97/1964 Sb. · 60 paragrafů
Výjimky se nepovolují, jestliže by jejich povolení bylo na úkor bezpečnosti a ochrany zdraví, na úkor ochrany věcí nebo nesouhlasí-li s povolením výjimky neopomenutelný účastník nebo žádá-li organizace o povolení výjimky pro případy, které se uskutečnily před podáním žádosti.
Povolovat výjimky ze závaznosti technické normy přísluší schvalujícímu orgánu (organizaci) pokud v technické normě není určen pro povolování výjimek jiný orgán (organizace).
Evidenci výjimek vede orgán (organizace), který výjimky povoluje.
(1) Výjimky ze závaznosti technických norem se povolují jen na řádně odůvodněnou žádost.
(2) Žádost o povolení výjimky podává schvalujícímu orgánu (organizaci) orgán (organizace), u nějž se vyskytly okolnosti, které mu brání dodržovat technickou normu. Jde-li o dovážené výrobky, na které byly vydány zvláštní technické normy, nebo které neodpovídají technickým normám z hlediska veterinárního nebo rostlinolékařského, podává žádost o povolení výjimky organizace, která uzavřela hospodářskou smlouvu s podnikem zahraničního obchodu.
(3) Žádost o povolení výjimky ze závaznosti státní normy se podává prostřednictvím nadřízeného ústředního orgánu, jestliže se žádost týká okolnosti, o níž rozhodl nebo je příslušný rozhodnout ústřední orgán nebo je-li odstranění příčin odůvodňujících povolení výjimky v jeho pravomoci nebo jestliže si to ústřední orgán vyhradil. V ostatních případech se podává žádost přímo Úřadu. O podání žádosti informuje žadatel nadřízený ústřední orgán.
(4) Ústřední orgán, jehož prostřednictvím se žádost o povolení výjimky podle předchozího odstavce podává Úřadu, je povinen přezkoumat, zda žádost má předepsané náležitosti a zda je odůvodněna. Neshledá-li žádost odůvodněnou nebo nemá-li žádost předepsané náležitosti, vrátí ji žadateli; jinak žádost s podklady a se svým vyjádřením předloží Úřadu.
Žádost o povolení výjimky je nutno podat včas, aby nedošlo k obtížím ve výrobě, ve výstavbě nebo v jiné technické činnosti upravené technickou normou.
V žádosti musí žadatel
a) uvést:
1. kterou technickou normu nebo která její ustanovení nemůže dodržet a z jakých důvodů,
2. jak dlouho budou trvat důvody, pro které se žádá povolení výjimky a jaká opatření učiní k jejich odstranění,
3. pro jaký obor činnosti a v jakém rozsahu má výjimka platit, např. pro jaké množství kusů, pro který projekt, pro kterou stavbu,
4. ekonomické odůvodnění, z něhož musí být zřejmo, jak povolením výjimky budou dotčeny zájmy národního hospodářství,
5. návrh znění výjimky,
b) prokázat:
1. že odchýlení se od technické normy nebo některých jejích ustanovení je nezbytné nebo hospodářsky výhodné a že povolením výjimky se nezvýší nebezpečí pro život nebo zdraví,
2. že k žádosti o povolení výjimky se vyjádřili všichni, kdo budou povolením výjimky dotčeni, a to zejména neopomenutelní účastníci, orgány technické kontroly, orgány kontroly jakosti, odběratelé, a jde-li o věc celostátního dosahu, i ústřední orgán nadřízený žadateli o výjimku.
(1) Schvalující orgán (organizace) do jednoho měsíce přezkoumá, zda žádost má náležitosti stanovené v § 47 a rozhodne, že se výjimka povoluje nebo že se žádost vrací k doplnění nebo že se žádost zamítá. Vrácení nebo zamítnutí žádosti musí být odůvodněno.
(2) Nemůže-li schvalující orgán (organizace) rozhodnout o žádosti ve lhůtě uvedené v předchozím odstavci, sdělí v této lhůtě žadateli, kdy o žádosti rozhodne.
(3) Povolení výjimky obsahuje znění výjimky, rozsah a dobu platnosti, podmínky, které nutno splnit, aby mohlo být výjimky použito, popř. i způsob, jakým je třeba odstranit překážky, jež znemožňují dodržování státní normy.
O povolení výjimky vyrozumí schvalující orgán (organizace) žadatele, jeho nadřízený ústřední orgán a orgány (organizace), které se k žádosti o povolení výjimky vyjádřily, popřípadě pověřenou organizaci i orgán (organizaci) příslušný pro tvorbu cen, dojde-li povolením výjimky ke snížení požadavků (na jakost, výkon, přesnost, váhu apod.) stanovených v technické normě na normalizovaný výrobek.
Orgán (organizace), jemuž byla povolena výjimka, musí číslo výjimky uvést v průvodní dokumentaci nebo na výrobku nebo na obalu a musí na to upozornit odběratele při uzavírání hospodářské smlouvy.
Ustanovení § 45 až 50 se použije přiměřeně v případech, kdy o povolení výjimky ze závaznosti technické normy rozhoduje orgán (organizace), uvedený v technické normě.
