Co znamená „Ochrana důvěrnosti komunikace obviněného s obhájcem“ podle zákona?
Stručná odpověď: Veškerá komunikace mezi obviněným/podezřelým a jeho obhájcem/advokátem (ústní, elektronická, písemná) je chráněna a orgány činné v trestním řízení ji nesmí zneužít ani zveřejnit.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 35a zákona č. 141/1961 Sb. (Trestní řád) – úřední znění z e-Sbírky
- Týká se: obviněný
- Účinnost: znění účinné od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 35a trestního řádu stanovuje, že orgány činné v trestním řízení musí zachovávat důvěrnost komunikace mezi obviněným (nebo podezřelým) a jeho obhájcem (advokátem), přičemž informace získané porušením této důvěrnosti nelze v trestním řízení použít, pokud se toho nedovolá sám obviněný či podezřelý.
V praxi
- Tato ochrana se vztahuje pouze na komunikaci, jejímž obsahem je poskytování právních služeb; pokud by komunikace nesouvisela s právními službami, ochrana se na ni nevztahuje.
- Pokud by orgány činné v trestním řízení získaly informace z této důvěrné komunikace protiprávně, nesmí je použít jako důkaz v trestním řízení, ledaže by s tím souhlasil sám obviněný nebo podezřelý.
Co říká § 35a – Trestní řád
§ 35a Ochrana důvěrnosti komunikace obviněného s obhájcem
(1) Orgány činné v trestním řízení jsou povinny zachovávat důvěrnost informací sdělovaných mezi obviněným a obhájcem jakýmkoli způsobem, zejména ústně, elektronicky nebo v listinné podobě, ať již přenášených nebo uchovávaných v soukromí (dále jen „důvěrnost komunikace“). Ochrana důvěrnosti komunikace se ve stejném rozsahu vztahuje také na komunikaci mezi podezřelým a jeho advokátem v trestní věci. Pokud osoby uvedené ve větě první a druhé nebo jiné osoby, kterým byly informace uvedené ve větě první a druhé poskytnuty, uchovávají takové informace, jsou povinny je výslovně označit tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o informace, na které se vztahuje ochrana důvěrnosti komunikace.
(2) Ochrana důvěrnosti komunikace podle odstavce 1 se nevztahuje na případy, kdy obsahem komunikace není poskytování právních služeb.
(3) Informace získaná porušením důvěrnosti komunikace nesmí být v trestním řízení použita, s výjimkou případu, kdy se použití takové informace v trestním řízení dovolává sám podezřelý nebo obviněný.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Osoby, které uchovávají informace z důvěrné komunikace (např. obhájce, obviněný), by je měly výslovně označit, aby bylo zřejmé, že se na ně vztahuje ochrana důvěrnosti.
- Ochrana se nevztahuje na komunikaci, která neslouží k poskytování právních služeb, což může být předmětem posouzení.
Navazující ustanovení
Trestní řád – přehled paragrafůTrestní právoVšechny právní otázky