Nařízení, kterým se provádí zákon ze dne 19. února 1946, č. 30 Sb., o nové úpravě československého práva v oboru nepřímých daní a státních finančních monopolů

(1) Chovatelé zvířat, kteří obhospodařují role a louky a provozují zároveň živnost řeznickou, uzenářskou nebo hostinskou, nejsou povinni platiti paušál za daň z masa podle § 41, odst. 6 zákona.

(2) Ostatní chovatelé zvířat, kteří obhospodařují role a louky, jsou povinni platiti paušál za daň z masa podle § 41, odst. 6 zákona, pokud výměra obhospodařovaných jimi rolí a luk činí podle stavu dne 31. prosince kalendářního roku, za který se vyměří daň z obratu, alespoň 1 ha; k zlomkům hektaru se nepřihlíží.

(3) Paušál za daň z masa podle § 41, odst. 6 zákona se vyměřuje jako součást daně z obratu. Jest splatný najednou spolu se splátkou daně z obratu (§ 20, odst. 1 zákona ze dne 21. února 1946, č. 31 Sb., o dani z obratu) za poslední kalendářní čtvrtletí. U zemědělců, u nichž dodávky a výkony provedené v zemědělství budou zdaněny podle vyhlášky ministra financí o paušalování daně z obratu u drobných zemědělců (§ 19, odst. 8 zákona o dani z obratu), jest paušál za daň z masa splatný ve lhůtě, kterou stanoví vyhláška pro zaplacení paušalované daně z obratu.

(4) Jinak platí pro přiznání, placení, vyměřování, vymáhání a zajištění paušálu za daň z masa podle § 41, odst. 6 zákona, dále pro odvolání, pro stihání trestných činů a pro promlčení v oboru tohoto paušálu obdobně ustanovení o dani z obratu.

(5) Paušál za daň z masa podle § 41, odst. 6 zákona se po prvé vyměří za daňové období 1946 (§ 36, odst. 6 zákona o dani z obratu), a to sazbou, která činí 4,- Kčs z každého hektaru obhospodařovaných rolí a luk podle stavu dne 31. prosince 1946.

(1) Daň zaplacená vrátí se poplatníku buď zcela nebo zčásti, bylo-li veškeré maso nebo více než polovina váhy masa z poraženého zvířete pozastavena při zdravotní prohlídce masa a bylo-li jako nepoživatelné zabaveno. Z podnětu poplatníka vyhotoví veterinář, po případě prohližitel masa o prohlídce osvědčení s těmito údaji: a) jméno a bydliště poplatníkovo, b) bližší označení poraženého zvířete, c) den prohlídky masa, d) váha nepoživatelného zabaveného masa. Bylo-li zabaveno veškeré maso z poraženého zvířete, budiž to v osvědčení výslovně uvedeno. Byla-li zabavena jen část masa, budiž uvedena také váha masa způsobilého k lidskému požívání, tedy i méně hodnotného a podmíněně poživatelného, určeného do nuceného výseku.

(2) Žádost o vrácení daně musí poplatník podati písemně do 14 dnů po poražení zvířete u místně příslušného okresního finančního ředitelství spolu s osvědčením veterináře o prohlídce masa vyhotoveným podle předchozího odstavce.

(3) Byla-li včas podaná žádost po jejím přezkoušení shledána odůvodněnou, vrátí se poplatníku daň zaplacená z poražení zvířete

a) v plné výši, bylo-li veškeré maso z poraženého zvířete prohlášeno za nepoživatelné,

b) v poměrné výši, byla-li více než polovina váhy veškerého masa z poraženého zvířete prohlášena za nepoživatelnou.

(4) V případě uvedeném v předchozím odstavci, písm. b) vrátí se část daně odpovídající poměru váhy zabaveného masa k váze masa, způsobilého k lidskému požívání.

(K §§ 49–53 zákona.)

(1) Ohláška podle § 49, odst. 1 zákona má obsahovati tato data:

a) jméno (firma) podnikatele, po případě jeho odpovědného zástupce a sídlo podniku,

b) předmět podnikání,

c) popis provozních místností a vyznačení prostor porážkových, prodejních, skladních a výrobních,

d) den opovědi a vlastnoruční podpis podnikatele, po případě jeho odpovědného zástupce.

(2) Ohlášku podle předchozího odstavce jest podati trojmo písemně místně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu dříve než podnik počne s provozem. Podniky již provozované podají ohlášku do 14 dnů po počátku účinnosti tohoto vládního nařízení.

