Co znamená „Obecná ustanovení o pracovní době a délka pracovní doby“ podle zákona?
Klíčová fakta
- Právní základ: § 78 zákona č. 262/2006 Sb. (Zákoník práce) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 78 odkazuje 47 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 17. 6. 2025
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve 2 směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve 3 nebo více směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích“
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 78 zákoníku práce definuje základní pojmy související s pracovní dobou a dobou odpočinku, jako je pracovní doba, směna, práce přesčas nebo noční práce, a rozlišuje různé pracovní režimy.
V praxi
- Práce přesčas je práce konaná nad rámec stanovené týdenní pracovní doby nebo mimo rozvrh směn, a to na příkaz nebo se souhlasem zaměstnavatele. Zaměstnancům s kratší pracovní dobou nelze práci přesčas nařídit.
- Pracovní pohotovost je doba, kdy je zaměstnanec připraven k výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele, pokud je to dohodnuto.
- Noční práce je práce konaná mezi 22. a 6. hodinou, přičemž zaměstnancem pracujícím v noci je ten, kdo v tomto období odpracuje alespoň 3 hodiny své pracovní doby v průměru alespoň jednou týdně.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 78
Z citovaných ustanovení vyplývá, že za dobu výkonu práce přesčas, kterou je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn [§ § 78 odst. 1 písm. i) zák. práce], přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo a kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit ve výplatním termínu sjednaném, stanoveném nebo určeném v rámci období splatnosti mzdy spolu se mzdou za …
S odkazem na vymezení pracovní doby v ustanovení § 78 odst. 1 písm. a) zákoníku práce dovodil, že zaměstnanec je povinen být po celou pracovní dobu přítomen na pracovišti (s výjimkou omluvitelných překážek v práci), bez ohledu na to, zda mu zaměstnavatel na danou směnu přidělil práci či zda zaměstnanec přidělenou práci odpracoval před uplynutím stanovené směny.
Podle ustanovení § 78 odst. 1 písm. i) zák. práce pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku je prací přesčas práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.
Co říká § 78 – Zákoník práce
§ 78 OBECNÁ USTANOVENÍ O PRACOVNÍ DOBĚ A DÉLKA PRACOVNÍ DOBY
(1) Pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku je
a) pracovní dobou doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele,
b) dobou odpočinku doba, která není pracovní dobou,
c) směnou část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat,
d) dvousměnným pracovním režimem režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve 2 směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích,
e) vícesměnným pracovním režimem režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve 3 nebo více směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích,
f) nepřetržitým pracovním režimem režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve směnách v nepřetržitém provozu zaměstnavatele v rámci 24 hodin po sobě jdoucích,
g) nepřetržitým provozem provoz, který vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu,
h) pracovní pohotovostí doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Pracovní pohotovost může být jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele,
i) prací přesčas práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost,
j) noční prací práce konaná v noční době; noční doba je doba mezi 22. a 6. hodinou,
k) zaměstnancem pracujícím v noci zaměstnanec, který odpracuje během noční doby nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období, uvedeném v § 94 odst. 1,
l) rovnoměrným rozvržením pracovní doby rozvržení, při kterém zaměstnavatel rozvrhuje na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě …
Související otázky
Na co si dát pozor
- Rozlišení mezi pracovní dobou a pracovní pohotovostí je klíčové, neboť pracovní pohotovost se vykonává na jiném místě, než jsou pracoviště zaměstnavatele.
- Práce přesčas se liší od napracovávání pracovního volna, které si zaměstnanec vyžádal a které mu zaměstnavatel poskytl.
- Definice zaměstnance pracujícího v noci je důležitá pro aplikaci dalších ustanovení zákoníku práce, která se týkají ochrany zdraví a bezpečnosti práce.
Navazující ustanovení
Praktický postup
Totéž téma v jiných předpisech
Zákoník práce – přehled paragrafůPracovní právoVšechny právní otázky