93/1962 Sb. · 46 paragrafů
(1) Obsah drahých kovů ve slitinách (ryzost) se vyjadřuje v tisícinách (1/1000).
(2) Předepsané ryzosti pro zboží z drahých kovů jsou:
a)pro zboží platinové950b)pro zboží zlaté:zlato číslo 1986zlato číslo 2900zlato číslo 3750zlato číslo 4585zlato číslo 5375c)pro zboží stříbrné:stříbro číslo 1959stříbro číslo 2925stříbro číslo 3900stříbro číslo 4835stříbro číslo 5800stříbro číslo 6750
(3) Zlatotepecké výrobky (lístkové zlato a stříbro) smějí se vyrábět v ryzostech od 910 do 1000.
Množství a druh drahých kovů ve slitinách, ze kterých se vyrábějí přístroje a nástroje nebo jiné předměty k účelům vědeckým, vyučovacím, laboratorním, léčebným nebo technickým a výrobky z drahých kovů pro zubní lékařství, určí ministerstvo hutního průmyslu a rudných dolů v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.
Část pátá
Oddíl I
A. OBĚH ZBOŽÍ V TUZEMSKU
(1) Každé nově vyrobené zboží z drahých kovů, s výjimkou zboží uvedeného v § 30, musí být předloženo státní zkušebně k vyšetření ryzosti a předepsaného stavu a k označení úřední značkou.
(2) Zboží ke kontrole předložené musí být úplné se všemi ozdobami a součástkami a do té míry dohotoveno, aby po úředním zkoušení a označení nebyla úřední značka při konečném zpracování poškozena a aby zboží již nemohlo být změněno. Předkládá-li se před konečnou úpravou, musí být řádně očištěno.
(3) Zboží úplně dohotovené se smí předkládat jen tehdy, lze-li je zkoušet na kameni bez poškození a s náležitou přesností.
(4) Výrobní organizace jsou povinny označit zboží z drahých kovů, které dodávají pro oběh v tuzemsku, úředně schválenou výrobní značkou a číslicí vyznačující ryzost.
(1) Zboží z drahých kovů nesmí mít nikdy vcelku menší ryzost, než jakou je označeno. Tato ryzost nesmí být menší ani v jednotlivých částech zboží bez pájky ani u zboží spájeného.
(2) Nemá-li zboží aspoň nejnižší předepsanou ryzost nebo nelze-li závadu odstranit, rozbije se a vrátí se podateli (§ 8 odst. 4).
Ve zvlášť odůvodněných případech může státní zkušebna povolit odchylku od předepsané ryzosti, a to u předmětů z platiny do 10/1000, ze zlata do 5/1000 a ze stříbra do 10/1000.
(1) Při výrobě zboží z drahých kovů lze použít jiného drahého kovu pro některé součástky za účelem ozdoby, z technických nebo jiných důvodů.
(2) O přípustnosti a rozsahu použití jiného drahého kovu podle odstavce 1 rozhoduje Státní zkušebna.
(1) K získání potřebné pevnosti a pružnosti je dovoleno u zboží platinového, zlatého a stříbrného použít cizích těles z obecného kovu (jako per, vzpruh, vložek, které lze vyjmout apod.), lze-li taková tělesa jako nepravá snadno poznat.
(2) Mechanické spojení součástek z obecných kovů se zbožím platinovým, zlatým nebo stříbrným je dovoleno jen po předchozím písemném povolení státní zkušebny. Nepravé součástky musí být snadno poznatelné a jako nepravé označeny.
(3) Státní zkušebna může výjimečně povolit odchylky od ustanovení odstavců 1 nebo 2.
Z technických důvodů se povoluje užívat k pájení zboží z drahých kovů následujících pájek:
a) u zboží platinového - pájky z bílého zlata s obsahem nejméně 585/1000 zlata,
b) u zboží zlatého - pájky odpovídající předepsané ryzosti,
c) u zboží stříbrného - pájky s obsahem nejméně 600/1000 stříbra.
