Co znamená „Účastníci řízení a jednání za ně“ podle zákona?

Paragraf 33 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, definuje, kdo jsou účastníci řízení ve správním soudnictví a kdo za ně může jednat, včetně vymezení procesní způsobilosti.

Zdroj: § 33 soudní řád správní – plné znění s výkladem. Odpověď je generovaná z textu zákona, orientační.

• Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo může mít práva a povinnosti, a správní orgán; procesní způsobilost (schopnost samostatně jednat) pak má ten, kdo může vlastními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti, správní orgán a ten, kdo je oprávněn podat návrh.
• Za právnickou osobu jedná ten, kdo je k tomu oprávněn podle zvláštního zákona, přičemž jeho zájmy nesmí být v rozporu se zájmy právnické osoby a své oprávnění musí prokázat.
• Za správní orgán jedná jeho vedoucí nebo jiná oprávněná osoba, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak; za stát jedná ten, koho určí zvláštní zákon.

Podle § 33 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), totiž způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti, a správní orgán; jinak i ten, komu ji zákon přiznává.

33 Cdo 1132/2021 · Nejvyšší soud · 27. 5. 2022

Pravděpodobně však Ústavní soud na věc aplikoval postupy užívané ve správním řízení, ve kterém je na správním soudu, aby v řízení jako s žalovaným jednal s tím, kdo skutečně žalovaným má být, a ne s tím, koho chybně označil v žalobě žalobce (srov. např. § 33 soudního řádu správního, část věty za středníkem, § 69 soudního řádu správního, a usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, č. j. 5 Afs 16/2003-56, uveřejněné pod číslem 534/2005 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).

30 Cdo 214/2017 · Nejvyšší soud · 13. 9. 2017

… věci podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Podle dovolatele ustálená judikatura soudů dovodila, že označení žalovaného není podstatnou náležitostí žaloby proti rozhodnutí správního orgánu s tím, že to, kdo je žalovaný, určuje zákon a tato skutečnost vyplývá přímo i ze soudního řádu správního podle § 33 odst. 1 s. ř. s. věty za středníkem.

28 Cdo 2998/2011 · Nejvyšší soud · 6. 8. 2012

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

§ 33 Účastníci řízení a jednání za ně

(1) Účastníky jsou navrhovatel (žalobce) a odpůrce (žalovaný) nebo ti, o nichž to stanoví tento zákon; odpůrcem (žalovaným) je ten, o němž to stanoví zákon.

(2) Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti, a správní orgán; jinak i ten, komu ji zákon přiznává.

(3) Účastník je způsobilý samostatně činit v řízení úkony (dále jen „procesní způsobilost“) v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti. Procesní způsobilost má i správní orgán a také ten, kdo je podle zákona oprávněn podat návrh.

(4) Za právnickou osobu jedná ten, kdo je k tomu oprávněn podle zvláštního zákona. Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby. Kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění na výzvu soudu prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat pouze jediná osoba.

(5) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, jedná za správní orgán jeho vedoucí, popřípadě jiná osoba k tomu oprávněná podle vnitřních předpisů.

(6) Je-li účastníkem stát, jedná za něj ten, o němž to stanoví zvláštní zákon.4)

(7) Je-li účastníkem soud, jedná za senát, jehož se věc týká, jeho předseda.

(8) Podá-li více osob společný návrh, jedná v řízení každý sám za sebe a s účinky jen pro svou osobu.

Paragraf s výkladem a judikaturou

Soudní řád správní – přehled paragrafůSprávní právoVšechny právní otázky

Řešíte konkrétní dopis či spor? Analýza dokumentu