Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních oborech

Organizace jsou povinny poskytovat žákům a učňům pracovní oděv a obuv a v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy osobní ochranné pracovní prostředky, popřípadě osobní vybavení.

(1) Organizace uhradí žákům a učňům prokázané jízdné veřejnými hromadnými dopravními prostředky

a) jednorázově při nástupu do přípravy pro povolání z místa bydliště do místa nástupu,

b) při dojíždění z místa bydliště na teoretické vyučování, pokud se uskutečňuje v jiné obci než praktická příprava nebo odborný výcvik; obdobně učňům, u kterých v průběhu učební doby dojde z důvodů zavádění zdokonalené školské soustavy9) ke změně místa teoretického vyučování nebo odborného výcviku,

c) ubytovaným žákům a učňům zvýhodněným podle § 7 odst. 1 dvakrát měsíčně do místa jejich trvalého bydliště po celou dobu ubytování,

d) ubytovaným žákům a učňům učebních oborů zařazených do kategorie B čtyřikrát ročně do místa jejich trvalého bydliště po celou dobu ubytování.

(2) Organizace hradí žákům a učňům prokázané zlevněné jízdné autobusem, popřípadě vlakem za 2. vozovou třídu osobního vlaku, při vzdálenosti nad 100 km včetně příplatku na rychlík. Žáci a učni jsou povinni obstarat si průkazky na slevu jízdného a zvolit nejkratší směr jízdy. Výdaje za místní dopravní prostředky organizace nehradí.

(3) Žákům a učňům, kterým se poskytuje bezplatné stravování a ubytování, poskytne organizace v přípravném období pokud odjíždějí do místa trvalého bydliště častěji, příspěvek na úhradu zlevněného jízdného k návštěvě rodičů nebo jiných osob odpovědných za jejich výchovu až do výše finančního stravovacího normativu za dny, kdy předem ohlásili, že se nebudou stravovat.

(1) Učňům, s kterými organizace v učebních smlouvách uzavřených před účinností této vyhlášky dohodla podle dosavadních předpisů zvýhodněné stravování případně ubytování, které by jim podle této vyhlášky nenáleželo, se toto zvýhodnění zachovává až do skončení jejich učebního poměru. Stejně se postupuje v případech, kdy organizace před účinností této vyhlášky písemně dohodla se zákonnými zástupci žáků zvýhodněné stravování případně ubytování.

(2) Ustanovení vyhlášky č. 124/1967 Sb., o částečné úhradě nákladů na péči poskytovanou v některých zařízeních pro mládež se nevztahují na žáky a učně uvedené v § 1 této vyhlášky ani na osoby povinné jejich výživou.

Zrušují se

a) vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí ČSR č. 61/1969 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení učňů

b) vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí ČSR č. 110/1970 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení učňů v internátních učňovských školách pro mládež vyžadující zvláštní péče a v učňovských školách navštěvovaných učni z ústavů sociální péče pro tělesně vadnou mládež

c) výnos ministerstva práce a sociálních věcí ČSR ze dne 31. 5. 1973 čj. VIII-6340 o některých opatřeních ve finančním a hmotném zabezpečení učňů učebních oborů strojírenské metalurgie, registrovaný v částce 22/1973 Sb.

d) výnos ministerstva práce a sociálních věcí ČSR ze dne 11. 11. 1976 čj. 23-6340 o finančním a hmotném zabezpečení nedostatkových a vybraných učebních oborů ve vybraných organizacích na území hl. města Prahy, registrovaný v částce 29/1976 Sb.

e) výnos ministerstva práce a sociálních věcí ČSR ze dne 20. 6. 1978 čj. 23-6360 o finančním a hmotném zabezpečení učňů důlních a vybraných učebních oborů organizací federálního ministerstva paliv a energetiky, registrovaný v částce 22/1978 Sb.

f) výnos ministerstva práce a sociálních věcí ČSR ze dne 14. 12. 1978 čj. 23-6360 o finančním a hmotném zabezpečení učňů nedostatkových a vybraných učebních oborů ve vybraných organizacích na území Severočeského kraje, registrovaný v částce 1/1979 Sb.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1979.

Ministr školství ČSR:

Vondruška v. r.

Náměstek ministra práce a sociálních věcí ČSR:

Trávníček v. r.