(3) Podstatné změny v ohlášených údajích jest oznámiti do 3 dnů způsobem uvedeným v odstavci 2, prvé větě.

Úřední dozor podle tohoto nařízení nad masnými podniky a nad osobami, které vykonaly nebo daly vykonati domácí nebo nutné či úředně nařízené poražení zvířete, jež nebylo provedeno ve veřejných jatkách, vykonávají úřady státní finanční správy, v prvé řadě orgánové důchodkových kontrolních úřadů.

(K § 68 zákona.)

(1) Ohláška podniku musí obsahovati:

a) jméno výrobce (firmy) a jeho odpovědného zástupce, to jest osoby oprávněné dávati finančním úřadům závazné informace v době nepřítomnosti podnikatele,

b) sídlo výrobny (obec, ulice, číslo domu),

c) popis místností výrobních, skladních a prodejních a jejich jednoduchý plánek,

d) předmět výroby (druh vyráběných nápojů),

e) stručný popis výroby,

f) datum opovědi a podpis výrobce nebo jeho odpovědného zástupce.

(2) Podstatné změny ve stavu podle odstavce 1 ohlášeném nutno ohlásiti nejpozději následujícího dne po nastalé změně.

(3) Ohlášky i plánky je podati písemně trojmo u místně příslušného důchodkového kontrolního úřadu, který je potvrdí a jeden potvrzený stejnopis ohlášky a plánku vrátí výrobci, aby byly uloženy v podniku.

(K § 69 zákona.)

(1) Výrobce, kterému přísluší osvobození od daně podle § 63 zákona, jest povinen uvésti v ohlášce o výrobě, kolik surovin pochází z jeho vlastní úrody a jaké množství nápojů z ní bude vyrobeno. Ministr financí, jde-li o Slovensko v dohodě s pověřencem financí stanoví, v kterých případech a za jakých podmínek lze připustiti u výrobců v ohlašovací povinnosti výjimky.

(2) Ohlašování podle §§ 68 a 69 zákona podléhá též přidávání cukru, lihovitých zápar, nezdaněného lihu a podobných příměsků k nápojům podle ustanovení zákona již zdaněným, děje-li se tak za účelem, aby množství nápojů bylo rozmnoženo anebo povaha jejich změněna na úkor státní pokladny proti stavu, za něhož byly zdaněny. Nehledě k důsledkům trestním podléhají nápoje takto získané dani podle § 56, č. 3 zákona.

(K § 70 zákona.)

(1) Výrobce nápojů od daně neosvobozených jest povinen vésti tyto záznamy:

a) záznam o výrobě a odbytu s těmito údaji: položka, den výroby, druh a množství použitých surovin, druh a množství získaných výrobků, prostory, kde budou výrobky tyto uloženy s případným údajem druhu skladních nádob. Ve výdajové části záznamu zapisovati jest každý jednotlivý výdej nápojů z podniku s údajem data vydání druhu a množství nápojů a plné adresy příjemce. Veškeré zápisy je prováděti chronologicky, a to v části výrobní ihned po ukončení výrobního úkonu, v části výdajové před výstupem zásilky z podniku. Každý zápis musí býti podepsán podnikatelem nebo jeho zástupcem;

b) sešit stvrzenek, který obsahuje juxtu, stvrzenku a kontrolní list stejného znění. Ze stvrzenky musí býti patrno přesné označení výrobce, datum vydání, druh a množství vydaných nápojů, počet, druh a případné značky nádob, jakož i jméno a bydliště příjemcovo. Vzor sešitu stvrzenek vydá ministerstvo financí. Okresní finanční ředitelství může naříditi, aby juxty, stvrzenky a kontrolní listy byly opatřeny perforační značkou nebo razítkem dozorčího úřadu.

(2) Nepřesahuje-li výroba nápojů v podniku v jednom kalendářním roce 100 hl nápojů podléhajících ustanovením zákona, může výrobce vésti místo spojeného záznamu o výrobě a odbytu podle odstavce 1, písm. a) oddělené záznamy, při čemž záznam o odbytu jest zaříditi na propisování tak, aby průpis nahrazoval daňovou stvrzenku. Vedení zvláštního sešitu stvrzenek v tomto případě odpadá.