(1) Ryzost zboží z drahých kovů se stanoví zpravidla zkouškou na prubířském kameni srovnáním se zkušebními jehlami za použití zkušebních kyselin.
(2) Každá oddělitelná součást (šroubem, nýtem nebo jinak připevněná), jakož i každá součást pájkou spojená musí být zvlášť zkoušena.
(3) U zboží z drahých kovů, které je pokoveno jiným drahým kovem, se nezjišťuje ryzost povrchové vrstvy drahých kovů, nýbrž se zkouší jádro.
(4) Je-li nutno ryzost přesněji stanovit, je státní zkušebna oprávněna roztavit předmět nebo jeho část a podrobit jej přesnému chemickému zkoušení; tak nutno postupovat zejména u předmětů spájených.
(1) Je-li výsledek chemické zkoušky pro účastníka příznivý, může mu státní zkušebna poskytnout náhradu skutečné škody vzniklé porušením zkoušeného předmětu, požádá-li o to do 3 dnů poté, co se dozvěděl o výsledku zkoušky. Náhrada se neposkytuje, je-li předmět jen nepatrně poškozen nebo má-li jen nepatrnou cenu.
(2) Není-li účastník s úředním nálezem ryzosti spokojen, provede se nová zkouška, požádá-li o to do 3 dnů. Je-li i při této opakované zkoušce nález pro účastníka nepříznivý, zašle se zkoušený předmět na jeho žádost ke konečnému vyzkoušení ryzosti; zkoušku provede tříčlenná komise jmenovaná ministerstvem hutního průmyslu a rudných dolů.
(1) Zboží z drahých kovů vyhovující platným předpisům označuje se úředními značkami.
(2) Je-li předmět příliš malý nebo je-li vůbec takového rázu, že by úřední značka nemohla být na jeho hlavní části umístěna, zavěsí se na předmět úřední pečeť s vyraženou úřední značkou.
(3) Oddělitelné součásti zboží z drahých kovů nebo součásti pájkou spojené mohou se označit znaménkem státní zkušebny pro drahé kovy v Praze nebo příslušné pobočky.
(4) Úřední značky drahých kovů a úřední znaménka státní zkušebny pro drahé kovy a jejích poboček se vyhlašují v příloze.
(1) Zboží z drahých kovů jiných dovolených ryzostí než ryzostí stanovených v § 13 odst. 2 pro příslušný druh zboží označí se stupněm nejblíže nižším.
(2) Stříbrné zboží pozlacené nebo zlatem potažené musí být pouhou zkouškou na kameni snadno poznatelné jako stříbrné: označí se úřední značkou pro stříbro.
(3) Použije-li se pro některé součástky zboží z drahých kovů jiného drahého kovu, označí se zboží značkami stanovenými pro použité kovy, a to na příslušných částech; není-li to možné, vyrazí se značky částečně přes sebe a to napřed značka kovu, kterého je méně.
(4) Bylo-li použito jiného drahého kovu méně než 0,5 g, označí se předmět jen značkou drahého kovu, ze kterého je vyroben.
B. ZBOŽÍ URČENÉ K VÝVOZU DO CIZINY
(1) Ryzost a stav zboží z drahých kovů lze při dodávkách pro vývoz dohodnout odlišně od ustanovení této vyhlášky.
(2) Každé takové zboží vyvážené do ciziny musí být před dodáním k celnímu řízení předloženo k přezkoušení státní zkušebně, zda ryzost a stav zboží souhlasí s objednávkou zahraničního dovozce.
(3) Dokladem o přezkoušení je úřední tiskopis podepsaný státní zkušebnou, který musí odesilatel při celním řízení předložit.
(1) Na zboží z drahých kovů určené k vývozu do ciziny se nevztahuje povinnost označovat výrobky výrobní značkou nebo číslicí vyznačující ryzost.
(2) Požádá-li o to vývozce, může být zboží z drahých kovů vyvážené do ciziny označeno vývozní značkou; zboží označené vývozní značkou se považuje pro oběh v tuzemsku za neoznačené.
