§ 17b Zákon o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech) – Zakázaná ujednání
Zákon o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech) · 93/2009 Sb. · § 17b · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf říká, že jakákoli smluvní dohoda mezi účetní jednotkou a třetí stranou, která by omezovala výběr auditorské společnosti nebo statutárního auditora pro povinný audit nebo ověření zprávy o udržitelnosti na určité kategorie nebo seznamy, je neplatná a nebude se k ní přihlížet.
§ 17b Zakázaná ujednání
Ke smluvnímu ujednání mezi účetní jednotkou a třetí stranou, kterým je určení auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet pro povinný audit nebo ověření zprávy o udržitelnosti omezeno na určité kategorie nebo seznamy statutárních auditorů nebo auditorských společností, se nepřihlíží.
Paragraf říká, že jakákoli smluvní dohoda mezi účetní jednotkou a třetí stranou, která by omezovala výběr auditorské společnosti nebo statutárního auditora pro povinný audit nebo ověření zprávy o udržitelnosti na určité kategorie nebo seznamy, je neplatná a nebude se k ní přihlížet.
Co to znamená v praxi
Účetní jednotka má volnou ruku při výběru auditora a nemůže být omezena smluvními ujednáními s jinými subjekty.
Pokud by například banka (třetí strana) ve smlouvě o úvěru trvala na tom, že účetní jednotka smí pro audit využít pouze auditory z jejího "doporučeného seznamu", takové ujednání je neplatné.
Cílem je zajistit nezávislost a objektivitu auditu tím, že se zabrání předem daným omezením výběru auditora.
Na co si dát pozor
Účetní jednotka by neměla podepisovat smlouvy, které by jí takové omezení ukládaly, neboť takové ujednání je ze zákona neúčinné.
I když je takové ujednání neplatné, může jeho existence v praxi vést k nedorozuměním nebo sporům, proto je lepší se mu vyhnout.