§ 17 vyhláška ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona – Místní příslušnost celních úřadů k provedení celního řízení
Vyhláška ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona · 92/1993 Sb. · Daňové právo
Stručně: Paragraf 17 vyhlášky 92/1993 stanovuje, který vnitrozemský celní úřad je místně příslušný pro podání celního prohlášení u specifických typů dováženého a vyváženého zboží, a to zejména s ohledem na charakter zboží a navrhovaný celní režim. (§ 17 zákona č. 92/1993 Sb., vyhláška ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Místní příslušnost celních úřadů k provedení celního řízení
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 92/1993 Sb.
(k § 103 odst. 2 a § 215 odst. 3 zákona)
(1) Celní prohlášení na propuštění zboží do příslušného režimu se podává vnitrozemskému celnímu úřadu, jedná-li se o zboží
a) dovážené, které má obchodní charakter a které má být propuštěno do režimu volného oběhu, u něhož nelze snadno a účinně provést celní kontrolu anebo jehož dovoz je omezen,
b) dovážené, které má být propuštěno do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od cla,
c) dovážené, které má být propuštěno do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla, rozhodne-li o tom z důvodů zachování plynulosti dopravy přes státní hranice pohraniční celní úřad,
d) dovážené, které má být propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu nebo přepracování pod celním dohledem anebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku,
e) vyvážené, které má obchodní charakter a které má být propuštěno do režimu vývozu za účelem trvalého ponechání v zahraničí, u něhož nelze snadno a účinně provést celní kontrolu anebo jehož vývoz je omezen,
f) vyvážené, které má být propuštěno do režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo režimu vývozu a které má být dovezeno zpět do tuzemska,
g) české, nebo které pochází z České republiky, dovážené zpět do tuzemska a zahraniční, nebo které nepochází z České republiky, vyvážené zpět do zahraničí,
h) dovážené jako obchodní vzorky nepatrné hodnoty nebo reklamní materiál, které má být propuštěno do režimu volného oběhu, rozhodne-li o tom z důvodů zachování plynulosti dopravy přes státní hranice pohraniční celní úřad.
(2) Celní prohlášení na propuštění zboží uvedené v odstavci 1 se podává celnímu úřadu, v jehož územním obvodu má trvalý pobyt nebo místo podnikání, sídlo nebo provozovnu deklarant nebo příjemce nebo odesílatel zboží. Jedná-li se o zboží uvedené v odstavci 1 písm. a) a e), lze podat celní prohlášení také celnímu úřadu, v jehož územním obvodu má trvalý pobyt nebo místo podnikání, sídlo nebo provozovnu přímý zástupce deklaranta.
(3) Zbožím, u něhož nelze snadno a účinně provést celní kontrolu, se nepovažuje zboží
a) volně ložené,
b) balené v pytlích, žocích, latění (včetně bubnů na přepravu kabelů), v sudech s bajonetovým uzávěrem,
c) nebalené, zboží nebalené připevněné na paletách a zboží nebalené připevněné na paletách smršťovací fólií nebo balené v průhledných obalech,
d) tekuté, sypké a plynné, přepravované v nádržkových vozech nebo ve speciálních kontejnerech za předpokladu, že toto zboží bude v těchto vozech nebo kontejnerech zajištěno závěrami dopravce nebo přepravce a čísla či charakteristiky těchto závěr budou zapsány v přepravní listině.
(4) V silniční dopravě lze podat celní prohlášení na propuštění zboží, které má obchodní charakter, též pohraničnímu celnímu úřadu, jedná-li se o
a) dovážená živá zvířata a snadno zkazitelné zboží, u něhož lze snadno a účinně provést celní kontrolu a které má být propuštěno do režimu volného oběhu,
b) vyvážené zboží, které má být propuštěno do režimu vývozu za účelem trvalého ponechání v zahraničí a splňuje podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a), c) a d).
(k § 105 odst. 5 a § 319 odst. 2 zákona)
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- U vybraných druhů zboží (např. obchodní zboží s obtížnou celní kontrolou, zboží pro dočasné použití, zboží pro celní sklady, aktivní/pasivní zušlechťovací styk) se celní prohlášení nepodává na hranicích, ale vnitrozemskému celnímu úřadu.
- Příslušným vnitrozemským celním úřadem je ten, v jehož obvodu má deklarant, příjemce nebo odesílatel zboží trvalý pobyt, místo podnikání, sídlo nebo provozovnu.
- V některých případech (obchodní zboží s obtížnou kontrolou, omezený dovoz/vývoz) může být celní prohlášení podáno i celnímu úřadu v obvodu trvalého pobytu, místa podnikání, sídla nebo provozovny přímého zástupce deklaranta.
- Zboží, u kterého nelze snadno a účinně provést celní kontrolu, je definováno jako zboží volně ložené, balené v pytlích, žocích, latění, sudech s bajonetovým uzávěrem, nebalené na paletách nebo v průhledných obalech, či tekuté, sypké a plynné přepravované v nádržkových vozech nebo speciálních kontejnerech.
Na co si dát pozor
- Pohraniční celní úřad může v určitých případech (např. dočasné použití s úplným osvobozením od cla, obchodní vzorky nepatrné hodnoty) rozhodnout o podání celního prohlášení vnitrozemskému celnímu úřadu z důvodu zachování plynulosti dopravy.
- Definice zboží, u něhož nelze snadno a účinně provést celní kontrolu, je poměrně široká a zahrnuje různé formy balení a přepravy.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 4 Katalog prací ve veřejných službách a správě (Nařízení vlády o katalogu prací ve veřej)§ 17 Místní příslušnost celních úřadů k provedení (Vyhláška Ministerstva financí, kterou se)§ 6 Územní působnost a sídlo (Zákon, kterým se mění některé zákony v s)§ 4 Seznam utajovaných skutečností – obecná část (Nařízení vlády, kterým se stanoví seznam)§ 1 (Zákon o zrušení obsoletních právních pře)