§ 17b Zákon o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech) – Zakázaná ujednání

Stručně

Paragraf říká, že jakákoli smluvní dohoda mezi účetní jednotkou a třetí stranou, která by omezovala výběr auditorské společnosti nebo statutárního auditora pro povinný audit nebo ověření zprávy o udržitelnosti na určité kategorie nebo seznamy, je neplatná a nebude se k ní přihlížet.

Co to znamená v praxi

• Účetní jednotka má volnou ruku při výběru auditora a nemůže být omezena smluvními ujednáními s jinými subjekty.
• Pokud by například banka (třetí strana) ve smlouvě o úvěru trvala na tom, že účetní jednotka smí pro audit využít pouze auditory z jejího "doporučeného seznamu", takové ujednání je neplatné.
• Cílem je zajistit nezávislost a objektivitu auditu tím, že se zabrání předem daným omezením výběru auditora.

Na co si dát pozor

• Účetní jednotka by neměla podepisovat smlouvy, které by jí takové omezení ukládaly, neboť takové ujednání je ze zákona neúčinné.
• I když je takové ujednání neplatné, může jeho existence v praxi vést k nedorozuměním nebo sporům, proto je lepší se mu vyhnout.