Příloha č.1 k vyhlášce č. 93/1979 Sb.

a) Učební obory národohospodářsky nejdůležitější

1. důlní učební obory, u kterých se uskutečňuje praktická příprava v podzemí v organizacích řízených federálním ministerstvem paliv a energetiky a v organizacích rudného a nerudného hornictví řízených federálním ministerstvem hutnictví a těžkého strojírenství

01-11-4 horník mechanizátor

01-51-2 horník

01-55-2 hlubinné dobývání

03-15-2 mechanik opravář se zaměřením pro důlní stroje a zařízení

04-62-2 elektromechanik se zaměřením pro důlní stroje a zařízení

04-42-4 důlní elektromontér

2. další učební obory národohospodářsky nejdůležitější

2a) v odvětví hornictví a energetiky a v odvětví rudného a nerudného hornictví v organizacích řízených federálním ministerstvem paliv a energetiky a federálním ministerstvem hutnictví a těžkého strojírenství

01-12-4 mechanik důlních strojů a velkostrojů

03-13-2 mechanik opravář se zaměřením pro stroje a zařízení

03-16-2 mechanik opravář se zaměřením pro plynárenská zařízení

04-61-2 elektromechanik se zaměřením pro stroje a zařízení

04-63-2 elektromechanik se zaměřením pro rozvodná zařízení

01-56-2 povrchové dobývání

2b) v organizacích řízených federálním ministerstvem hutnictví a těžkého strojírenství, federálním ministerstvem všeobecného strojírenství a federálním ministerstvem elektrotechnického průmyslu

03-71-2 slévač

03-72-2 strojní kovář

2c) ve všech odvětvích národního hospodářství

02-72-2 klempíř se zaměřením pro stavební výrobu

09-31-2 železobetonář se zaměřením pro výrobu stavebních dílců

09-32-2 železobetonář se zaměřením pro výrobu a montáž stavebních konstrukcí

09-41-2 kameník se zaměřením pro těžbu a zpracování kamene

09-71-2 zedník

09-72-2 tesař

09-77-2 pokrývač

01-63-2 strojník se zaměřením pro vrtné soupravy

01-77-2 strojník se zaměřením pro stavební a traťové stroje

b) Učební obory ve vybraných organizacích určené s ohledem na plánované mimořádné mezioblastní přesuny žáků a učňů [pokud již nejsou zvýhodněny podle bodu a)]

ba) Učební obory ve vybraných organizacích na území hl. města Prahy

1. nedostatkové učební obory

01-63-2 strojník se zaměřením pro vrtné soupravy

01-77-2 strojník se zaměřením pro stavební a traťové stroje

02-52-2 hutník se zaměřením pro výrobu neželezných kovů

02-84-2 strojní mechanik se zaměřením pro ocelové konstrukce

02-85-2 strojní mechanik se zaměřením pro výrobu a montáž potrubí

03-19-2 mechanik opravář se zaměřením pro kolejová vozidla

03-41-2 úpravář kovů se zaměřením pro tepelné zpracování

03-42-2 úpravář kovů se zaměřením pro pokovování

03-71-2 slévač

03-72-2 strojní kovář

03-75-2 obráběč kovů

04-63-2 elektromechanik se zaměřením pro rozvodná zařízení

04-71-2 spojový mechanik se zaměřením pro sdělovací sítě

04-86-2 železničář

06-47-2 provozní chemik se zaměřením pro prádelny a čistírny

06-81-2 gumař-plastikář

06-95-2 řezník-uzenář

06-96-2 konzervář

08-71-2 obuvník se zaměřením pro výrobu obuvi z usní a plastů

08-85-2 brašnář-sedlář

09-51-2 sklenář se zaměřením pro zasklívání a rámování

09-75-2 dlaždič

09-76-2 izolatér

09-81-2 kominík

2. vybrané učební obory

02-71-2 klempíř se zaměřením pro strojírenskou výrobu

02-81-2 strojní mechanik se zaměřením pro stroje a zařízení

03-13-2 mechanik opravář se zaměřením pro stroje a zařízení

03-79-2 lakýrník

04-85-2 manipulant poštovního provozu a přepravy

09-61-2 malíř se zaměřením pro stavební výrobu

09-62-2 malíř se zaměřením pro interiéry

64-61-2 prodavač se zaměřením pro potravinářské zboží

64-63-2 prodavač se zaměřením pro elektrotechnické zboží

64-64-2 prodavač se zaměřením pro drogistické zboží

64-67-2 prodavač se zaměřením pro textil a odívání

bb) Učební obory ve vybraných organizacích na území Severočeského kraje

1. nedostatkové učební obory

01-51-2 horník

01-77-2 strojník se zaměřením pro stavební a traťové stroje

02-84-2 strojní mechanik se zaměřením pro ocelové konstrukce

02-85-2 strojní mechanik se zaměřením pro výrobu a montáž potrubí

03-11-2 mechanik opravář se zaměřením pro zemědělské a lesnické stroje a zařízení (jen v organizacích řízených ministerstvem lesního a vodního hospodářství ČSR)

