Co znamená „Účastníci při projednání pozůstalosti“ podle zákona?
Stručná odpověď: Účastníkem řízení o pozůstalosti je primárně ten, u koho lze důvodně předpokládat, že je dědicem zůstavitele.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 110 zákona č. 292/2013 Sb. (Zákon o zvláštních řízeních soudních) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 110 odkazuje 22 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 3. 3. 2026
- Týká se: dědic, zůstavitel
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2028 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 110 zákona o zvláštních řízeních soudních určuje, kdo jsou účastníci řízení o pozůstalosti, přičemž primárně se jedná o domnělé dědice, nebo stát, pokud dědictví připadne jemu, s výjimkou případů, kdy se řízení zastavuje pro majetek bez hodnoty nebo nepatrné hodnoty, kdy je účastníkem ten, kdo se postaral o pohřeb.
V praxi
- Pokud by dědictví mělo připadnout státu (např. proto, že nejsou žádní dědici), je účastníkem řízení pouze stát.
- V případě, že zůstavitel nezanechal žádný majetek, nebo jen majetek bez hodnoty či nepatrné hodnoty a řízení je z tohoto důvodu zastaveno, je účastníkem řízení pouze osoba, která zajistila pohřeb zůstavitele.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 110
Podle ustanovení § 110 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), účastníky jsou ti, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědici; má-li dědictví připadnout státu proto, že nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a hledí-li se na stát, jako by byl zákonný dědic, je účastníkem pouze stát.
Dědic není oprávněn – jak již dovodila judikatura soudů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2024, sp. zn. 24 Cdo 3295/2023, které bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 51, ročník 2025 - vykonávat správu pozůstalosti jen z toho důvodu, že je pokládán (ve smyslu ustanovení § 110 odst. 1 z. ř. s.) za účastníka řízení o pozůstalosti; oprávněn je spravovat pozůstalost – jak je dáno povahou věci a významem správy pozůstalosti - jen tehdy, bylo-li jeho dědické právo jasně prokázáno, tedy nejsou-li pochybnosti o jeho …
Dědic není oprávněn – jak již dovodila judikatura soudů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2024, sp. zn. 24 Cdo 3295/2023, které bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 51, ročník 2025 - vykonávat správu pozůstalosti jen z toho důvodu, že je pokládán (ve smyslu ustanovení § 110 odst. 1 z. ř. s.) za účastníka řízení o pozůstalosti; oprávněn je spravovat pozůstalost - jak je dáno povahou věci a významem správy pozůstalosti - jen tehdy, bylo-li jeho dědické právo jasně prokázáno, tedy nejsou-li pochybnosti o jeho …
Co říká § 110 – Zákon o zvláštních řízeních soudních
§ 110 Účastníci při projednání pozůstalosti
(1) Účastníky jsou ti, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědici; má-li dědictví připadnout státu proto, že nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a hledí-li se na stát, jako by byl zákonný dědic, je účastníkem pouze stát.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, bylo-li řízení o pozůstalosti zastaveno, protože zůstavitel nezanechal majetek (§ 153) nebo protože zanechal majetek bez hodnoty nebo majetek nepatrné hodnoty (§ 154); v tomto případě je účastníkem ten, kdo se postaral o pohřeb zůstavitele.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Určení účastníků řízení je klíčové pro správný průběh pozůstalostního řízení a pro doručení rozhodnutí soudu.
- V situacích, kdy je majetek nepatrný nebo žádný, se okruh účastníků zužuje na osobu, která se postarala o pohřeb, což zjednodušuje proces.
Navazující ustanovení
Praktický postup
Zákon o zvláštních řízeních soudních – přehled paragrafůProcesní právoVšechny právní otázky