(3) Ministr financí, jde-li o Slovensko v dohodě s pověřencem financí stanoví, v kterých případech a za jakých podmínek lze u výrobců vinného moštu připustiti výjimky z povinnosti vésti výrobní záznamy a vydávati daňové stvrzenky.

(4) Výrobce jest povinen uschovávati v podniku záznamy a doklady po dobu 6 roků ode dne jejich vyhotovení a předložiti je v této době kdykoliv k nahlédnutí dozorčím orgánům finanční správy na jejich výzvu. Příjemce nápojů jest povinen uschovávati stvrzenky po jeden rok po vyskladnění nápojů a je rovněž povinen předložiti je kdykoliv na výzvu dozorčím orgánům k nahlédnutí.

(K § 72 zákona.)

(1) Při zjišťování zásob zjistí se nejprve knihovní zásoba z uzavřeného záznamu o výrobě a odbytu. Poté se zjistí skutečná zásoba. Vyplyne-li při tom přebytek, zapíše se v záznamu o výrobě do příjmu.

(2) Je-li při zjišťování zásob nápojů uvedených v § 56, č. 2 a 3 zákona zjištěn schodek, zapíše se do vydání. Schodek nesmí přesahovati stanovené přípustné výtraty, které činí:

a) skladní výtraty nejvýše 0,5 % měsíčně z celého příjmu dotyčného měsíce,

b) výtraty manipulační nejvýše 2 % měsíčně, počítáno ze součtů příjmů a vydání v dotyčném měsíci po odečtení počáteční zásoby tohoto měsíce.

(3) Schodek nepřevyšující stanovené výtraty dani nepodléhá. Byl-li však zjištěn schodek přípustné výtraty převyšující, který nebyl výrobcem uspokojivě vysvětlen, budiž mu, bez újmy případného zavedení důchodkového trestního řízení, předepsána z něho úředním nálezem, proti němuž může podati námitky podle ustanovení § 52, odst. 9 zákona, připadající daň; výrobce je pak povinen zaplatiti takto předepsanou daň do 3 dnů po doručení nálezu.

(4) O zjišťování zásob nápojů sepíše se úřední protokol trojmo, který budiž podepsán jak dozorčím úřadem, tak i podnikatelem nebo jeho zástupcem.

(K § 87 zákona.)

(1) Při zjišťování zásob platí přiměřeně ustanovení § 23, odst. 1, odst. 2, prvá věta a odst. 3 a 4.

(2) Schodek u surovin (cigaretového papíru) nesmí přesahovati 7 % přijatého množství; u hotového zboží (cigaretových dutinek, papírků) není schodek přípustný.

(K § 92 zákona.)

Zrušuje se § 8 vládního nařízení ze dne 8. listopadu 1920, č. 615 Sb., kterým se provádí zákon z 15. července 1919, č. 414 Sb., o monopolu výbušných látek.

(K §§ 93 a 94 zákona.)

Čl. 3, odst. 1 vládního nařízení ze dne 9. září 1921, č. 327 Sb., kterým se provádí zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 326 Sb., jímž se mění některá ustanovení zákonů o solním monopolu, zní:

„Dobytčí sůl jest směsí 99.75% soli kuchyňské a 0.25% kysličníku železitého (caput mortuum). Ministerstvo financí se zmocňuje, aby vyhláškou v Úředním listě odlišně upravilo složení dobytčí soli.“

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Fierlinger v. r.

Gottwald v. r.

gen. Svoboda v. r.

Nosek v. r.

Dr. Šrobár v. r.

Kopecký v. r.

Laušman v. r.

Ďuriš v. r.

Dr. Pietor v. r.

gen. Hasal v. r.

Dr. Šoltész v. r.

Dr. Procházka v. r.

Majer v. r.

Dr. Clementis v. r.

Lichner v. r.

Příloha k § 15, odst. 1 vl. nař. č. 98/1946 Sb.

Rozměry: 36 mm výška, 27 mm šířka.

Materiál: zvláštní kolkový papír.

Podtisk: celá spodní gumovaná plocha známky jest svisle linkována v barvě světle okrové.

Známka v hodnotě 90.- Kčs

(barva tisku: světle zlená)

Známka v hodnotě 45.- Kčs

(barva tisku: rumělkově červená)

Známka v hodnotě 15.- Kčs

(barva tisku: ultramarinově modrá)

Známka v hodnotě 7.50 Kčs

(barva tisku: temně hnedá)

Známka v hodnotě 1.50 Kčs

(barva tisku: oranžová)