Co znamená „Informace o nebezpečném obviněném a odsouzeném“ podle zákona?
Stručná odpověď: Svědek, který se obává o svou bezpečnost kvůli obviněnému nebo odsouzenému, může aktivně požádat o informace o jeho pohybu (např. propuštění z vazby, útěk z vězení, změna léčby).
Klíčová fakta
- Právní základ: § 103a zákona č. 141/1961 Sb. (Trestní řád) – úřední znění z e-Sbírky
- Týká se: odsouzený, obviněný, policejní orgán
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…vykonává ústavní ochranné léčení, nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence neprodleně informuje o této skutečnosti policejní orgán, který vede nebo vedl trestní řízení v…“
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 103a trestního řádu umožňuje svědkovi, kterému hrozí nebezpečí od obviněného nebo odsouzeného, požádat o informace o jeho propuštění, uprchnutí nebo jiných změnách jeho pobytu, a v určitých případech zajišťuje informování svědka i bez jeho žádosti.
V praxi
- Pokud svědek o informace nepožádal, ale existuje důvodná obava o jeho bezpečí, příslušné orgány (např. policie, věznice) automaticky informují policejní orgán, který pak přijme opatření k ochraně svědka a vyrozumí ho o propuštění či útěku.
- Tato pravidla se vztahují i na osoby, kterým bylo uloženo ochranné léčení nebo zabezpečovací detence za čin jinak trestný.
- Postup podání a vyřízení žádosti svědka se řídí zákonem o obětech trestných činů.
Co říká § 103a – Trestní řád
§ 103a Informace o nebezpečném obviněném a odsouzeném
(1) Svědek, kterému hrozí nebezpečí v souvislosti s pobytem obviněného nebo odsouzeného na svobodě, může požádat o informace o
a) propuštění nebo uprchnutí obviněného z vazby,
b) propuštění nebo uprchnutí odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody,
c) přerušení výkonu trestu odnětí svobody,
d) propuštění nebo uprchnutí odsouzeného z výkonu ústavního ochranného léčení,
e) změně formy ochranného léčení z ústavní na ambulantní,
f) propuštění nebo uprchnutí odsouzeného z výkonu zabezpečovací detence,
g) změně zabezpečovací detence na ochranné léčení,
h) jakémkoliv vydání obviněného nebo odsouzeného do cizího státu nebo jeho předání do jiného členského státu Evropské unie v rámci mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních.
(2) Nepodal-li svědek žádost podle odstavce 1, obviněný nebo odsouzený byl propuštěn nebo uprchl a je-li důvodná obava, že svědkovi hrozí nebezpečí v souvislosti s pobytem obviněného nebo odsouzeného na svobodě, orgán činný v trestním řízení, Probační a mediační služba, věznice, zdravotnické zařízení, v němž odsouzený vykonává ústavní ochranné léčení, nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence neprodleně informuje o této skutečnosti policejní orgán, který vede nebo vedl trestní řízení v dané trestní věci, který přijme potřebná opatření k zajištění bezpečí svědka, včetně jeho vyrozumění o propuštění nebo uprchnutí; policejní orgán v těchto případech též vyrozumí svědka o opatřeních přijatých k zajištění jeho bezpečí, byla-li taková opatření přijata a nepovede-li vyrozumění ke zmaření nebo ztížení jejich účelu.
(3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně i v případě, kdy ochranné léčení nebo zabezpečovací detence byly uloženy osobě, která se dopustila činu jinak trestného.
(4) Na postup při podání žádosti a jejím vyřizování se přiměřeně užijí ustanovení zákona o obětech trestných činů.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Svědek musí aktivně požádat o informace, pokud chce být průběžně informován o pohybu obviněného/odsouzeného.
- I bez žádosti svědka může dojít k jeho vyrozumění, pokud je důvodná obava o jeho bezpečí a orgány o tom vědí.
- Vyrozumění svědka o přijatých opatřeních k jeho bezpečí nemusí proběhnout, pokud by to zmařilo nebo ztížilo účel těchto opatření.
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Trestní řád – přehled paragrafůTrestní právoVšechny právní otázky