Co znamená „Rozvržení pracovní doby zaměstnancem“ podle zákona?
Stručná odpověď: Zaměstnanec získává větší flexibilitu v plánování své pracovní doby, protože si ji rozvrhuje sám.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 87a zákona č. 262/2006 Sb. (Zákoník práce) – úřední znění z e-Sbírky
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Účinnost: znění účinné od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 87a zákoníku práce umožňuje zaměstnavateli a zaměstnanci uzavřít písemnou dohodu, na základě které si zaměstnanec sám rozvrhuje svou pracovní dobu do směn.
V praxi
- Zaměstnavatel musí s takovým rozvržením souhlasit a sjednat podmínky v písemné dohodě.
- Průměrná týdenní pracovní doba musí být dodržena ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, které má svá zákonná omezení.
- Pro některé situace, jako jsou překážky v práci, dovolená nebo pracovní cesty, musí zaměstnavatel předem určit stanovené rozvržení pracovní doby, pokud se se zaměstnancem nedohodnou jinak.
Co říká § 87a – Zákoník práce
§ 87a Rozvržení pracovní doby zaměstnancem
(1) Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít písemnou dohodu, podle níž si zaměstnanec za sjednaných podmínek bude sám rozvrhovat pracovní dobu do směn.
(2) Při postupu podle odstavce 1 platí, že
a) se nepoužije úprava rozvržení pracovní doby, vyjma § 81 odst. 3 a § 83,
b) průměrná týdenní pracovní doba zaměstnance v pracovním poměru musí být naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, nejdéle však v období a za podmínek uvedených v § 78 odst. 1 písm. m),
c) nedohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem jinak, uplatní se pro účely překážek v práci, čerpání dovolené, pracovní cesty, poskytování plnění podle § 115 odst. 3 a § 135 odst. 1 a v dalších případech určených zaměstnavatelem stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel povinen předem určit,
d) při jiných důležitých osobních překážkách v práci zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, není-li dohodnuto nebo tímto zákonem, prováděcím právním předpisem vydaným podle § 199 odst. 2 anebo vnitřním předpisem stanoveno jinak.
(3) Závazek z dohody podle odstavce 1 lze rozvázat dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni nebo jej lze vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně; dohoda i výpověď musí být písemná. Zaměstnavatel se zaměstnancem mohou v dohodě sjednat odlišnou délku výpovědní doby; výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Dohoda o rozvržení pracovní doby zaměstnancem musí být vždy písemná.
- Dohodu lze rozvázat dohodou nebo vypovědět s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem doručení výpovědi.
- Při jiných důležitých osobních překážkách v práci zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, pokud není sjednáno nebo stanoveno jinak.
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Zákoník práce – přehled paragrafůPracovní právoVšechny právní otázky