Co znamená „Zákaz výslechu“ podle zákona?
Stručná odpověď: Svědek, který je vázán povinností mlčenlivosti (např. lékař, advokát, bankéř), nemůže být vyslýchán o skutečnostech, které spadají pod tuto mlčenlivost, pokud ho příslušný orgán nebo osoba, v jejímž zájmu mlčenlivost má, této povinnosti nezprostí.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 99 zákona č. 141/1961 Sb. (Trestní řád) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 99 odkazuje 78 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 25. 3. 2026
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 99 trestního řádu stanoví, že svědek nesmí být vyslechnut o okolnostech, které jsou utajovanými informacemi nebo podléhají povinnosti mlčenlivosti, pokud nebyl této povinnosti zproštěn, s výjimkou určitých trestných činů nebo informací s nižším stupněm utajení.
V praxi
- Pokud jde o utajované informace, svědek nesmí vypovídat, dokud ho příslušný orgán nezprostí povinnosti mlčenlivosti. Zproštění může být odepřeno pouze v případě, že by výpověď způsobila státu vážnou škodu.
- Zákaz výslechu se nevztahuje na svědeckou výpověď o trestném činu, u kterého má svědek oznamovací povinnost podle trestního zákona.
- Svědek může vypovídat o utajovaných informacích klasifikovaných jako „Důvěrné“ nebo „Vyhrazené“, aniž by musel být zproštěn mlčenlivosti.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 99
Procesně nepoužitelným důkazem je výslech svědka pouze za situace, kdy je zatížen nějakou závažnou procesní vadou, např. kdy jsou porušena ustanovení trestního řádu o zákazu výslechu (§ 99 tr. ř.), o právu odepřít výpověď (§ 100 tr. ř.), o poučení (§ 101 odst. 1 tr. ř.) nebo kdy je nekontradiktorní provedení výslechu v rozporu s ustanovením čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod porušením práva na spravedlivý proces apod. O nic takového se v posuzované věci nejedná.
Státní zástupce dodal, že v takovém případě není zmocněnec poškozeného vázán povinností mlčenlivosti a pro případ jeho výslechu jako svědka se podmínka zproštění mlčenlivosti stanovená v § 99 odst. 2 tr. ř., stejně jako podmínka předchozího souhlasu poškozeného, jak se toho v posuzované věci dovolatel domáhá, neuplatní.
Dodal, že tito svědkové vypovídali o skutečnostech, které jsou chráněny ustanovením § 99 tr. ř., a že k tomuto ustanovení nelze vztáhnout postup podle § 8 odst. 1 tr. ř. Poukázal na to, že se podrobil lékařským vyšetřením podle požadavků pojišťoven a že mu nebyl znám výsledek.
Co říká § 99 – Trestní řád
§ 99 Zákaz výslechu
(1) Svědek nesmí být vyslechnut o okolnostech, týkajících se utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem, jež je povinen zachovat v tajnosti, ledaže byl této povinnosti příslušným orgánem zproštěn; zproštění lze odepřít jen tehdy, jestliže by výpověď způsobila státu vážnou škodu.
(2) Svědek nesmí být vyslýchán též tehdy, jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže byl této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěn.
(3) Zákaz výslechu podle odstavce 2 se nevztahuje na svědeckou výpověď týkající se trestného činu, stran něhož má svědek oznamovací povinnost podle trestního zákona. Rovněž se nevztahuje na svědeckou výpověď o utajovaných informacích klasifikovaných ve zvláštním zákoně stupněm utajení Důvěrné nebo Vyhrazené.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Je důležité rozlišovat mezi utajovanými informacemi a obecnou povinností mlčenlivosti, neboť pro každou kategorii platí mírně odlišná pravidla pro zproštění.
- I když má svědek oznamovací povinnost k určitému trestnému činu, neznamená to automaticky zproštění mlčenlivosti u všech informací, ale pouze těch, které se týkají daného trestného činu.
- Při výslechu svědka musí být svědek poučen o zákazu výslechu, pokud je to relevantní, jak vyplývá z § 101 odst. 1 TŘ.
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Trestní řád – přehled paragrafůTrestní právoVšechny právní otázky