(3) Výrobní nebo obchodní podniky jsou povinny chovat zboží určené k vývozu ve zvláštních schránkách, a to odděleně od zboží určeného pro oběh v tuzemsku.
(1) Zboží z drahých kovů dovezené z ciziny je podrobeno téže kontrole jako zboží vyrobené v tuzemsku; přezkoušení a ověřování provádějí státní zkušebna pro drahé kovy v Praze a její pobočky v Brně a Bratislavě.
(1) Zboží z drahých kovů dovezené z ciziny musí mít aspoň nejnižší předepsanou ryzost (§ 13 odst. 2).
(2) Vyhovuje-li takové zboží i jinak ustanovením této vyhlášky, zkušebna na něm označí jeho cizozemský původ úřední značkou; jinak není dovoleno v tuzemsku s ním obchodovat.
(1) Úředně neoznačené zboží platinové, zlaté nebo stříbrné z majetku občanů, které přichází do obchodu anebo se prodává ve veřejné dražbě nebo jinak za úplatu zcizuje, je rovněž podrobeno přezkoušení ryzosti a předepsaného stavu a označení úřední značkou. Nevyhovuje-li ustanovením této vyhlášky, může se zcizovat jen jako zlomky.
(2) Vlastníci platinového, zlatého nebo stříbrného zboží, které slouží jejich osobní potřebě, mohou žádat státní zkušebnu o ověření ryzosti, a vyhovuje-li zboží ustanovením této vyhlášky, o jeho označení úřední značkou; ustanovení § 16 odst. 4 se neužije.
(1) Od povinného přezkoušení a označování jsou osvobozeny
a) veškeré státní mince a československé pamětní peníze, i když jsou součástí předmětů z drahých kovů a jsou s nimi volně spojeny;
b) předměty staršího původu, které mají vědeckou, uměleckou nebo kulturně-historickou cenu;
c) předměty smaltem úplně potažené;
d) pouhé obruby kamenů, perel, smaltů nebo mosaiky, u nichž váha zlata, stříbra nebo platiny má jen podřadný význam;
e) zboží z drahých kovů přijaté k opravě; bylo-li však zboží opravou podstatně změněno nebo byla-li některá jeho část nově nahrazena, je podrobeno přezkoušení, i když bylo úředně označeno;
f) zboží z drahých kovů dovezené z ciziny, pokud bylo osvobozeno od dovozního cla nebo propuštěno do záznamního oběhu v tuzemsku; takové předměty však musí být předloženy k úřednímu přezkoušení a označení, jestliže mají být zcizeny.
(2) Státní zkušebna rozhoduje v pochybnostech o tom, zda zboží je podrobeno kontrole.
(1) Výrobní organizace, která vyrábí zubotechnické polotovary, musí předložit v zapečetěné obálce státní zkušebně vzorek slitiny z každé tavby k chemickému přezkoušení.
(2) Státní zkušebna zjistí zkouškou, zda ryzost slitiny odpovídá stanovené normě.
(3) Nevyhovuje-li slitina co do ryzosti, provede státní zkušebna z téhož vzorku zkoušku novou. Nevyhoví-li slitina ani v tomto případě, může podnik žádat o konečné vyzkoušení ryzosti (§ 22 odst. 2).
(4) Dokud podnik neobdrží zprávu o příznivém výsledku zkoušky, nesmí slitinu zpracovat na zubotechnické polotovary.
(1) Zlatotepecký podnik je povinen opatřit knížky tepaného zlata nebo stříbra schválenou etiketou se jménem a sídlem podniku, na které vyznačí druh drahého kovu, jeho ryzost a hrubou váhu; může požádat o úřední označení zlatotepeckých výrobků.
(2) Předloží-li podnik zlatotepecké výrobky k úřednímu označení, je povinen zároveň připojit vzorek materiálu, z něhož byly výrobky zhotoveny. Má-li tepané zlato nebo stříbro předepsanou ryzost (§ 13 odst. 3), státní zkušebna přezkouší, zda zjištěná ryzost tepaného zlata nebo stříbra se shoduje s ryzostí uvedenou na etiketě a v kladném případě ověří knížku úředním razítkem na etiketě.
