Vyhláška ministerstva zemědělství a lesního hospodářství, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu

(1) Organizace provozující těžební nebo průmyslové činnosti jsou povinny:

a) vypracovat návrhy plánu zahlazení následků těžby nebo jiné průmyslové činnosti včetně rekultivace poškozených pozemků (dále jen „plán zahlazení“).

V oblastech rozsáhlých devastací zemědělské půdy vypracovávají se výhledové a roční prováděcí plány zahlazení. Dochází-li k narušení půdy na menších plochách (při výstavbě průmyslových podniků, sídlišť apod.), zpracovává se plán zahlazení v rámci dokumentace stavby. Organizace zpracovávající návrh plánu zahlazení si vyžádají před jeho schválením stanovisko zemědělského orgánu okresního národního výboru ke způsobu a druhu rekultivace (zemědělské, lesnické, vodohospodářské). Pokud rozsah rekultivace přesahuje obvod okresu vyžádá si organizace též stanovisko zemědělského orgánu krajského národního výboru;

b) vypracovat plán zahlazení jednak z hlediska technických úprav včetně technické rekultivace (např. terénní úpravy výsypek a pozemků používaných dočasně k nezemědělským účelům, pozemků devastovaných poddolováním, těžbou štěrkopísku apod., oddělené skrývání kulturních vrstev půdy, budování provozních a příjezdních komunikací, práce hydromeliorační, rozprostření ornice, svahování lomových stěn po povrchové těžbě ložisek nerostných surovin apod.), jednak z hlediska biologické rekultivace zúrodněním devastovaných pozemků po technické rekultivaci biologickým způsobem pro zemědělské účely (meliorační osevní postupy, organické a zelené hnojení, pěstování luskoobilných směsek a zúrodňovacích víceletých kultur apod.) tak, aby zajišťoval

- řádné hospodaření s kulturní vrstvou půdy, popřípadě s hlouběji uloženými zúrodnění schopnými zeminami, jejich bilanci a využití, terénní úpravu dotčených pozemků,

- způsob provádění rekultivace a nápravu vodních poměrů ploch již dříve devastovaných a nově těžbou nebo průmyslovou činností narušovaných,

- perspektivu hospodaření zemědělských závodů, zejména v oblastech soustředěné těžby nebo průmyslové činnosti.

(2) Při provádění plánu zahlazení jsou organizace (odstavec 1)

a) povinny provádět podle plánu těžby a plánu zahlazení oddělenou skrývku kulturních vrstev půdy (ornice), popřípadě hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin (spraše, sprašové a svahové hlíny, tufitické jíly, bentonit, oxyhumolity apod.) na ploše dotčené provozem a pečovat o jejich řádné využití na rekultivace devastovaných ploch a pro meliorační účely, nebo zajistit v ekonomicky odůvodněných případech jejich dopravu a rozprostření na plochy určené k zúrodnění zemědělským orgánem okresního národního výboru, popřípadě na místa určená tímto orgánem k dalšímu zpracování; ve složitějších případech může si tento orgán před rozhodnutím vyžádat stanovisko zemědělského orgánu krajského národního výboru. Skládky odděleně skrývaných zemin musí být těžební nebo průmyslovou organizací zakládány a evidovány tak, aby je bylo možno využívat v budoucnosti;

b) využít přebytků ornice, popřípadě hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin k zúrodnění půdy dosud neplodné nebo s malou úrodností, na které na základě dohody o provedení náhradní rekultivace byla předtím provedena těžební organizací povrchová úprava (např. odstranění kamenů, vyklučení křovisek), dále ke zvýšení jakosti a produkční schopnosti jiné zemědělské půdy navezením a rozprostřením kulturní vrstvy půdy. Mocnost rozprostřené vrstvy půdy musí být nejméně 10 cm po odečtení nakypření. Využití těchto přebytků musí být při velkém rozsahu skrývek dokumentováno jednoduchým projektem a ekonomickým vyhodnocením, v ostatních případech v dokumentaci stavby.

(3) Nelze-li použít přebytků kulturní vrstvy půdy, popřípadě hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin k účelům uvedeným v odstavci 2, může je uvolnit pro jiné účely příslušný zemědělský orgán okresního národního výboru; tento si vyžádá při větším rozsahu skrývek stanovisko zemědělského orgánu krajského národního výboru.

