Dekret presidenta republiky o přihlášení vkladů a jiných peněžních pohledávek u peněžních ústavů, jakož i životních pojištění a cenných papírů

(1) Všechny cenné papíry, které jsou na území Československé republiky a nejsou uloženy na jméno vlastníkovo v otevřené úschově u některé úschovny, musí se nejpozději do 15. listopadu 1945 složiti do takovéto úschovy. Tyto cenné papíry, jakož i cenné papíry, které v den nabytí účinnosti tohoto dekretu byly již uloženy v otevřené úschově u některé úschovny, jest pak přihlásiti podle ustanovení § 16.

(2) Všechny cenné papíry, které jsou v cizině a vlastnicky náleží osobám fysickým, které na území Československé republiky bydlí nebo se zde déle jednoho roku zdržují, nebo právnickým osobám, které mají zde své sídlo (obchodní vedení), musí se podle ustanovení § 17 přihlásiti a do konce ledna 1946 (v zemích mimoevropských do konce února 1946) složiti u místně příslušného československého zastupitelského úřadu nebo u ústavu, jejž tento zastupitelský úřad určí. Není-li takové složení cenných papírů možné, jest tuto okolnost oznámiti v téže lhůtě jmenovanému úřadu (ústavu) s uvedením důvodů, jež jsou složení na překážku.

(3) Všechny tuzemské cenné papíry, které jsou v cizině a vlastnicky nenáleží fysickým osobám, jež na území Československé republiky bydlí nebo se zde déle jednoho roku zdržují, nebo právnickým osobám, které zde mají své sídlo (obchodní vedení), musí se podle ustanovení § 17 do konce ledna 1946 (v zemích mimoevropských do konce února 1946) přihlásiti u místně příslušného československého zastupitelského úřadu a v téže lhůtě složiti u tohoto zastupitelského úřadu nebo u ústavu, jejž tento zastupitelský úřad určí. V přihlášce jest uvésti i čísla přihlašovaných cenných papírů. Není-li složení cenných papírů možné, jest tuto okolnost oznámiti ve shora uvedené lhůtě jmenovanému úřadu (ústavu) s uvedením důvodů, jež jsou složení na překážku. Ustanovení tohoto odstavce nevztahuje se na československé zahraniční půjčky státní i nestátní.

(4) Úschově podle ustanovení tohoto dekretu podléhají i cenné papíry, které byly soudně prohlášeny za umořené, nebo o nichž je zahájeno umořovací řízení. V tomto případě složí se do úschovy umořovací usnesení, po případě edikt o zahájení vyzývacího řízení nebo úřední vysvědčení soudu, že o cenném papíru bylo zahájeno umořovací řízení.

(1) Složiti cenné papíry do úschovy podle § 14 jest povinen vlastník, po případě jménem vlastníka osoba, která je má u sebe.

(2) Přihlásiti cenné papíry podle § 14 jest povinen vlastník.

(1) Přihláška cenných papírů, uložených u některé úschovny na jméno vlastníkovo v otevřené úschově (§ 14, odst. 1), se podává na úředním tiskopise, který se skládá z pěti dílů a bude vydán ministerstvem financí. Přihlášku sepíše úschovna za součinnosti vlastníka, který je povinen zaplatiti cenu tiskopisu, sděliti údaje potřebné k jeho vyplnění, podepsati všechny díly přihlášky a vrátiti je úschovně nejpozději do 15. prosince 1945. Úschovna poznamená přihlášení ve svých knihách a potvrdí datem, svým razítkem a podpisy všechny díly přihlášky.

(2) Tři díly takto potvrzené přihlášky úschovna vydá nebo zašle vlastníkovi nejpozději do 31. prosince 1945. Vlastník si z nich ponechá jeden jako doklad o splnění přihlašovací povinnosti a zbývající dva díly předloží berní správě. Ministr financí stanoví vyhláškou v Úředním listě, v jaké lhůtě, jakým způsobem a které berní správě mají býti tyto přihlášky předloženy.