(3) Nemají-li předložené zlatotepecké výrobky předepsanou ryzost, zničí se a vrátí výrobci. Ustanovení § 22 odst. 2 platí tu obdobně.
(1) Přístroje, nástroje a jiné předměty z drahých kovů, určené k účelům vědeckým, vyučovacím, léčebným, laboratorním nebo technickým a výrobky z drahých kovů pro zubní lékařství podléhají dozoru státní zkušebny; dozorčí orgány při revizích zjišťují, zda ryzost těchto výrobků odpovídá stanoveným normám.
(2) Takové předměty se mohou uvádět do oběhu, jsou-li opatřeny úředně schválenou výrobní značkou a daty o obsahu drahých kovů. Jestliže tato označení nemohou být trvale umístěna na předmětu, uvede je výrobce na osvědčení (certifikátu), které připojí k předmětu.
(3) Ministr hutního průmyslu a rudných dolů může v dohodě se zúčastněnými členy vlády rozšířit povinné přezkoušení a ověření i na předměty uvedené v odstavci 1 nebo na některé z nich.
(1) Nezpracované drahé kovy jako slitky, pruty, granalie, zlomky, staré drahé kovy, odpadky slitin a polotovary z drahých kovů jako desky, plechy, dráty, pletiva, tkaniva, metrové řetízky apod. mohou být předloženy státní zkušebně k ověření ryzosti, po případě i váhy.
(2) Výrobní organizace jsou povinny označit nově vyrobené polotovary z drahých kovů nebo připojenou etiketu výrobní značkou a číslicí vyznačující ryzost.
(1) Zlaté a stříbrné slitky zkouší a úředně označuje státní zkušebna pro drahé kovy v Praze nebo její pobočka v Bratislavě.
(2) O provedené zkoušce musí být sepsán zápis a opatřen běžným číslem. V zápise se uvede datum, jméno podniku, který slitky předložil, váhu slitku a ryzost drahých kovů ve slitku. Ustanovení § 22 odst. 2 platí tu obdobně.
(3) Státní zkušebna vydá žadateli zkušební list a na slitku vyrazí běžné číslo slitku, váhu slitku v gramech, ryzost drahých kovů v tisícinách a úřední znak úřadu.
(1) Zboží z obecných kovů se nepovažuje za zboží platinové, zlaté nebo stříbrné, ani když je potaženo drahými kovy.
(2) Na takovém zboží musí být vždy označena slitina, z níž je zhotoveno (pakfong, alpaka apod.); v jeho označení nebo pojmenování se nesmí uvádět slovo platina, zlato nebo stříbro nebo zkratky těchto slov ani název, který by mohl spotřebitele uvést v omyl (např. americké zlato, doublé zlato, čínské stříbro, stříbrná alpaka apod.).
(3) Pro předměty z obecných kovů není dovoleno používat značek nebo znaků, které by se podobaly úředním značkám stanoveným pro předměty z drahých kovů, ani výrobních značek nebo etiket schválených pro předměty z drahých kovů.
(4) Předměty z obecných kovů musí být ve skladech, prodejnách a jejich výkladech odděleny od zboží z drahých kovů a označeny zřetelným nápisem.
(1) Podniky, ústavy a jiné organizace, které podléhají odbornému dozoru (§ 7 odst. 1), jsou povinny, dříve než započnou provoz, podat hlášení státní zkušebně a oznámit jí místo, kde výroba nebo prodej budou provozovány, nebo provozovací místnosti, ve kterých budou drahé kovy nebo výrobky z drahých kovů v provozu používány. Každé přesídlení, změna názvu nebo zrušení činnosti musí být hlášeny státní zkušebně nejdéle do 14 dnů.
(2) Zboží z drahých kovů musí být předloženo státní zkušebně pro drahé kovy v Praze nebo její pobočce, v jejichž obvodu má organizace sídlo.