(4) Národní výbory při projednávání a schvalování plánu zahlazení vyžádají si vždy stanovisko příslušné výrobní zemědělské správy.

(5) Realizaci plánu zahlazení od technických úprav až po dokončení rekultivace biologické zajišťuje těžební nebo průmyslová organizace, jejíž činností byly pozemky poškozeny. Zemědělské organizace přejímají rekultivovanou půdu do obhospodařování po dokončení biologické rekultivace. Dojde-li však k dohodě o převzetí půdy před dokončením rekultivace, uhradí těžební nebo průmyslová organizace zemědělské organizaci zvýšené náklady spojené s jejím obhospodařováním až do doby plánovaného dokončení rekultivačního procesu. Zemědělská organizace je povinna vést o těchto plochách odděleně evidenci nákladů a výnosů.

(1) Těžební organizace jsou povinny při povrchové těžbě dodržovat tato opatření:

a) provádět zahlazení následků těžby komplexně na celé devastované ploše v návaznosti výsypky na okolní krajinu a přihlížet přitom jak k potřebám hospodářského využití pozemků v nejbližším okolí, aby se vytvářely souvislé plochy, tak i k tvorbě přírodního prostředí a dbát, aby nedocházelo ke škodlivé akumulaci plynných a pevných zplodin a narušení rázu krajiny. V oblastech soustředěné těžby uhlí projednají organizace pro těžbu uhlí se zemědělským orgánem okresního národního výboru, popřípadě krajského národního výboru, koncepci umístění stavby a tvaru výsypek, a to nejen z hlediska budoucího využití pro rekultivaci, ale i z hlediska tvorby přírodního prostředí;

b) výsypky zakládat způsobem, který umožňuje urovnání povrchu a jeho následnou rekultivaci. Za tím účelem jsou těžební organizace povinny vypracovat technické normy úpravy povrchu výsypek, které budou v oblastech soustředěné těžby podkladem pro předávání ploch k rekultivaci a pro ekonomické vyhodnocení jednotlivých způsobů sypání výsypek (u zakladačových výsypek nemají průměrné povrchové nerovnosti přesahovat ± 1 m);

c) zakládat převýšené výsypky tak, aby co největší plocha mohla být využita pro jejich zemědělskou rekultivaci;

d) převýšené výsypky zakládat na únosné základové půdě, aby byla zajištěna jejich stabilita. Přitom je třeba přihlédnout i k hydrologickým poměrům výsypky a jejího podloží i okolí, aby nedošlo k zabahnění okolní zemědělské půdy. Proti působení vodní eroze a k zabezpečení proti sesuvům upravit svahy výsypek tak, aby úhel sklonu zajišťoval jejich stabilitu se zřetelem na mechanické vlastnosti výsypkových zemin a výšku výsypky (generální sklon výsypek nemá být větší než 1:4, sklon svahů 1:2). Při vyšších výsypkách je nutno svahy zabezpečit terasováním generálního svahu a vhodným odstupem jednotlivých výsypkových stupňů (etáží). Svahy teras řádně upravit a zajistit proti vodní erozi (např. zatravněním výsadbou keřů a vhodných křovin, technickými prostředky);

e) zpřístupnit výsypky příjezdními komunikacemi, u větších výsypek vybudovat též síť účelových komunikací na náhorní ploše a výsypkových stupních (etážích) a zachovávat přitom zásady protierozní ochrany;

f) zahladit následky neorganizovaného sypání zemin v oblastech soustředěné těžby uhlí též na starých výsypkách úpravou jejich svahů, přesypáním těchto výsypek, popřípadě podle daných podmínek přímo biologickou rekultivací;

g) při budování výsypek dbát i na úpravu vodního režimu v půdě, povrch výsypek urovnat a upravit tak, aby na něm mohly být používány zemědělské stroje, korunu výsypek nejméně v mocnosti vegetační vrstvy vytvořit ze zemin, které mají schopnosti srážkovou vodu nejen přijímat, ale i zadržovat pro potřeby vegetace; pro usnadnění průsaku srážkové vody a omezení jejího odtoku na minimum vytvářet vhodný strukturní stav půdy, např. biologickou rekultivací, pěstováním průkopnických rostlin;

h) upravit v dohodě s vodohospodářskými orgány celkový vodní režim na plochách narušených těžbou, aby byly odstraněny nepříznivé účinky poklesu podzemních vod a umožněn neškodný odtok povrchových vod;

ch) zajistit obdělání pozemků, u nichž je těžbou nerostných surovin podstatně narušeno jejich obdělávání, a to do doby, než bude možno po skončení těžby a provedené rekultivaci zahrnout tyto pozemky do normálního osevního postupu.