03-19-2 mechanik opravář se zaměřením pro kolejová vozidla

04-63-2 elektromechanik se zaměřením pro rozvodná zařízení

04-86-2 železničář

06-41-2 provozní chemik se zaměřením pro průmyslovou chemii

06-81-2 gumař-plastikář

45-75-2 mechanizátor lesní výroby

2. vybrané učební obory

02-71-2 klempíř se zaměřením pro strojírenskou výrobu

03-13-2 mechanik opravář se zaměřením pro stroje a zařízení

c) Učební obory vyhlášené jako prioritní [pokud nejsou zvýhodněny podle bodu a) nebo b)]

ca) Ve všech odvětvích národního hospodářství

01-61-2 strojník se zaměřením pro zemědělskou výrobu

01-62-2 strojník se zaměřením pro výrobu krmiv a úpravu plodin

01-63-2 strojník se zaměřením pro vrtné soupravy

01-65-2 strojník se zaměřením pro hutní tváření kovů

01-66-2 strojník se zaměřením pro energetická zařízení

01-67-2 strojník se zaměřením pro lodní dopravu

01-68-2 strojník se zaměřením pro duté sklo

01-69-2 strojník se zaměřením pro ploché sklo

01-71-2 strojník se zaměřením pro výrobu stavebních hmot

01-72-2 strojník se zaměřením pro dřevařské polotovary

01-73-2 strojník se zaměřením pro konstrukční desky

01-74-2 strojník se zaměřením pro výrobu papíru

01-75-2 strojník se zaměřením pro zpracování papíru

01-77-2 strojník se zaměřením pro stavební a traťové stroje

01-78-2 strojník se zaměřením pro hutní druhovýrobu kovů

02-51-2 hutník se zaměřením pro výrobu železných kovů

02-52-2 hutník se zaměřením pro výrobu neželezných kovů

02-84-2 strojní mechanik se zaměřením pro ocelové konstrukce

02-85-2 strojní mechanik se zaměřením pro výrobu a montáž potrubí

02-86-2 strojní mechanik se zaměřením pro výrobu a montáž kotlů

02-87-2 strojní mechanik se zaměřením pro traťové montáže

03-15-2 mechanik opravář se zaměřením pro důlní stroje a zařízení

03-19-2 mechanik opravář se zaměřením pro kolejová vozidla

03-41-2 úpravář kovů se zaměřením pro tepelné zpracování

03-42-2 úpravář kovů se zaměřením pro pokovování

03-71-2 slévač

03-72-2 strojní kovář

03-75-2 obráběč kovů

03-85-2/04 strojírenská výroba se zaměřením pro slévárny

04-63-2 elektromechanik se zaměřením pro rozvodná zařízení

04-71-2 spojový mechanik se zaměřením pro sdělovací sítě

04-86-2 železničář

05-31-2 keramik se zaměřením pro porcelán a keramiku

05-32-2 keramik se zaměřením pro stavební keramiku

05-51-2 sklář se zaměřením pro duté sklo

05-53-2 sklář se zaměřením pro technické sklo

05-61-2 brusič skla se zaměřením pro obrušování a zabrušování

05-62-2 brusič skla se zaměřením pro vybrušování

05-63-2 brusič skla se zaměřením pro rytí

05-71-2 výrobce bižuterie a ozdobných předmětů se zaměřením pro skleněnou bižuterii

05-72-2 výrobce bižuterie a ozdobných předmětů se zaměřením pro kovovou bižuterii

05-73-2 výrobce bižuterie a ozdobných předmětů se zaměřením pro ozdobné předměty

06-41-2 provozní chemik se zaměřením pro průmyslovou chemii

06-43-2 provozní chemik se zaměřením pro výrobu koksu a zpracování vedlejších produktů

