§ 2 Zákon o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech. – Dny pracovního klidu.
Zákon o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech. · 93/1951 Sb. · § 2 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 2 zákona č. 93/1951 Sb. stanovuje, které dny jsou dny pracovního klidu, a to buď jako státní svátky, nebo jako ostatní dny pracovního klidu.
§ 2 Dny pracovního klidu.
(1) Státní svátky jsou dny pracovního klidu.
(2) Ostatními dny pracovního klidu jsou kromě dnů nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu:
a) 1. leden (Nový rok),
b) pondělí velikonoční,
c) 1. květen (Svátek práce),
d) 24. prosinec (Štědrý den),
e) 25. prosinec (1. svátek vánoční),
f) 26. prosinec (2. svátek vánoční).
Paragraf 2 zákona č. 93/1951 Sb. stanovuje, které dny jsou dny pracovního klidu, a to buď jako státní svátky, nebo jako ostatní dny pracovního klidu.
Co to znamená v praxi
Státní svátky jsou automaticky dny pracovního klidu.
Kromě státních svátků a dnů nepřetržitého odpočinku v týdnu jsou dny pracovního klidu také: 1. leden (Nový rok), pondělí velikonoční, 1. květen (Svátek práce), 24. prosinec (Štědrý den), 25. prosinec (1. svátek vánoční) a 26. prosinec (2. svátek vánoční).
V tyto dny se zpravidla nepracuje, pokud není stanoveno jinak.
Příklad
Pokud je 1. květen (Svátek práce) úterý, je tento den dnem pracovního klidu a většina lidí má volno.
Na co si dát pozor
Tento paragraf sám o sobě neřeší, zda máte nárok na mzdu nebo náhradu mzdy za dny pracovního klidu.
Neznamená to, že se v tyto dny nesmí pracovat vůbec, ale že jsou to dny, kdy se běžně nepracuje.