(3) Zboží z drahých kovů se předkládá s písemným oznámením počtu kusů, druhu, váhy a ryzosti na předepsaných tiskopisech. Tiskopisy potvrzené státní zkušebnou nebo příslušnou pobočkou jsou dokladem o provedeném kontrolním řízení a zároveň stvrzenkou o zaplacení poplatků.
(1) Výrobní značka nebo etiketa musí obsahovat plný nebo zkrácený název organizace anebo aspoň její začáteční písmena. Označovat výrobky výrobní značkou nebo etiketou je oprávněna pouze organizace, jíž byly přiděleny. Předměty složené z částí vyrobených několika organizacemi označuje výrobní značkou ta, která vyrobila výsledný výrobek. Jestliže organizace zanikne nebo zastaví výrobu, musí výrobní značku vrátit.
(2) Není-li výrobní značka nebo číslice vyznačující ryzost na předmětu dostatečně zřetelná, odmítne státní zkušebna příjem takového zboží ke kontrole.
(3) Obě tyto značky musí být na předmětu umístěny tak, aby úřední značka mohla být vyražena v jejich blízkosti.
(4) Číslicí vyznačující ryzost nemusí být opatřeno platinové, zlaté nebo stříbrné zboží do 2 g váhy slitiny.
Organizace, které se zabývají výrobou, opravami nebo prodejem zboží z drahých kovů, jsou povinny vyvěsit vyobrazení úředních značek na místě zákazníkům snadno přístupném a viditelném a předložit jim na požádání k nahlédnutí tuto vyhlášku.
(1) Hospodářské, rozpočtové a jiné organizace, které přejímají nezpracované drahé kovy k ověření jejich ryzosti a váhy nebo k výměně a přepracování anebo drahé kovy nakupují, určují jejich váhu
u platiny a platinových kovů a zlata s přesností nejméně na 0,05 gu stříbra s přesností nejméně na 1,0 g;
s touto přesností určují váhy i při vydávání drahých kovů nebo při výpočtech obsahu drahých kovů.
(2) Drahé kovy převzaté k výměně nebo přepracování se taví do slitku, jehož hrubá váha (váha po tavení) a ryzost jsou základem pro výpočet obsahu drahých kovů po odečtení srážek uvedených v § 41.
Ke krytí ztráty při dalším tavení a loučení materiálu převzatého k výměně nebo přepracování povolují se srážky v této maximální výši:
1. z váhy slitku po tavení
a) u slitků zlatých, platinových nebo z platinových kovů do 1000 g 1 g z 1 kg váhy slitku
b) u slitků zlatých, platinových nebo z platinových kovů nad 1000 g 0,3 g z 1 kg váhy slitku
c) u slitků stříbrných 1 g z 1 kg váhy slitku;
2. z ryzosti stanovené přesným chemickým vyzkoušením
a) u platiny a platinových kovů10/1000b) u zlata1/1000c) u stříbra10/1000
(1) Pro řízení před orgány státní služby pro drahé kovy platí předpisy o řízení ve věcech správních, pokud tato vyhláška nestanoví jinak.
(2) Proti rozhodnutím a opatřením státní zkušebny lze se odvolat k nadřízenému orgánu (§ 3 odst. 1).
Úřední znak orgánu státní služby pro drahé kovy obsahuje státní znak Československé socialistické republiky a název a sídlo orgánu.
Za úkony provedené orgány státní služby pro drahé kovy vybírají se náhrady podle sazebníku vydaného ministerstvem hutního průmyslu a rudných dolů v dohodě s ministerstvem financí.
Zrušuje se vyhláška ministra financí č. 123/1955 Ú. l., o státní službě pro drahé kovy, ve znění vyhlášky č. 88/1960 Sb., a vyhláška ministra financí č. 88/1957 Ú. l., kterou se stanoví úřední značky drahých kovů a znaménka státních zkušeben pro drahé kovy.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1962.
Ministr:
inž. Krejčí v. r.
Příloha k vyhlášce č. 93/1962 Sb.