Odpověď: Paragraf 15 občanského zákoníku definuje dva základní pojmy: právní osobnost jako způsobilost mít práva a povinnosti, a svéprávnost jako způsobilost nabývat práva a zavazovat se k povinnostem vlastním právním jednáním.
Každý člověk má od narození právní osobnost, což znamená, že může být nositelem práv (např. právo na život, vlastnické právo) a povinností (např. povinnost platit daně).
Svéprávnost umožňuje člověku samostatně právně jednat, například uzavírat smlouvy, kupovat věci nebo se zavazovat k plnění.
Bez svéprávnosti by člověk nemohl sám za sebe činit právní úkony a potřeboval by k tomu zástupce.
Právní osobnost je širší pojem než svéprávnost; lze mít práva a povinnosti, aniž by člověk byl plně svéprávný (např. dítě je vlastníkem majetku, ale nemůže ho samo prodat).