Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 1a

§ 1a vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů – Druhy třídění příjmů a výdajů a hlediska třídění

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů · 96/2012 Sb.

Stručně: Paragraf 1a vyhlášky 96/2012 stanovuje deset druhů třídění příjmů a výdajů, které musí rozpočtová skladba obsahovat, a dále specifikuje, co spadá pod zdrojové třídění. Rozpočty musí třídit příjmy a výdaje podle deseti různých hledisek, například podle toho, kdo za ně odpovídá (odpovědnostní), jakého jsou druhu (druhové) nebo k jakému účelu slouží (účelové). (§ 1a zákona č. 96/2012 Sb., vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Rozpočtová skladba obsahuje tato třídění příjmů a výdajů:

a) odpovědnostní (třídění příjmů a výdajů z hlediska odpovědnostního),

b) druhové (třídění příjmů a výdajů z hlediska druhového),

c) odvětvové (třídění příjmů a výdajů z hlediska odvětvového),

d) konsolidační (třídění příjmů a výdajů z hlediska konsolidačního),

e) zdrojové (třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich zdroje),

f) doplňkové (třídění výdajů z hlediska jejich příslušnosti ke zvlášť sledovaným celkům),

g) programové (třídění výdajů z hlediska jejich příslušnosti k programům podle § 12 a 13 rozpočtových pravidel),

h) účelové (třídění výdajů z hlediska účelu rozpočtového přesunu),

i) strukturní (třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich věcné podstaty),

j) transferové (třídění příjmů a výdajů z hlediska účelů transferů).

(2) Zdrojové třídění sestává z třídění podkladového (třídění příjmů a výdajů z hlediska podkladu pro změnu rozpočtu), prostorového (třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich prostorového původu) a nástrojového (třídění příjmů a výdajů z hlediska nástrojového).“.

3. V § 2 se odstavec 1 zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.

4. V § 2 se doplňují odstavce 5 až 12, které včetně poznámek pod čarou č. 3 a 4 znějí:

„(5) Z hlediska podkladu pro změnu rozpočtu se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu podle druhů podkladu pro změnu rozpočtu, která příjem umožňuje nebo k výdaji opravňuje. U příjmů se druhem podkladu pro změnu rozpočtu rozumí skutečnost, zda umožňují výdaje nad schválený rozpočet a z jakého právního důvodu, a u výdajů oprávnění, na základě kterých organizační složka státu výdaje provádí.

(6) Z hlediska prostorového původu příjmů a výdajů se třídí příjmy a výdaje rozpočtů a ostatních peněžních fondů obcí, krajů, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí s výjimkami uvedenými v § 1 odst. 1 (dále jen „územní rozpočty“), státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů podle toho, zda zdrojem příjmů nebo výdajů je tuzemsko nebo zahraničí. Zahraničními zdroji se rozumějí peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů3), z peněžních fondů Organizace Severoatlantické smlouvy a odjinud ze zahraničí. Zdrojem příjmů se rozumí, zda přijaté peněžní prostředky pocházejí z tuzemských nebo ze zahraničních zdrojů. Zdrojem výdajů se rozumí, zda se vydané peněžní prostředky považují za kryté příjmy z tuzemských nebo ze zahraničních zdrojů.

(7) Z hlediska nástrojového se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu, státních fondů a územních rozpočtů podle toho, zda zdrojem je tuzemsko, rozpočet Evropské unie, finanční mechanismy3), jiné peněžní prostředky ze zahraničí nebo peněžní fondy Organizace Severoatlantické smlouvy, a podle jednotlivých peněžních fondů, programů a projektů a mezinárodních smluv o finančních mechanismech.

(8) Z hlediska příslušnosti výdajů ke zvlášť sledovaným celkům se třídí výdaje státního rozpočtu na dílčí průřezové ukazatele uvedené v příloze zákona o státním rozpočtu, které nejsou definovány prostřednictvím ostatních třídění stanovených touto vyhláškou, a podle dalších zvlášť sledovaných celků.

(9) Z hlediska příslušnosti výdajů k programům podle § 12 a 13 rozpočtových pravidel se třídí výdaje státního rozpočtu na tyto programy a jejich nižší celky.

(10) Z hlediska účelu rozpočtového přesunu se třídí nebo mohou třídit výdaje státního rozpočtu, k nimž organizační složku státu opravňují rozpočtové přesuny od organizačních složek státu patřících do jiných kapitol,4) podle kapitol, z nichž se tyto rozpočtové přesuny uskutečnily, a podle roku a pořadí vzniku účelu. Účelové třídění je povinné pro výdaje, k nimž organizační složku státu opravňují rozpočtové přesuny z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Pro výdaje, k nimž organizační složku státu opravňují rozpočtové přesuny od organizačních složek státu patřících do jiných kapitol než Všeobecná pokladní správa, je účelové třídění povinné, jestliže tak rozhodne Ministerstvo financí.

(11) Z hlediska věcné podstaty příjmů a výdajů se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu do strukturovaných celků.

(12) Z hlediska účelů transferů se třídí výdaje státního rozpočtu, které mají povahu transferů územním rozpočtům, příjmy územních rozpočtů z těchto transferů a výdaje těchto rozpočtů, které jsou těmito transfery kryté, a to podle toho, z které kapitoly nebo z kterého státního fondu se transfer poskytuje nebo zda se poskytuje z Národního fondu, a podle pořadí transferu. Z hlediska účelů transferů se třídí i výdaje rozpočtů regionálních rad, které mají povahu transferů územním rozpočtům, příjmy územních rozpočtů z těchto transferů a výdaje těchto rozpočtů, které jsou těmito transfery kryté.

3) § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 26/2008 Sb.

4) § 21, § 24a a § 47 odst. 1 písm. b) bod 6 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákonů č. 26/2008 Sb., č. 421/2009 Sb. a č. 465/2011 Sb.“.

5. § 3 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5 a 6 zní:

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Rozpočty musí třídit příjmy a výdaje podle deseti různých hledisek, například podle toho, kdo za ně odpovídá (odpovědnostní), jakého jsou druhu (druhové) nebo k jakému účelu slouží (účelové).
  • Jedním z těchto deseti hledisek je zdrojové třídění, které se dále dělí na podkladové, prostorové a nástrojové třídění.
  • Podkladové třídění určuje, z jakého právního důvodu může státní rozpočet přijímat příjmy nebo provádět výdaje, například zda příjem umožňuje výdaje nad schválený rozpočet.
  • Prostorové třídění rozlišuje, zda peníze pocházejí z tuzemska nebo ze zahraničí, přičemž zahraniční zdroje zahrnují například peníze z rozpočtu Evropské unie nebo odjinud ze zahraničí.

Příklad

Obec dostane dotaci z Evropské unie. Tato dotace bude v rozpočtu obce zařazena podle prostorového třídění jako příjem ze zahraničí.

Na co si dát pozor

  • Prostorové třídění se týká příjmů a výdajů rozpočtů obcí, krajů, regionálních rad, dobrovolných svazků obcí, státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, s výjimkami uvedenými v § 1 odst. 1.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 1a Druhy třídění příjmů a výdajů a hlediska tříd (Vyhláška Ministerstva financí o rozpočto)§ 1 Předmět úpravy (Vyhláška Ministerstva financí o rozpočto)§ 1 Předmět úpravy (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 323)§ 1a Druhy třídění příjmů a výdajů a hlediska tříd (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 323)§ 5 Účinnost (Vyhláška Ministerstva financí o rozpočto)