Odpověď: Paragraf stanoví, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci věcnou škodu, která mu vznikla v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
Pokud zaměstnanec utrpí pracovní úraz nebo mu je zjištěna nemoc z povolání, zaměstnavatel mu musí uhradit škodu na jeho majetku.
Může jít například o poškozené oblečení, brýle, hodinky nebo jiné osobní věci, které měl zaměstnanec u sebe v době úrazu nebo které byly poškozeny v souvislosti s nemocí z povolání.
Rozsah náhrady za věcnou škodu je omezen, a to tak, že se hradí skutečná škoda, nikoliv ušlý zisk.