Co znamená „Propuštění z ochranného léčení a jeho ukončení“ podle zákona?
Stručná odpověď: Návrh na propuštění nebo ukončení: Zdravotnické zařízení, kde se léčení vykonává, podá návrh na propuštění, jakmile je dosaženo účelu léčení. Pokud zjistí, že účelu léčení nelze dosáhnout, podá návrh na jeho ukončení.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 353 zákona č. 141/1961 Sb. (Trestní řád) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 353 odkazuje 45 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 24. 6. 2025
- Týká se: soud, státní zástupce
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Nebude-li ústavní ochranné léčení vykonáno tak, aby do dvou let od jeho započetí bylo rozhodnuto o propuštění z ochranného léčení nebo o jeho…“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…z ochranného léčení nebo o jeho ukončení, podá zdravotnické zařízení nejméně dva měsíce před uplynutím lhůty dvou let od počátku výkonu ochranného léčení návrh na jeho…“
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 353 trestního řádu upravuje postup při propuštění z ochranného léčení, jeho ukončení nebo prodloužení, přičemž stanovuje, kdo a za jakých podmínek podává návrh a kdo o něm rozhoduje.
V praxi
- Návrh na prodloužení: Pokud ústavní léčení trvá déle než dva roky a nebylo rozhodnuto o propuštění nebo ukončení, zdravotnické zařízení musí nejméně dva měsíce před uplynutím dvouleté lhůty podat návrh na prodloužení.
- Obsah návrhu: Návrh musí obsahovat popis průběhu a výsledků léčení, důvody navrhovaného postupu a případný návrh na uložení dohledu nad chováním.
- Rozhodování soudu: O propuštění, ukončení nebo prodloužení rozhoduje bez zbytečného odkladu samosoudce okresního soudu, a to na návrh zdravotnického zařízení, státního zástupce, osoby, na níž se léčení vykonává, nebo i bez návrhu.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 353
Návrh na změnu způsobu výkonu ochranného léčení či propuštění z ochranného léčení může podat i sama dovolatelka, kdy proti rozhodnutí o návrhu lze poté podat i stížnost (§ 351 a § 353 tr. ř.).
Český právní řád však v § 353 odst. 2 tr. ř. uvádí mezi navrhovateli propuštění z ochranného léčení výslovně i osobu, na níž se léčení vykonává.
V řešené věci byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 22. 1. 2024 č. j. 2 Nt 2603/2020-321 podle § 353 odst. 2 tr. ř. zamítnut návrh „posuzovaného“ P. M. na propuštění z výkonu ochranného psychiatrického léčení v ambulantní formě, které mu bylo uloženo usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 12. 3. 2018 sp. zn. 1 Nt 4001/2018.
Co říká § 353 – Trestní řád
§ 353 Propuštění z ochranného léčení a jeho ukončení
(1) Jakmile bylo dosaženo účelu ochranného léčení, podá zdravotnické zařízení, ve kterém je ochranné léčení vykonáváno, návrh na propuštění z ochranného léčení okresnímu soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává; návrh na ukončení ochranného léčení podle § 99 odst. 6 trestního zákoníku podá zdravotnické zařízení, jakmile zjistí, že jeho účelu nelze dosáhnout. Nebude-li ústavní ochranné léčení vykonáno tak, aby do dvou let od jeho započetí bylo rozhodnuto o propuštění z ochranného léčení nebo o jeho ukončení, podá zdravotnické zařízení nejméně dva měsíce před uplynutím lhůty dvou let od počátku výkonu ochranného léčení návrh na jeho prodloužení. V návrhu na propuštění z ochranného léčení, na jeho ukončení nebo v návrhu na prodloužení ochranného léčení zdravotnické zařízení popíše průběh a výsledky ochranného léčení a uvede důvody navrhovaného postupu včetně návrhu na případné uložení dohledu nad chováním osoby, na níž je vykonáváno ochranné léčení. O tom je třeba zdravotnické zařízení poučit.
(2) O propuštění z ochranného léčení, o jeho ukončení včetně případného uložení dohledu nebo o prodloužení ochranného léčení rozhodne bez zbytečného odkladu na návrh zdravotnického zařízení, státního zástupce nebo osoby, na níž se vykonává ochranné léčení, anebo i bez takového návrhu ve veřejném zasedání samosoudce okresního soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává. Samosoudce vyrozumí o propuštění z ochranného léčení nebo o jeho ukončení soud, který uložil ochranné léčení nebo který uložil zabezpečovací detenci, která byla změněna na ochranné léčení.
(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Lhůta pro prodloužení: Zdravotnické zařízení musí podat návrh na prodloužení ústavního ochranného léčení nejméně dva měsíce před uplynutím dvou let od jeho započetí, pokud do té doby nebylo rozhodnuto o propuštění nebo ukončení.
- Odkladný účinek stížnosti: Proti rozhodnutí soudu o propuštění, ukončení nebo prodloužení ochranného léčení je možné podat stížnost, která má odkladný účinek, což znamená, že rozhodnutí nenabude právní moci, dokud o stížnosti nebude rozhodnuto.
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Trestní řád – přehled paragrafůTrestní právoVšechny právní otázky