§ 30 notářský řád – Situace, kdy státní notářství musí i bez návrhu…
Zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád) · 95/1963 Sb. · Procesní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 30 zákona 95/1963 Sb. upravuje situace, kdy státní notářství musí i bez návrhu učinit neodkladná opatření k ochraně dědictví, například jeho zajištěním, svěřením věcí manželovi nebo prodejem věcí, které nelze uschovat, a za určitých podmínek může ustanovit správce dědictví. (§ 30 zákona č. 95/1963 Sb., notářský řád, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: dědic, zůstavitel, soud, dlužník
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 95/1963 Sb.
(1) Vyžaduje-li to veřejný zájem nebo důležitý zájem účastníků, učiní státní notářství i bez návrhu neodkladná opatření, zejména zajistí dědictví, svěří věci osobní potřeby manželovi zůstavitele nebo jinému členu domácnosti a postará se o prodej věcí, které nelze uschovat bez nebezpečí škody nebo nepoměrných nákladů. Ve zvláštních případech, zejména je-li součástí dědictví podnik, státní notářství rozhodne o ustanovení správce dědictví nebo jeho části z okruhu dědiců nebo z okruhu osob blízkých zůstaviteli; správcem lze ustanovit toho, kdo s ustanovením souhlasí.
(2) Zajištění dědictví se provede zejména uložením u státního notářství nebo u schovatele, zapečetěním v zůstavitelově bytě nebo na jiném vhodném místě, zákazem výplaty u dlužníka nebo soupisem na místě samém.
(3) Při prodeji movitých věcí postupuje státní notářství přiměřeně podle ustanovení o prodeji movitých věcí při výkonu rozhodnutí soudem, ledaže by státní notářství přikročilo k jinému způsobu prodeje.
(4) Ustanovený správce dědictví nebo jeho části činí po dobu řízení o dědictví úkony nezbytné k uchování majetkových hodnot náležejících do dědictví, a to v rozsahu vymezeném státním notářstvím. Jestliže to státní notářství uloží, předkládá mu správce průběžně zprávy o své činnosti. Po skončení řízení o dědictví správce předloží dědicům prostřednictvím státního notářství konečnou zprávu o své činnosti. Státní notářství pak rozhodne o odměně a náhradě výloh, které správci uhradí dědici a v případě § 462 občanského zákoníku stát. Správce ze své činnosti odpovídá podle občanského zákoníku.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud je to nutné z důvodu veřejného zájmu nebo důležitého zájmu účastníků, státní notářství samo od sebe (bez čekání na žádost) podnikne kroky k ochraně dědictví, například ho zajistí (uložením, zapečetěním, zákazem výplaty nebo soupisem).
- Státní notářství může svěřit osobní věci zemřelého jeho manželovi nebo jinému členovi domácnosti, aby se o ně postarali.
- V případě, že jsou v dědictví věci, které se snadno poškodí nebo jejichž uschování by bylo příliš drahé, státní notářství zajistí jejich prodej.
- Pokud je součástí dědictví například podnik, může státní notářství ustanovit správce dědictví (nebo jeho části) z řad dědiců nebo osob blízkých zemřelému, který se bude starat o majetek po dobu řízení o dědictví.
Na co si dát pozor
- Správce dědictví musí s ustanovením souhlasit a jeho úkoly jsou omezeny na uchování majetkových hodnot v rozsahu vymezeném státním notářstvím.
- Správce je povinen předkládat zprávy o své činnosti a po skončení řízení o dědictví předložit konečnou zprávu, přičemž za svou činnost odpovídá podle občanského zákoníku.
- Odměnu a náhradu výloh správci hradí dědici, nebo v určitých případech stát.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.