Co znamená „Příprava posudku“ podle zákona?
Stručná odpověď: Znalec dostane od orgánu činného v trestním řízení (např. policie, státní zástupce, soud) potřebné informace ze spisu a jasně vymezené úkoly, co má posoudit.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 107 zákona č. 141/1961 Sb. (Trestní řád) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 107 odkazuje 63 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 28. 1. 2026
- Týká se: obviněný
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 107 trestního řádu upravuje, jakým způsobem se připravuje znalecký posudek v trestním řízení, stanovuje práva a povinnosti znalce a orgánů činných v trestním řízení při jeho vypracování.
V praxi
- Znalec má právo nahlížet do spisů, případně si je zapůjčit, a může být přítomen při výslechu obviněného a svědků, aby jim mohl klást otázky související s předmětem znaleckého zkoumání.
- Znalec nesmí hodnotit důkazy ani řešit právní otázky, jeho úkolem je poskytnout odborné posouzení skutečností.
- Znalec vypracuje posudek zpravidla písemně a tento posudek se doručuje i obhájci obviněného.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 107
Sb. rozh. tr.). To platí tím spíše ve vztahu k hodnocení důkazů a činění relevantních skutkových závěrů (viz § 107 odst. 1 tr. ř. „… znalci nepřísluší provádět hodnocení důkazů a řešit právní otázky“).
Při vypracování znaleckého posudku znalec podle § 107 odst. 1 tr. ř. zpravidla vychází ze spisových materiálů a jeho vlastních poznatků opatřených využitím odborných metod spojených s jeho specializací.
… hodnocení důkazů z hlediska jejich věrohodnosti, resp. pravdivosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR z 8. 7. 1980, sp. zn. Tzv 17/80, publikované pod č. 33/1981 Sb. rozh. tr., rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze 4. 6. 1986, sp. zn. 1 Tzf 3/86, publikované pod č. 12/1987 Sb. rozh. tr.). To ostatně přímo vyplývá z § 107 odst. 1 tr. ř., případně obecněji ze zásady volného hodnocení důkazů vyjádřené v § 2 odst. 6 tr. ř., podle které je hodnocení důkazů úkolem právě pro orgány činné v trestním řízení (a contrario tedy nikoliv pro znalce).
Co říká § 107 – Trestní řád
§ 107 Příprava posudku
(1) Znalci, který je pověřen úkonem, se poskytnou potřebná vysvětlení ze spisu a vymezí se jeho úkoly. Přitom je třeba dbát toho, že znalci nepřísluší provádět hodnocení důkazů a řešit právní otázky. Je-li toho k podání posudku třeba, dovolí se znalci nahlédnout do spisů nebo se mu spisy zapůjčí. Může mu být též dovoleno, aby byl přítomen při výslechu obviněného a svědků a aby jim kladl otázky vztahující se na předmět znaleckého vyšetřování. V odůvodněných případech se znalci umožní, aby se zúčastnil provedení i jiného úkonu trestního řízení, pokud takový úkon má význam pro vypracování znaleckého posudku. Znalec může též navrhnout, aby byly jinými důkazy napřed objasněny okolnosti potřebné k podání posudku.
(2) Znalec přibraný k podání znaleckého posudku o příčině smrti nebo o zdravotním stavu zemřelé osoby je oprávněn vyžadovat zdravotnickou dokumentaci týkající se takové osoby; v ostatních případech může zdravotnickou dokumentaci vyžadovat za podmínek stanovených zvláštním zákonem.
(3) Znalci se zpravidla uloží, aby posudek vypracoval písemně. Posudek se doručuje též obhájci, a to na náklady obhajoby.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Znalec je oprávněn vyžadovat zdravotnickou dokumentaci zemřelé osoby nebo osoby, jejíž zdravotní stav posuzuje. V jiných případech může zdravotnickou dokumentaci vyžadovat jen za podmínek stanovených zvláštním zákonem.
- Znalec může navrhnout, aby byly objasněny další okolnosti potřebné k podání posudku, například provedením jiných důkazů.
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Trestní řád – přehled paragrafůTrestní právoVšechny právní otázky