Zákon o branné výchově

(1) Osoby, které při provádění branné výchovy utrpěly úraz nebo onemocněly a nejsou účastníky vojenské nemocenské péče, mají nárok na dávky nemocenského pojištění podle zákona o národním pojištění, i když nejsou podle něho pojištěny.

(2) Stanou-li se dotčené osoby následkem úrazu nebo onemocnění výše uvedeného nezpůsobilými k výkonu povolání, mají nárok na zaopatření podle zákona č. 164/1946 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, pokud nemají nárok na zaopatření (důchod) podle jiných pro ně příznivějších právních předpisů. Zemřely-li dotčené osoby následkem úrazu nebo onemocnění výše uvedeného, mají pozůstalí po nich obdobné nároky.

(3) Podrobnosti k provedení ustanovení odstavců 1 a 2, jakož i případné výjimky stanoví ministerstvo pracovních sil v dohodě s příslušnými ústředními úřady a Revolučním odborovým hnutím, a to pokud jde o opatření obecné povahy, vyhláškou v úředním listě.

Právní a úřední úkony, jichž je třeba k provádění tohoto zákona, jsou osvobozeny od daní, dávek a poplatků.

(1) Náklady na provádění branné výchovy hradí dobrovolné organisace z vlastních prostředků.

(2) Náklady Svazu, k jejichž úhradě nedostačují jeho prostředky, hradí stát.

Opatření učiněná před vyhlášením zákona a ve shodě s ním jsou platná.

Zrušují se všechny předpisy, které odporují ustanovením tohoto zákona; zejména se zrušuje zákon č. 184/1937 Sb., o branné výchově.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr národní obrany v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

arm. gen. Dr. Čepička v. r.