06-47-2 provozní chemik se zaměřením pro prádelny a čistírny

06-51-2 textilní chemik se zaměřením pro úpravu textilií

06-52-2 textilní chemik se zaměřením pro barvení textilií

06-53-2 textilní chemik se zaměřením pro potiskování textilií

06-61-2 koželužský chemik se zaměřením pro zpracování kůže

06-62-2 koželužský chemik se zaměřením pro zpracováni kožešnických kožek

06-71-2 biochemik se zaměřením pro mlékárenskou výrobu

06-72-2 biochemik se zaměřením pro výrobu piva a sladu

06-73-2 biochemik se zaměřením pro lihovarskou výrobu a výrobu vína

06-81-2 gumař-plastikář

06-91-2 mlynář

06-92-2 pekař

06-94-2 cukrovinkář

06-96-2 konzervář

07-31-2 přadlák se zaměřením pro přípravu lýkových vláken

07-32-2 přadlák se zaměřením pro zpracování vláken v textilní polotovary

07-41-2 tkadlec se zaměřením pro plošné textilie

07-42-2 tkadlec se zaměřením pro kovové tkaniny a síta

07-82-2 pletař

08-21-2 truhlář se zaměřením pro výrobu nábytku a zařízení

08-22-2 truhlář se zaměřením pro stavební výrobu

08-71-2 obuvník se zaměřením pro výrobu obuvi z usní a plastů

08-72-2 obuvník se zaměřením pro výrobu obuvnických polotovarů

08-83-2 čalouník

08-85-2 brašnář-sedlář

08-86-2 svrškař

09-51-2 sklenář se zaměřením pro zasklívání a rámování

09-73-2 vodař

09-75-2 dlaždič

09-76-2 izolatér

09-81-2 kominík

09-82-2 stavební výroba

45-61-2 pěstitel se zaměřením pro vinohradnictví

45-62-2 pěstitel se zaměřením pro ovocnářství a včelařství

45-63-2 pěstitel se zaměřením pro šlechtění a semenářství

45-75-2 mechanizátor lesní výroby

45-77-2 drůbežář

45-78-2 rybář

45-81-2 chovatel se zaměřením pro chov skotu, prasat a ovcí

55-61-2 protetik se zaměřením pro mechaniku

55-62-2 protetik se zaměřením pro bandáže

55-63-2 protetik se zaměřením pro obuv

cb) Ve vybraných organizacích

03-12-2 mechanik opravář se zaměřením pro vážící zařízení

03-18-2 mechanik opravář se zaměřením pro zdvihací zařízení

03-21-2 mechanik opravář se zaměřením pro chladírenská zařízení

07-72-2 krejčí se zaměřením pro pánské oděvy

08-31-2 zpracovatel přírodních pletiv se zaměřením pro výrobu košíků a nábytku

08-32-2 zpracovatel přírodních pletiv se zaměřením pro pletenou galanterii

08-52-2 kožešník se zaměřením pro šití a opravy kožešinových výrobků

64-53-2 knihař

85-61-2 pozlacovač se zaměřením pro obrazové rámy.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 93/1979 Sb.

(1) Za sociálně potřebného se považuje žák nebo učeň (dále jen „učeň“) pokud průměrný čistý měsíční příjem na jednoho člena domácnosti, ve které učeň žije, nepřesahuje 650 Kčs.

(2) Průměrným čistým měsíčním příjmem pro zjištění sociální potřebnosti se rozumí měsíční průměr peněžních nebo penězi ocenitelných příjmů snížených o daň ze mzdy, popřípadě o jinou daň, jíž jsou tyto příjmy podrobeny, které dosáhli v uplynulém kalendářním roce

a) oba rodiče a učeň

b) jeden z rodičů, jeho manžel a učeň

c) učeň a jeho manžel.

(3) Do příjmů, které jsou základem pro zjišťování průměrného čistého měsíčního příjmu, se zahrnují:

a) příjmy z pracovního (služebního, členského) poměru nebo v souvislosti s ním a jiné příjmy podléhající dani ze mzdy;

b) příjmy z pracovní činnosti člena JZD;

c) příjmy z činností konaných v poměru obdobném pracovnímu poměru a příjmy z činností konaných podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr;

d) příjmy podléhající dani z příjmů obyvatelstva;

e) příjmy podléhající dani z příjmů občanů ze zemědělské výroby;

f) příjmy podléhající dani z literární a umělecké činnosti;

g) nemocenské; vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství, podpora při ošetřování člena rodiny;

h) dávky důchodového zabezpečení s výjimkou dávek uvedených v odstavci 4;

i) zaopatřovací příspěvek;

j) výživné (příspěvek na výživu) od jiných osob, určené rozhodnutím soudu nebo poskytované na základě dohody schválené soudem;

k) srážky k úhradě výživného ve prospěch dětí prováděné z pracovní odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě.