(2) Při povrchové těžbě surovin pro stavební a průmyslové účely (štěrkopísku, cihlářských hlin, kaolinu, vápence, keramických jílů, kamene, rud apod.) jsou organizace provozující tyto činnosti povinny vytěžené prostory rekultivovat a vrátit zemědělské výrobě úpravou terénu, vyplněním vytěženého prostoru náhradními zeminami, překrytím vrstvou ornice a provedením, popřípadě zajištěním biologické rekultivace. Nebude-li možno provést zemědělskou nebo lesnickou rekultivaci (např. při těžbě pod hladinou podzemní vody a nedostatku výsypného materiálu), je těžební organizace povinna vytěžený prostor upravit do pravidelného tvaru, zpevnit svahy, vyčistit prostory od nevytěžených zbytků, hmot, upravit narušené vodoteče, aby nedocházelo k zamokření, popřípadě k vysušení zemědělských pozemků. Způsob a zásadní řešení rekultivace dokumentuje těžební organizace již v období projednávání dobývacího prostoru; plán rekultivace v návaznosti na těžbu je součástí investičního úkolu, popřípadě plánu otvírky, přípravy a dobývání.

Těžební organizace jsou povinny dodržovat při hlubinné těžbě tato opatření:

a) snižovat - pokud je to za daných technicko-ekonomických podmínek možné - poklesy zemědělské půdy (zakládkou vyrubaných slojí apod.);

b) v místech intenzívních poklesů a před postupem hald provádět skrývku kultivace schopných zemin a využívat je k rekultivaci znehodnocených poddolovaných pozemků a k úpravě odvalů, které lze rekultivovat na zemědělskou, popřípadě lesní půdu;

c) na mírnějších nezvodnělých půdních poklesech provést terénní úpravy, hlubší poklesy vyplnit náhradními zeminami a převrstvit ornicí za účelem dalšího zemědělského využití;

d) na zamokřených pozemcích, pokud byly dotčeny při hlubinné těžbě a činnosti s ní související, upravit vodní režim odvodněním a úpravou narušených vodních toků; zvodnělé plochy zasypat náhradní zeminou a překrýt ornicí pro další využití (pro získání orné půdy, založení sadu atd.), zvodnělé poklesové kotliny řádně upravit, včetně okolních břehových pozemků, pro vybudování víceúčelových vodních nádrží.

Průmyslové organizace jsou povinny při své činnosti dodržovat, pokud při ní vznikají odvaly odpadních hmot (složiště popelovin, flotačních hlušin apod.), tato opatření:

a) odvaly popílků a strusek zakládat především do neúrodných terénních nerovností přirozených i umělých (např. do vytěžených dolů, pískoven a cihelen);

b) k omezení prašnosti při budování odvalů zajistit odvoz popílků a strusek na odval ve zvlhčeném stavu; při hydraulickém způsobu dopravy zajistit čištění odpadní vody z odvalů a zamezit prosakování vody do okolní půdy. Budovat odvaly plošné s dobře urovnaným povrchem, plochy odvalů udržovat v bezprašném (vlhkém) stavu; při přerušení provozu (pokud nebudou odvaly rekultivovány) upevnit povrchovou vrstvu dostatečným množstvím příměsí vazkých zemin;

c) plochy určené pro odval zaplňovat postupně tak, aby jednotlivá zaplněná místa mohla být včas rekultivována;

d) odvaly trvale vyřazené z provozu rekultivovat převrstvením kulturní vrstvou půdy; k rekultivaci využít vlastní skrývky ornice, popřípadě přebytků skrývky ornice a zúrodnění schopných zemin z jiných podniků.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Ing. Burian v. r.