Co znamená „Nezvěstnost“ podle zákona?
Stručná odpověď: Soud může prohlásit za nezvěstného jen svéprávného člověka.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 66 zákona č. 89/2012 Sb. (Občanský zákoník) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 66 odkazuje 6 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 17. 7. 2024
- Týká se: soud, zaměstnavatel, manžel
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 66 občanského zákoníku stanoví, že soud může prohlásit svéprávného člověka za nezvěstného, pokud opustil bydliště, nepodal o sobě zprávu a není známo, kde se zdržuje. Soud v rozhodnutí určí den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti.
V praxi
- Prohlášení za nezvěstného je možné, pokud člověk opustil své bydliště, nedal o sobě vědět a nikdo neví, kde je.
- Návrh na prohlášení za nezvěstného může podat osoba, která na tom má právní zájem (např. manžel, blízká osoba, zaměstnavatel, spoluvlastník nebo korporace, ve které má nezvěstný účast).
- Soud v rozhodnutí o nezvěstnosti určí konkrétní den, od kterého se člověk považuje za nezvěstného.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 66
Uvažovat jistě nelze o analogickém použití ustanovení § 66 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v aktuálním znění, neboť občanskoprávní výklad uvedeného pojmu má vazbu především na hmotněprávní otázky platnosti, resp. účinnosti, právního jednání podmíněného např. souhlasem či přivolením nezvěstného, zatímco smysl dotčené trestněprávní úpravy je jednoznačně jiný.
Komentářová literatura k tomu uvádí, že je zjevným pochybením zákonodárce, že ustanovení § 72 o. z. je výslovně vztaženo pouze na situace, kdy byl člověk za nezvěstného prohlášen soudem podle ustanovení § 66 o. z., a poukazuje na to, že opačný výklad (totiž že § 72 se vztahuje pouze na situace, kdy byl člověk za nezvěstného prohlášen) by vedl k neudržitelnému závěru, že na člověka, který se nezvěstným stal a nebyl poté za nezvěstného prohlášen, uvedené ustanovení použít nelze, a pléduje proto pro závěr, že ustanovení § 72 o. z. je nutno vykládat tak, že …
Nezvěstnost ve smyslu citovaného ustanovení trestního řádu nelze zaměňovat za prohlášení za nezvěstného podle § 66 občanského zákoníku.
Co říká § 66 – Občanský zákoník
§ 66 Nezvěstnost
(1) Za nezvěstného může soud prohlásit svéprávného člověka, který opustil své bydliště, nepodal o sobě zprávu a není o něm známo, kde se zdržuje. Soud uvede v rozhodnutí den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti.
(2) Prohlášení za nezvěstného se může stát na návrh osoby, která na tom má právní zájem, zejména manžela nebo jiné blízké osoby, spoluvlastníka, zaměstnavatele nebo korporace, na níž má tento člověk účast.
Související otázky
Příklad z praxe
Pan Novák odešel před půl rokem z domova, nikomu nic neřekl a od té doby se neozval. Jeho manželka neví, kde se zdržuje. Může podat návrh k soudu, aby pana Nováka prohlásil za nezvěstného.
Na co si dát pozor
- Soud prohlásí za nezvěstného pouze svéprávného člověka.
- Musí být splněny všechny tři podmínky: opuštění bydliště, nepodání zprávy a neznámé místo pobytu.
- Návrh na prohlášení za nezvěstného může podat pouze osoba s právním zájmem.
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Občanský zákoník – přehled paragrafůObčanské právoVšechny právní otázky