(3) Úschovny pořídí podle směrnic ministra financí trojmo sestavy cenných papírů, které byly přihlášeny podle odstavců 1 a 2, a zašlou dvě vyhotovení těchto sestav spolu s jedním dílem přihlášek do konce prosince 1945 Poštovní spořitelně v Praze, úschovny na Slovensku Poštovní spořitelně v Bratislavě.

(4) Není-li pobyt (sídlo) vlastníkův znám nebo není-li jeho součinnost ve lhůtě pro podání přihlášky možná, jest úschovna oprávněna podati jménem vlastníkovým zatímní přihlášku. Přihlášku jest povinna označiti výrazným nadpisem „Cizí cenné papíry“, uvésti v ní všechna data o vlastníkovi, vlastnoručně ji svým jménem podepsati a zpraviti o podání přihlášky vlastníka, až jí to bude možné. Takováto zatímní přihláška musí však býti do konce března 1946 nahrazena pod následky § 18, odst. 1 řádnou přihláškou skutečného vlastníka. Úschovna poznamená zatímní přihlášení ve svých knihách. O cenných papírech takto zatímně přihlášených pořídí samostatnou sestavu podle obdoby odstavce 3, k níž připojí také tři díly zatímní přihlášky, které jsou určeny pro vlastníka. Podá-li vlastník řádnou přihlášku, zašle ji úschovna Poštovní spořitelně k projednání.

(5) Cenné papíry, které jsou u úschovny a nebyly přihlášeny ani prozatímně podle odstavce 4, vykáže úschovna Poštovní spořitelně v samostatné sestavě podle obdoby odstavce 3 a nepřihlášení poznamená ve svých knihách.

(1) Přihlášky cenných papírů uvedených v § 14, odst. 2 se podávají u některé úschovny na úředním tiskopise, který vydá ministerstvo financí. O těchto přihláškách a o sestavách papírů takto přihlášených platí obdobně ustanovení § 16. Po přemístění do tuzemska musí býti přihlášené cenné papíry do 10 dnů složeny u úschovny, u níž byla přihláška podána. Úschovna vyrozumí o tom Poštovní spořitelnu v Praze, úschovny na Slovensku Poštovní spořitelnu v Bratislavě.

(2) Při skládání cenných papírů u československého zastupitelského úřadu nebo jím určeného ústavu (§ 14, odst. 2 a 3) musí býti sepsána pětidílná přihláška na předepsaném vzorci. Vlastník (složitel) je povinen přihlášku podepsati a na výzvu uvésti údaje potřebné k jejímu vyplnění. Jeden díl přihlášky, potvrzený zastupitelským úřadem (ústavem jím určeným), dostane složitel, po jednom si ponechá zastupitelský úřad a ústav jím určený, zbývající díly odešle zastupitelský úřad Poštovní spořitelně v Praze.

(1) Cenné papíry, které nebyly přihlášeny podle předpisů tohoto dekretu, propadají ve prospěch státu.

(2) Prokáže-li osoba, která byla povinna podati přihlášku podle § 15, do konce roku 1947, že přihlášku nemohla včas podati z vážného důvodu a bez své viny, zejména pro pobyt v cizině, může jí ministr financí, na Slovensku v dohodě s pověřencem Slovenské národní rady pro finance, přiznati náhradu ve výši hodnoty, kterou stát získal propadnutím podle odstavce 1.

(3) Osoby, jimž přísluší nějaké právo k cenným papírům, propadnuvším podle odstavce 1, a které nebyly povinny, po případě oprávněny přihlásiti tyto cenné papíry, musí své nároky uplatniti nejpozději do konce roku 1946 u ministerstva financí, na Slovensku prostřednictvím pověřence Slovenské národní rady pro finance.

(1) S cennými papíry uloženými na území Československé republiky u úschoven smí býti nakládáno toliko v mezích, jež stanoví ministr financí.

(2) S cennými papíry uvedenými v § 14, odst. 2 a 3 smí býti nakládáno toliko tehdy, jsou-li podle těchto ustanovení přihlášeny a složeny do úschovy, a toliko se souhlasem ministra financí, na Slovensku uděleným v dohodě s pověřencem Slovenské národní rady pro finance.