(4) Do příjmů, které jsou základem pro zjišťování průměrného čistého měsíčního příjmu se nezahrnují:

a) přídavky na děti a příplatek k nim;

b) výchovné a příplatek k výchovnému;

c) zvýšení důchodu a výchovného pro bezmocnost;

d) sirotčí důchod;

e) odměna pěstouna;

f) peněžité příspěvky a věcná pomoc sociální péče;

g) příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči;

h) podpora při narození dítěte;

i) mateřský příspěvek;

j) odměna dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby;

k) věcné a peněžité odměny poskytované při životních a pracovních výročích;

l) pohřebné;

m) peněžní plnění ze smluvního pojištění;

n) odměny učně za práce podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odměny vyplývající z pracovního poměru na základě rámcové pracovní smlouvy nebo z občanské výpomoci;

o) příjmy učně z pracovního (členského) poměru a invalidní nebo částečný invalidní důchod do částky 800 Kčs měsíčně.

(5) Od průměrného čistého měsíčního příjmu se odečítá částka určená soudem některému z rodičů učně nebo učni, popřípadě jeho manželovi k plnění vyživovací povinnosti.

(6) Čistý měsíční příjem připadající na jednoho člena domácnosti se zjistí tak, že příjem rodičů a učně nebo manžela učně a učně se dělí počtem členů domácnosti.

(7) Za členy domácnosti se považují:

a) rodiče a jejich vlastní nebo osvojené nezaopatřené děti13) (dále jen „nezaopatřené děti“), a to v případě, kdy se průměrný čistý měsíční příjem zjišťuje u rodičů učně;

b) učeň, jeho manžel a jejich nezaopatřené děti v případě, kdy se průměrný čistý měsíční příjem zjišťuje u manžela učně;

c) učeň se počítá za dva členy domácnosti v případě kdy

1. se o rodinu stará svobodný, rozvedený, ovdovělý nebo z jiných vážných důvodů osamělý rodič;

2. oba rodiče jsou důchodci a kromě důchodu nemají příjem z pracovní činnosti;

3. ženatý učeň (vdaná učnice).

1) Pojem „žáci a učni“ se používá všude tam, kde jde jednak o žáky uvedené v § 20 zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol, a jednak o učně, kteří uzavřeli učební smlouvu podle § 220 a násl. zákoníku práce. Pokud se úprava týká jen učebního poměru, používá se pojem „učeň“.

2) § 24 odst. 3 zákona č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon).

3) Vyhláška ministerstva školství ČSR č. 95/1978 Sb., o školách pro mládež vyžadující zvláštní péči.

4) Délka učební doby a z toho období přípravného je stanovena vyhláškou ministerstva školství ČSR č. 87/1970 Sb., o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů, ve znění vyhlášky č. 68/1971 Sb., vyhlášky č. 54/1972 Sb. a vyhlášky č. 70/1970 Sb., popřípadě učebními plány; pokud jde o studijní obory, vyhláškou ministerstva školství ČSR a ministerstva zdravotnictví ČSR č. 102/1979 Sb., kterou se stanoví nomenklatury studijních oborů na středních odborných učilištích, gymnáziích, středních odborných školách, konzervatořích, středních školách pro pracující, odborných školách, na středních školách pro mládež vyžadující zvláštní péči a soustava učebních oborů na středních odborných učilištích, a o studiu na nich. Do celkové délky učební doby se započítává též doba uvedená v § 20 odst. 4 a v § 15 odst. 3 zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol.

5) Seznam vybraných organizací určených na základě příslušných usnesení vlád republik se uveřejňuje ve Zpravodaji ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a ve Věstníku ministerstva školství ČSR a ministerstva kultury ČSR, a lze do nich nahlédnout na odborech pracovních sil a na odborech školství ONV.

6) § 6 odst. 2 zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol.

7) Za dobu pracovní neschopnosti, po kterou žáku a učni podle tohoto ustanovení náleží měsíční odměna, se neposkytuje nemocenské. Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje podle zvláštních předpisů.

8) Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 161/1980 Sb., o finančním hospodaření výrobních hospodářských jednotek a podniků.

9) Zákon č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol.

10) Nově koncipované učební obory jsou stanoveny vyhláškou ministerstva školství ČSR č. 70/1978 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 87/1970 Sb., o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů, ve znění vyhlášek č. 68/1971 Sb. a č. 54/1972 Sb.

Uvádějí se pouze ty učební obory, které se zavádějí nejpozději do 1. 9. 1980.

O zvýhodnění učebních oborů zaváděných od 1. 9. 1981 bude rozhodnuto v souladu s plánem potřeby kvalifikovaných pracovníků na období 7. pětiletého plánu.

11) Stanovené vyhláškou ministerstva školství ČSR č. 87/1970 Sb., o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů, ve znění vyhlášek č. 68/1971 Sb. a č. 54/1972 Sb.

13) § 18 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění ve znění zákona č. 99/1972 Sb., o zvýšení přídavků na děti a výchovného.