(1) V zájmu zjednodušení účtování a zhospodárnění náhrad, zejména u pracovníků, kteří konají časté pracovní cesty, mohou být všechny náhrady stanovené touto vyhláškou paušalovány měsíčními nebo denními částkami, odpovídajícími očekávanému průměrnému zvýšení výdajů pracovníka (§ 2 odst. 1).
(2) V případech, kdy je nutno pravidelně ve větším rozsahu používat k cestám motocyklu nebo jízdního (motorového) kola nebo konat cesty pěšky, je možno stanovit přiměřenou měsíční paušální náhradu i za tyto úkony.
(3) Výši paušálních náhrad podle odstavců 1 a 2 stanoví organizace v dohodě se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí. Ústřední orgány mohou v dohodě s příslušným odborovým svazem stanovit zásady pro poskytování paušálních náhrad.
(1) Na náhrady cestovních, stěhovacích a jiných výdajů poskytne organizace pracovníku na jeho žádost přiměřenou zálohu. Záloha se vyúčtuje ve lhůtách stanovených zvláštními předpisy.*)
(2) Ve vyúčtování musí být uvedeny a podle potřeby doloženy všechny okolnosti rozhodné pro poskytování náhrad. Pracovník, který vyúčtování předkládá, odpovídá za úplnost a správnost údajů ve vyúčtování.
Náhrady výdajů za dobu přede dnem 1. listopadu 1967 se řídí dosavadními předpisy. Ke skutečnostem rozhodným podle této vyhlášky pro další poskytování náhrady nebo její výši se přihlíží, i když nastaly před tímto dnem.
V jednotlivých odůvodněných případech mohou ústřední orgány v dohodě s příslušným odborovým svazem činit opatření k odstranění tvrdostí, k nimž by vůči pracovníku došlo při provádění této vyhlášky.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1967.
Náměstek zastupující ministra-předsedu:
Ing. Hůla v. r.
*) Náhrady výdajů při zahraničních pracovních cestách upravuje vyhláška ministerstva financí č. 18/1960 Sb. a směrnice, které ministerstvo financí vydalo k jejímu provedení.
*) Vyhláška č. 41/1965 Sb.
**) § 275 zákoníku práce, § 30 až 33 vl. nař. č. 66/1965 Sb., § 2 a 3 vyhl. č. 84/1966 Sb.