(3) Právní jednání odporující ustanovením tohoto paragrafu jsou neplatná.

(1) Tuzemští vydatelé cenných papírů smějí napříště

a) konati platy toliko na ony cenné papíry, které jsou podle tohoto dekretu uschovány a přihlášeny, a to prostřednictvím Poštovní spořitelny v Praze, pokud se týče v Bratislavě, nebo po dohodě s těmito ústavy,

b) vypláceti splatné cenné papíry a splatné kupony toliko v mezích, jež stanoví ministr financí.

(2) Splatné částky, jichž nebude použito podle odstavce 1, jsou tuzemští vydatelé povinni složiti do 30 dnů po splatnosti na zvláštní účet u Poštovní spořitelny v Praze nebo v Bratislavě.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na zahraniční půjčky státu a jiných tuzemských vydatelů; ustanovení odstavce 2 se kromě toho nevztahují na vnitřní státní dluh.

(1) Ustanovení tohoto dekretu o osobách fysických se vztahují i na neodevzdané, na Slovensku na nerozdělené pozůstalosti. Ustanovení o osobách právnických platí i pro taková sdružení osob nebo soubory majetku, které - třebas nemají povahu právní osobnosti - jsou spravovány organisovanou vůlí a tvoří samostatný hospodářský celek.

(2) Pokud osoby, jež jsou podle tohoto dekretu povinny nebo oprávněny k nějakému jednání, nemají plné způsobilosti k právním činům, jsou za ně povinni, po případě oprávněni jednati jejich zákonní, úředně zřízení nebo statutární zástupci. Je přípustné, aby úkony podle tohoto dekretu byly provedeny zmocněncem, předloží-li plnou moc; manžel se pokládá za zmocněnce druhého manžela i bez průkazu plnou mocí, pokud manželství není rozvedeno nebo rozloučeno.

(1) Úkony předepsané tímto dekretem mohou býti prováděny bez úředního souhlasu nebo schválení, jehož by snad jinak bylo třeba. Dovoz, vývoz a průvoz hodnot, na něž se vztahuje tento dekret, je však vázán na povolení podle devisových předpisů.

(2) Úřední tiskopisy přihlášek podle tohoto dekretu, sestávající z pěti dílů, budou prodávány po 20 Kčs.

(3) Podání a písemnosti, nutné k provedení tohoto dekretu, jsou osvobozeny od kolků a poplatků.

(1) Berní správy jsou oprávněny v řízení podle tohoto dekretu nahlížeti u peněžních ústavů (podniků) a pojišťoven do knih, záznamů, rejstříků, dokladů a dopisů, které se týkají vkladů, účtů, životního pojištění a cenných papírů; mohou si pořizovati z nich výpisy nebo opisy nebo si takové výpisy nebo opisy vyžádati.

(2) Berní správy jsou oprávněny slyšeti ve věcech tímto dekretem upravených svědky, znalce a osoby přezvědné; při tom platí obdobně ustanovení hlavy IX. zákona o přímých daních s odchylkou, že výslech může býti proveden i v případech uvedených v § 301, odst. 3, č. 1 a 3 a že podle § 301, odst. 4, č. 4 a 5 nelze odepříti výpověď. V případech uvedených v č. 2 téhož ustanovení nemůže býti výpověď odepřena z důvodu, že by výpovědí vzniklo nebezpečí trestního stíhání nebo stíhání pro trestný čin daňový nebo důchodkový; stíhání pro trestné činy, které by takto vyšly najevo, nesmí však býti zavedeno.

(3) Předpisy o úředním nebo obchodním tajemství vůči jiným orgánům nebo osobám než v odstavci 1 uvedeným zůstávají nedotčeny.

(1) Trestného činu se dopouští, kdo v přihlášce podle tohoto dekretu, při jejím projednávání nebo jinak v řízení podle tohoto dekretu uvede, doplní nebo potvrdí něco nepravdivého nebo nesprávného nebo něco zamlčí, co v přihlášce nebo v řízení podle tohoto dekretu mělo býti uvedeno.

