§ 16 zákon o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví – Pracovní vztahy členů
Zákon o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví · 94/1988 Sb. · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 16 zákona č. 94/1988 Sb. stanoví, že pracovní vztahy mezi družstvem a jeho členy, u nichž je členství spojeno s pracovním vztahem, se řídí zákoníkem práce, avšak s řadou konkrétních výjimek a odchylek uvedených v tomto paragrafu. (§ 16 zákona č. 94/1988 Sb., zákon o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) V družstvech, kde je obsahem členství též pracovní vztah, řídí se pracovní vztahy mezi družstvem a jeho členy zákoníkem práce s těmito výjimkami a odchylkami:
a) pro pracovní vztahy členů neplatí tato ustanovení zákoníku práce upravující
1. působnost zákoníku práce ve vztahu k zvláštním okruhům pracovníků (§ 2, § 4 a 5),
2. účast pracovníků na rozvoji, řízení a kontrole činnosti organizace (§ 18 až 22, § 27 odst. 1),
3. rámcovou pracovní smlouvu (§ 34),
4. účast odborových orgánů při převádění, překládání a při rozvazování pracovního poměru (§ 41, 59),
5. působnost vedoucích pracovníků a orgánů k ukládání kárných opatření (§ 78 odst. 1 a 2),
6. společenskou kontrolu Revolučního odborového hnutí (§ 136),
7. ustavení a řízení rozhodčích komisí (§ 207 odst. 2),
8. přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů (§ 249 až 251),
9. pracovněprávní vztahy, jejichž účastníkem je jiná socialistická organizace, a pracovní poměr sjednávaný mezi občany (§ 268 a 269),
10. výklad některých pojmů (§ 271),
b) kde zákoník práce mluví o pracovním poměru, rozumí se tím členský poměr, kde mluví o vedlejším pracovním poměru, rozumí se tím členský poměr s vedlejším pracovním úvazkem. Kde se mluví v zákoníku práce o pracovní smlouvě, rozumí se tím dohoda o pracovních podmínkách tvořící součást členské přihlášky. Kde se mluví o vedoucím organizace, rozumí se tím představenstvo družstva, popřípadě orgán nebo funkcionář družstva zmocněný představenstvem,
c) ustanovení zákoníku práce o působnosti odborových orgánů se na pracovní vztahy členů nevztahují; kde se mluví o účasti odborových orgánů, upraví stanovy družstva působnost příslušných družstevních orgánů způsobem odpovídajícím podmínkám družstva, zejména v otázkách skončení členského poměru, společenské kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů a nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
d) rozhodčí komise jsou ustavovány způsobem podle stanov družstva; o podrobnostech k provádění rozhodčího řízení platí obecné předpisy vydané podle § 216 zákoníku práce s případnými odchylkami uvedenými ve stanovách nebo usneseních nejvyšších orgánů družstva,
e) vedlejší činnost (§ 71 zákoníku práce) smí být vykonávána jen v pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
f) pracovní řád družstva schvaluje nejvyšší orgán družstva, který též určuje orgány oprávněné k ukládání kárných opatření,
g) v případech, kdy zákoník práce umožňuje upravit též některé pracovní nebo mzdové podmínky kolektivní smlouvou, lze takovou úpravu provést usnesením nejvyššího orgánu družstva,
h) kde se v zákoníku práce mluví o pracovním kolektivu, rozumí se tím kolektiv členů.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Specifické použití zákoníku práce: Ačkoliv se pracovní vztahy členů řídí zákoníkem práce, některé jeho části se na ně vůbec nevztahují (např. ustanovení o působnosti zákoníku práce k zvláštním okruhům pracovníků, o účasti pracovníků na řízení organizace, nebo o rámcové pracovní smlouvě).
- Odlišná terminologie: Pojmy jako „pracovní poměr“ se v kontextu družstevního členství s pracovním vztahem chápou jako „členský poměr“, „pracovní smlouva“ jako „dohoda o pracovních podmínkách tvořící součást členské přihlášky“ a „vedoucí organizace“ jako „představenstvo družstva“.
- Role družstevních orgánů místo odborů: Ustanovení zákoníku práce o působnosti odborových orgánů se na tyto pracovní vztahy nevztahují. Místo toho stanovy družstva upravují působnost příslušných družstevních orgánů, například v otázkách ukončení členského poměru nebo kontroly dodržování pracovněprávních předpisů.
- Schvalování pracovního řádu: Pracovní řád družstva schvaluje nejvyšší orgán družstva, který také určuje orgány oprávněné k ukládání kárných opatření.
Na co si dát pozor
- Rozdíly oproti běžnému pracovnímu poměru: Pracovní vztah člena družstva není totožný s běžným pracovním poměrem podle zákoníku práce a má svá specifika daná tímto zákonem.
- Důležitost stanov družstva: Stanovy družstva hrají klíčovou roli při úpravě mnoha aspektů pracovních vztahů členů, zejména v oblastech, kde se zákoník práce neuplatní nebo kde je jeho aplikace upravena odchylně.
- Omezená působnost odborových orgánů: Odborové orgány nemají v těchto pracovních vztazích stejnou působnost jako v běžných pracovních poměrech; jejich roli přebírají družstevní orgány.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 33 Pracovní vztahy členů (Zákon o bytovém, spotřebním, výrobním a )§ 3 (Zákoník práce)§ 41 PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (Nařízení vlády Československé socialisti)§ 112 (Zákon o zemědělském družstevnictví)§ 52 (Zákon o výchově nových vědeckých pracovn)