(1) Úřad plní na úseku technické normalizace zejména tyto úkoly:
a) řídí a koordinuje technickou normalizaci, aby vedla ke zvýšení efektivnosti v národním hospodářství, zejména prostřednictvím státního plánu technické normalizace,
b) odpovídá za rozvoj a uplatňování normalizační činnosti v rámci státního plánu technické normalizace; koordinuje plán technické normalizace s ostatními částmi plánu rozvoje vědy a techniky; sleduje řešení normalizačních úkolů na státní úrovni a účastní se projednávání návrhů státních norem; přezkoumává a schvaluje návrhy státních norem a návrhy opatření; vyhlašuje státní normy, dává k nim odborný výklad a povoluje výjimky z jejich závaznosti; vypracovává ve spolupráci se zúčastněnými ústředními orgány návrhy státních norem všeobecné povahy,
c) provádí studijní a rozborové normalizační práce, řeší teoretické otázky technické normalizace a pečuje o školení normalizačních pracovníků a o šíření znalostí technické normalizace,
d) sleduje ekonomické působení technické normalizace; na základě vlastních zkušeností a podkladů vyžádaných od ústředních orgánů provádí rozbory normalizační činnosti ve všech nebo jen v jednotlivých odvětvích nebo oborech národního hospodářství a navrhuje nebo činí opatření k odstranění překážek bránících jejímu rozvoji,
e) předkládá příslušným státním orgánům návrhy opatření k zavedení státních norem a náměty na specializaci nebo popřípadě na zhromadnění výroby, pro něž byly státními normami vytvořeny předpoklady,
f) vypracovává návrhy právních předpisů upravujících zásadní otázky technické normalizace, vydává k nim v rámci daných zmocnění podrobnější předpisy a zajišťuje, aby státní normy byly v souladu s ostatními právními předpisy,
g) je za ČSSR členem mezinárodních normalizačních organizací a v nich ve spolupráci s ústředními orgány zajišťuje mezinárodní normalizační práce a organizuje účast na nich; koordinuje ostatní mezinárodní normalizační práce,
h) dbá, aby ústřední orgány kontrolovaly zavádění, dodržování a využívání technických norem v podřízených organizacích a v důležitých případech v součinnosti s kontrolními orgány se přesvědčuje, jak jsou státní normy zaváděny, dodržovány a využívány,
i) poskytuje porady v otázkách technické normalizace, vede sbírku státních a oborových norem a provádí dokumentaci zahraničních norem a normalizační literatury; organizuje a zajišťuje mezinárodní výměnu a získávání technických norem; ve spolupráci s orgány ROH pečuje o soustavnou propagaci technické normalizace,
j) pečuje o jednotnou úpravu a členění a číslování technických norem,
k) vydává Věstník, v němž jsou vyhlašovány státní a oborové normy a jiné důležité právní akty týkající se technické normalizace.
(2) Vydavatelství Úřadu vydává státní a oborové normy, jejich seznamy a jiné publikace na úseku technické normalizace.
Ústřední orgány plní na úseku technické normalizace v rámci své působnosti zejména tyto úkoly:
a) odpovídají za rozvoj normalizační činnosti v souladu s oborovým řízením, a to včetně odvětví hospodářství řízeného národními výbory, a za uplatňování výsledků normalizační činnosti,
b) řídí, plánují a zajišťují normalizační činnost, aby vedla ke zvýšení efektivnosti v národním hospodářství,
c) v dohodě s Úřadem vydávají v rámci své působnosti směrnice pro normalizační činnost a dozírají na tuto činnost,
d) schvalují, vyhlašují, mění a ruší oborové normy, jejichž schválení si vyhradily, dávají k nim odborný výklad a povolují výjimky z jejich závaznosti; zajišťují soulad oborových norem se státními normami a ostatními právními předpisy,
e) v dohodě s Úřadem řeší, popřípadě zajišťují řešení mezinárodních normalizačních úkolů, vyplývajících z činnosti mezinárodních normalizačních organizací a účastní se mezinárodních normalizačních jednání; ve spolupráci s Úřadem zajišťují ostatní normalizační úkoly vzniklé z jiné mezinárodní spolupráce,
f) pečují o školení pracovníků podřízených organizací o technické normalizaci,
g) hodnotí výsledky normalizační činnosti a na základě podkladů vyžádaných od podřízených organizací a vlastních zkušeností sestavují zprávy o stavu technické normalizace,
h) sledují ekonomické působení technických norem, provádějí rozbor příčin, které snižují jejich ekonomickou účinnost, a navrhují opatření k odstranění těchto příčin,
i) kontrolují plnění opatření k zavádění, dodržování a využívání technických norem v podřízených organizacích; zavádějí povinnou kontrolu výrobků určitého oboru nebo druhu, zda vyhovují platným technickým normám, a pověřují touto kontrolou vhodné zkušební ústavy.
(1) Ústřední orgány mohou plněním úkolů uvedených v § 53 s výjimkou základních otázek řízení technické normalizace pověřit podřízené organizace. Pověření se může vztahovat na jednotlivý případ nebo na jednotlivý druh úkolů a může být časově omezeno nebo může být bez časového omezení.