(2) Trestného činu se zejména dopouští také orgán peněžního ústavu, peněžního podniku nebo pojišťovny nebo jejich národní správce či člen národní správy, po případě jiný jejich pověřenec nebo zmocněnec, který

a) neoprávněně potvrdí nebo na příslušném účtě nebo ve spisech zapíše, že byla včas podána přihláška tímto dekretem nařízená, ačkoliv tomu tak nebylo;

b) nezapíše data přihlášky na příslušném účtě, po případě ve spisech, nebo je zapíše nepravdivě nebo neúplně;

c) nevyznačí na příslušném účtě nebo ve spisech, že přihláška podle tohoto dekretu nebyla včas podána;

d) nevydá vlastníkovi, po případě jinému oprávněnému podateli přihlášky první, druhý nebo třetí díl přihlášky nebo tyto doklady vydá osobě, které nenáležely;

e) v sestavách, které podle tohoto dekretu mají býti předloženy berním správám nebo Poštovní spořitelně v Praze nebo v Bratislavě, uvede nebo potvrdí něco nepravdivého nebo nesprávného nebo v nich něco vynechá, co mělo býti uvedeno;

f) zaviní, že vkladem, jinou peněžní pohledávkou u peněžního ústavu nebo podniku, s právy z pojistné smlouvy nebo cennými papíry bylo nakládáno v rozporu s předpisy tohoto dekretu.

(3) Také pokus trestných činů uvedených v odstavci 1 a 2 je trestný.

(1) Kdo se trestných činů podle § 24 dopustí v úmyslu, aby dosáhl pro sebe nebo pro jiného neoprávněný majetkový prospěch, bude potrestán peněžitou pokutou až do 1,000.000 Kčs. Za okolností zvláště přitěžujících může býti mimo to uložen trest vězení až do šesti měsíců a vysloveno propadnutí majetkových hodnot, na které se vztahuje přihlašovací povinnost podle tohoto dekretu, pokud právo k nim nepřešlo na Československý stát podle jiných ustanovení tohoto dekretu.

(2) Kdo se trestných činů podle § 24 dopustí zanedbáním povinné péče nebo jinak z nedbalosti, bude potrestán peněžitou pokutou až do 200.000 Kčs.

Kdo návodem, radou, utvrzováním, slíbením nebo poskytnutím pomoci nebo jinak vědomě spolupůsobí k trestným činům v §§ 24 a 25 uvedeným nebo při těchto trestných činech, bude potrestán nezávisle na potrestání osob podle §§ 24 a 25 trestných peněžitou pokutou až do 500.000 Kčs a za okolností zvláště přitěžujících mimo to trestem vězení až do tří měsíců.

Pro trestní řízení o trestných činech uvedených v §§ 24 až 26 je příslušná berní správa, v jejímž obvodu má obviněný bydliště nebo místo pobytu. Je-li navrhován trest vězení, vydá trestní nález berní správa v nalézacím senátu; v ostatních případech vydá trestní nález berní správa sama. Jinak platí pro trestní řízení obdobně ustanovení hlavy VIII. zákona o přímých daních.

(1) Kdo neoprávněně sdělí údaje, o nichž nabyl vědomosti v řízení podle tohoto dekretu, nebo kdo maří výkon práva podle § 23 tohoto dekretu, dopouští se přestupku a bude potrestán vězením až do tří měsíců nebo peněžitým trestem až do 100.000 Kčs. Se státními zaměstnanci se mimo to naloží podle disciplinárních ustanovení.

(2) Trestní řízení náleží soudům okresním (brigádním); trestní stíhání se zavádí z moci úřední toliko na návrh ministerstva financí nebo osoby, která se neoprávněným sdělením cítí poškozena.

Ministr financí, na Slovensku v dohodě s pověřencem Slovenské národní rady pro finance, se zmocňuje, aby prodloužil lhůty podle tohoto dekretu, bude-li toho třeba a aby z důvodů zvláštního zřetele hodných povoloval výjimky z ustanovení tohoto dekretu.

Tento dekret nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

Dr. Beneš v. r.

Fierlinger v. r.

Dr. Šrobár v. r.