Co znamená „Základ daně a daňová ztráta“ podle zákona?
Odpověď: Paragraf 5 zákona o daních z příjmů definuje základ daně jako rozdíl mezi příjmy a výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení, a stanoví pravidla pro zjištění daňové ztráty a zahrnování či nezahrnování některých příjmů do základu daně.
Základ daně se obecně vypočítá tak, že se od příjmů odečtou výdaje, které byly prokazatelně vynaloženy na získání, zajištění a udržení těchto příjmů.
Pokud má poplatník více druhů příjmů (např. ze zaměstnání, z podnikání, z pronájmu), sčítají se dílčí základy daně zjištěné pro každý druh příjmu.
Pokud jsou výdaje vyšší než příjmy u příjmů z podnikání nebo z pronájmu, vzniká daňová ztráta, kterou lze za určitých podmínek odečíst od jiných příjmů.
Některé příjmy, jako jsou osvobozené příjmy nebo příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně, se do základu daně nezahrnují.