(2) Ústřední orgány mohou v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a v dohodě s Úřadem pověřit podřízenou organizaci řízením technické normalizace v určeném oboru. V pověření stanoví ústřední orgán, kterými úkoly organizaci pověřuje, a vhodným způsobem vymezí obor.
(3) Oprávnění schvalovat oborové normy může být uděleno organizaci jen v dohodě s Úřadem, popřípadě i v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány, a musí být vyhlášeno ve Věstníku Úřadu.
Ustanovením § 53 písm. i) a ustanovením § 54 není dotčena působnost orgánů dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci.
Styk a spolupráce pověřené organizace s organizacemi, jejichž činnost spadá do oboru nebo s ním souvisí, nebo které jsou pověřeny kontrolou činnosti v oboru, se uskutečňuje přímo, přičemž je třeba o důležitých otázkách informovat příslušné ústřední orgány.
Výrobní hospodářské jednotky a organizace na témže stupni řízení plní na úseku technické normalizace zejména tyto úkoly:
a) odpovídají za rozvoj a uplatnění normalizační činnosti v oboru své působnosti, aby vedla ke zvýšení efektivnosti v národním hospodářství; spolupracují na normalizačních úkolech s pověřenými organizacemi,
b) navrhují s technickoekonomickým odůvodněním zařazení normalizačních úkolů do příslušných plánů technické normalizace, sestavují podnikový plán technické normalizace a sledují jeho plnění,
c) řeší normalizační úkoly zařazené do plánu technické normalizace,
d) vypracovávají a projednávají návrhy státních a oborových norem, návrhy opatření a závěrečné zprávy k nim a předkládají je ke schválení,
e) vypracovávají, projednávají, schvalují a vydávají podnikové normy,
f) zavádějí státní, oborové a své podnikové normy a v rámci své působnosti kontrolují jejich dodržování; seznamují své pracovníky s technickými normami dotýkajícími se jejich činnosti,
g) sledují ekonomické působení technických norem, provádějí rozbor příčin, které snižují jejich ekonomickou účinnost, a navrhují opatření k odstranění těchto příčin,
h) sledují normalizační činnost v zahraničí v oboru své působnosti, sledují mezinárodní normalizační práce a pečují o využití zkušeností získaných touto činností; podílí se na práci mezinárodních normalizačních organizací a při zavádění mezinárodních normalizačních dohod,
i) provádějí výměnu zkušeností na úseku technické normalizace s podniky s příbuznou výrobou,
j) spolupracují s ostatními organizacemi při tvorbě jejich norem a účastní se jejich projednávání,
k) vedou sbírku norem všech stupňů, týkajících se jejich působnosti, a vedou evidenci změn těchto norem.
Revoluční odborové hnutí, zejména orgány dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci a Vědeckotechnická společnost vykonávají v oblasti technické normalizace tuto hlavní činnost:
a) účastní se řešení normalizačních úkolů sledujících zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví pracujících jako neopomenutelný účastník, a to zejména jsou-li předmětem normalizačního úkolu:
1. výrobky přímo sloužící ochraně pracovníků před nebezpečím úrazu nebo nemoci, jako například kryty, rukavice, brýle, ochranné oděvy,
2. zařízení nebezpečná již svou povahou, jako například pily a lisy, při nichž normalizace sleduje snížení obecné nebezpečnosti těchto zařízení účelnou změnou konstrukce,
3. pracovní a technologické postupy, při nichž je nebezpečí úrazu nebo onemocnění, jako například při svařování, montáži, obsluze nebo údržbě elektrického vedení,
4. stavba a úprava provozů z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s nebezpečím požáru nebo výbuchu,
5. stanovení znaků, značek a symbolů pro označování míst s nebezpečím úrazu, výbuchu a požáru,
b) mohou se účastnit řešení ostatních normalizačních úkolů, jejichž předmět je používán širokým okruhem pracovníků nebo je zvlášť důležitý pro národní hospodářství,
c) spolupůsobí při školení o technické normalizaci a při seznámení pracovníků s působením a metodami technické normalizace,
d) sledují zavádění důležitých technických norem a spolupůsobí k odstraňování příčin, které zavedení technických norem brzdí nebo znemožňují.
Zrušují se:
směrnice z 25. července 1959 o povolování výjimek ze závaznosti státních norem, vyhlášené v částce č. 67 Ú. l. z r. 1959,
vzorový normalizační regulativ, vyhlášený ve Věstníku Úřadu č. 3/1959,
směrnice z 10. března 1960 o postupu při zpracování normalizačního úkolu a o předkládání návrhů státních norem Úřadu pro normalizaci, registrované v částce 19 Sbírky zákonů z r. 1960,
směrnice z 1. března 1961 o tvorbě, číslování a evidenci oborových norem a o povolování výjimek z jejich závaznosti, vyhlášené ve Věstníku Úřadu č. 4/1961.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1964.
Předseda:
Křovina v. r.
*) Praha 1, Václavské náměstí č. 19.
*) § 242 hospodářského zákoníku.