98/1987 Sb. · 19 paragrafů
Jestliže zanikne nárok na zvláštní příspěvek, popřípadě na jeho výplatu nebo zvláštní příspěvek náleží v jiné výši, je organizace povinna do dvou měsíců ode dne, kdy tuto skutečnost zjistila, doručit poživateli zvláštního příspěvku do vlastních rukou písemné oznámení o tom, od kdy a z jakých důvodů zvláštní příspěvek nenáleží, nevyplácí se nebo náleží v jiné výši; ustanovení § 6 odstavce 3 věty druhé platí i zde.
(1) Zvláštní příspěvek vyplácí organizace uvedená v § 6 odst. 1 měsíčně pozadu.
(2) Při souběhu nároků na zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 1 až 3 a na zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 4 se zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 4 vyplácí ve výši jedné poloviny částek uvedených v § 5 odst. 2 až 4. Při souběhu nároků na zvláštní příspěvky podle § 2 odst. 4 se vyplácí jen zvláštní příspěvek, na který vznikl nárok dříve; doba poskytování dalšího zvláštního příspěvku se krátí o dobu, po kterou trval souběh nároků.
(3) Zvláštní příspěvek se nevyplácí po dobu pobytu oprávněného v cizině. Po návratu z ciziny se zvláštní příspěvek doplatí, nejdéle však za dobu jednoho roku ode dne, kdy oprávněný oznámí návrat z ciziny organizaci.
(4) Zvláštní příspěvek nepodléhá dani.
Jestliže organizace uvedená v § 6 odst. 1 zanikne, přecházejí povinnosti stanovené tímto zákonem na jejího právního nástupce; nemá-li jej, přecházejí tyto povinnosti na organizaci, kterou určí příslušný ústřední orgán.
(1) Nárok na zvláštní příspěvek nemůže být postoupen.
(2) Zemřel-li oprávněný, nabývají nároku na částky zvláštního příspěvku náležející do dne jeho smrti postupně manželka, děti a rodiče, jestliže žili s pracujícím v době jeho smrti ve společné domácnosti; podmínka společné domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod. Předmětem dědictví se uvedené částky stávají, není-li těchto osob.
(1) Právo na zvláštní příspěvek se nepromlčuje.
(2) Nárok na jednotlivou splátku zvláštního příspěvku se promlčuje v jednom roce ode dne její splatnosti.
(3) Byl-li nárok na zvláštní příspěvek uplatněn po uplynutí doby delší jednoho roku ode dne vzniku nároku, náleží jednotlivé splátky zvláštního příspěvku nejdéle za dobu jednoho roku přede dnem podání žádosti u příslušné organizace.
(4) Promlčecí doba neběží ode dne podání žádosti u příslušné organizace do dne, kdy bude doručeno oznámení o přiznání nebo nepřiznání zvláštního příspěvku, nejdéle však po dobu dvou měsíců.
Nárok organizace na vrácení jednotlivých splátek zvláštního příspěvku poskytnutých neprávem nebo v nesprávné výši se promlčuje ve třech letech ode dne, kdy organizace zjistila, že zvláštní příspěvek byl vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, nejpozději v deseti letech od jeho výplaty.
(1) Poživatel zvláštního příspěvku je povinen ohlásit organizaci, která mu zvláštní příspěvek vyplácí, do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na zvláštní příspěvek, jeho výši a výplatu (§ 3, 5 a § 8 odst. 2 a 3). Jestliže nesplnil tuto povinnost anebo vědomě jinak způsobil, že zvláštní příspěvek byl vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen zvláštní příspěvek nebo jeho část vrátit ode dne, od něhož nenáležel vůbec nebo od něhož náležel v nižší výši; uplatňuje-li nárok na další zvláštní příspěvek, je povinen ohlásit organizaci, u níž tento nárok uplatňuje, i skutečnost, že pobírá zvláštní příspěvek od jiné organizace.
