Náhrada výdajů za ubytování – kdy máte nárok?

Paragraf 162 zákoníku práce stanovuje, že zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje za ubytování na pracovní cestě, s výjimkami pro návštěvu rodiny a předem dohodnuté přerušení cesty z důvodů na straně zaměstnance.

Zdroj: § 162 zákoník práce – plné znění s výkladem. Odpověď je generovaná z textu zákona, orientační.

• Pokud zaměstnanec během pracovní cesty navštíví člena rodiny a kvůli tomu si musí zachovat ubytování, zaměstnavatel mu tyto výdaje proplatí pouze tehdy, pokud si ubytování musel zachovat kvůli podmínkám pracovní cesty nebo ubytovacích služeb.
• Jestliže si zaměstnanec předem dohodne přerušení pracovní cesty z vlastních důvodů, zaměstnavatel mu za tuto dobu nemusí hradit ubytování, i když zaměstnanec musel ubytování zaplatit.

Požadavek žalobce na zajištění ubytování pak žalovaný považuje za neodůvodněný, neboť z žádného ustanovení zákoníku práce nevyplývá povinnost zajišťovat ubytování pro zaměstnance při pracovní zahraniční cestě a žalobce si mohl takové ubytování zajistit sám a v souladu s § 162 zákoníku práce požadovat náhradu výdajů za ubytování po žalovaném.

21 Cdo 1561/2018 · Nejvyšší soud · 9. 10. 2018

Ve smyslu § 162 zákoníku práce náleží náhrada výdajů za ubytování v prokázané výši, a proto krajský soud přiznal tuto náhradu v doložené výši 780 Kč. Celkem tedy náleží ustanovené tlumočnici částka 3243 Kč. Náklady vynaložené na tlumočné platí stát (§ 59 odst. 2 s. ř. s.), a proto krajský soud rozhodl o povinnosti vyplatit určenou odměnu za tlumočnický úkon za podmínek uvedených ve výroku IV. tohoto rozsudku z účtu Krajského soudu v Brně.

33 Az 6/2018 · Krajský soud v Brně · 11. 6. 2019

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

§ 162 Náhrada výdajů za ubytování

(1) Zaměstnanci přísluší náhrada výdajů za ubytování, které vynaložil v souladu s podmínkami pracovní cesty, a to ve výši, kterou zaměstnavateli prokáže. Po dobu návštěvy člena rodiny hradí zaměstnavatel zaměstnanci prokázané výdaje za ubytování pouze v případě, že si je musel zaměstnanec vzhledem k podmínkám pracovní cesty nebo ubytovacích služeb zachovat.

(2) Po dobu předem dohodnutého přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance není zaměstnavatel povinen zaměstnanci náhradu výdajů za ubytování poskytnout, i když musel po tuto dobu zaměstnanec s ohledem na podmínky pracovní cesty nebo ubytovací služby výdaje za ubytování uhradit.

Paragraf s výkladem a judikaturou

Zákoník práce – přehled paragrafůPracovní právoVšechny právní otázky

Řešíte konkrétní dopis či spor? Analýza dokumentu