osoby lze pak z vojska propustit na jejich žádost, nebylo-li nařízeno některé z mimořádných opatření. Z úřední moci lze je propustit kdykoliv. O vojácích z povolání, ve výslužbě, kteří sami nepožádají o propuštění z vojska, má se za to, že jim byla doba trvání branné povinnosti prodloužena.