(2) Organizace je povinna vést záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na zvláštní příspěvek, jeho výši a výplatu, to je o době a druhu zaměstnání, dosahované expozici, převedení na jinou práci, skončení zaměstnání a uvolnění pro výkon veřejné funkce, a na požádání pracujícího, popřípadě jiné organizace, o těchto skutečnostech vystavit potvrzení.
Spory o nárocích z tohoto zákona rozhodují soudy. Návrh může oprávněný u soudu uplatnit jen nepřizná-li mu organizace zvláštní příspěvek, nesouhlasí-li s oznámením organizace o dni vzniku nároku, jeho výši a době poskytování, splatnosti, změně či zániku nebo nedoručí-li mu organizace oznámení o přiznání či nepřiznání nároku do dvou měsíců ode dne, kdy jí byla doručena žádost o zvláštní příspěvek.
Pověření pracovníci federálního ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstev zdravotnictví republik jsou oprávněni vstupovat do zařízení organizace a v součinnosti s pověřenými pracovníky příslušného ústředního orgánu a příslušného odborového orgánu prověřovat plnění povinností uložených tímto zákonem.
Zvláštní příspěvek podle tohoto zákona náleží, jestliže podmínky pro jeho přiznání byly splněny po 31. prosinci 1987.
(1) Zvláštní příspěvky poskytované pracujícím národními výbory podle předpisů platných před 1. lednem 1988,7) na které trvá nárok ke dni účinnosti tohoto zákona, se považují za zvláštní příspěvky podle tohoto zákona. Na částky uvedené v § 5 je na žádost pracujícího upraví a za podmínek stanovených tímto zákonem bude dále vyplácet organizace, v níž pracující naposledy vykonával zaměstnání uvedené v § 2 odst. 1. Obdobně se postupuje v případech, kdy zvláštní příspěvek horníků není ke dni účinnosti tohoto zákona vyplácen jen s ohledem na výši dosahovaného výdělku.
(2) Žádost o úpravu výše zvláštních příspěvků přiznaných podle předpisů platných před 1. lednem 19887) musí být doložena potvrzením národního výboru, který zvláštní příspěvek dosud vyplácel, o nároku na něj a o jeho výši.
(3) Nároky na zvláštní příspěvky, které vznikly podle předpisů platných před 1. lednem 1988,7) avšak nebyly ke dni účinnosti tohoto zákona přiznány, je nutné uplatnit u příslušných národních výborů za podmínek stanovených předpisy platnými před 1. lednem 1988 nejpozději do 31. prosince 1988. Po přiznání nároku se postupuje podle předchozích odstavců.
Pro účely náhrady škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání se ke zvláštnímu příspěvku podle § 2 odst. 4 nepřihlíží.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1988.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r.
1) § 14 odst. 2 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.
Příloha č. 2 nařízení vlády ČSSR č. 117/1988 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení.
2) § 14 odst. 2 písm. b) zákona o sociálním zabezpečení.
3) § 14 odst. 2 písm. h) zákona o sociálním zabezpečení.
4) § 10 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 102/1987 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých k dosavadní práci.
§ 12 a násl. vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 19. prosince 1989 o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání.
5) § 115 odst. 7 zákoníku práce.
§ 10 odst. 6 vyhlášky č. 102/1987 Sb.
6) § 8, 14, § 15 odst. 2 až 5 a § 16 zákona o sociálním zabezpečení.
Nařízení vlády ČSSR č. 117/1988 Sb.
7) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 129/1979 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých k dosavadní práci, ve znění vyhlášek č. 21/1982 Sb., a č. 145/1982 Sb. a zákona č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků.
Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 3. července 1970 čj. F V/1-662/70-1142 o opatřeních k prohloubení hmotného a sociálního zabezpečení uvolňovaných a převáděných pracovníků v hornictví.
Výnos ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva hornictví poř. č. 9/1968 o opatřeních k prohloubení hmotného a sociálního zabezpečení uvolňovaných a převáděných pracovníků v hornictví (reg. v částce 45/1968 Sb.).