Co znamená „Základ daně a daňová ztráta“ podle zákona?
Stručná odpověď: Základ daně se obecně vypočítá tak, že se od příjmů odečtou výdaje, které byly prokazatelně vynaloženy na získání, zajištění a udržení těchto příjmů.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 5 zákona č. 586/1992 Sb. (Zákon ČNR o daních z příjmů) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 5 odkazuje 63 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 20. 8. 2025
- Týká se: poplatník, plátce
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „…ze závislé činnosti vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy…“
- Účinnost: zobrazené znění nabude účinnosti ; do té doby platí znění účinné od 1. 4. 2026
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 5 zákona o daních z příjmů definuje základ daně jako rozdíl mezi příjmy a výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení, a stanoví pravidla pro zjištění daňové ztráty a zahrnování či nezahrnování některých příjmů do základu daně.
V praxi
- Pokud má poplatník více druhů příjmů (např. ze zaměstnání, z podnikání, z pronájmu), sčítají se dílčí základy daně zjištěné pro každý druh příjmu.
- Pokud jsou výdaje vyšší než příjmy u příjmů z podnikání nebo z pronájmu, vzniká daňová ztráta, kterou lze za určitých podmínek odečíst od jiných příjmů.
- Některé příjmy, jako jsou osvobozené příjmy nebo příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně, se do základu daně nezahrnují.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 5
V posuzované věci jde o zkrácení daně z příjmů právnických osob (srov. § 17 až 21a zákona č. 586/1992 Sb.). Podle § 5 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. je základem daně částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 cit zák. není stanoveno jinak.
Podle § 5 odst. 1, 2 téhož zákona je základem daně částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 není stanoveno jinak.
Kromě toho je tzv. daňová ztráta rozdílem mezi příjmy plynoucími poplatníkovi daně z příjmů v určitém zdaňovacím období a výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení, přesáhnou-li tyto výdaje příjmy poplatníka (srov. § 5 odst. 1 a 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů), a nelze z ní, jde-li o akciovou společnost, bez dalšího usuzovat na výši obvyklé ceny jejích akcií.
Co říká § 5 – Zákon ČNR o daních z příjmů
§ 5 Základ daně a daňová ztráta
(1) Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 není stanoveno jinak.
(2) U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v § 6 až 10, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů s použitím ustanovení odstavce 1.
(3) Pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo podle záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu upravenou podle § 23 (dále jen „daňová ztráta“) se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 s použitím ustanovení odstavce 1.
(4) Příjmy ze závislé činnosti vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacího období. Příjmy vyplacené nebo obdržené po 31. dni po skončení zdaňovacího období jsou příjmem zdaňovacího období, ve kterém byly vyplaceny nebo obdrženy a zálohy sražené z těchto příjmů plátcem daně se započítají u poplatníka na daňovou povinnost až v tom zdaňovacím období, ve kterém budou vyplaceny nebo obdrženy. Obdobně se postupuje při stanovení základu daně a při evidenci příjmů ze závislé činnosti.
(5) Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně, příjmy podle § 6 odst. 4, pokud poplatník nevyužije postup podle § 38h odst. 10, a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně podle § 36 ze samostatného základu daně, pokud § 36 odst. 6 nebo 7 nestanoví jinak. Do základu daně se nezahrnují příjmy zahrnuté do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a.
(6) O příjem zahrnutý do základu daně (dílčího základu daně) v předchozích zdaňovacích obdobích, který byl vrácen, se sníží příjmy (výnosy) a nebo se zvýší výdaje (náklady) ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo, za předpokladu, že pro jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmů není zachyceno v účetnictví nebo v daňové evidenci poplatníka při zjištění základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9. Obdobným způsobem se postupuje v případě výdajů (nákladů) uplatněných jako …
Výklad paragrafu
Související otázky
Na co si dát pozor
- Příjmy ze závislé činnosti (např. mzda) vyplacené do 31 dnů po skončení zdaňovacího období se považují za příjmy tohoto zdaňovacího období. Příjmy vyplacené později se považují za příjmy zdaňovacího období, ve kterém byly skutečně vyplaceny.
- Pokud byl příjem, který byl dříve zahrnut do základu daně, vrácen, lze o něj snížit příjmy nebo zvýšit výdaje v období, kdy k vrácení došlo, pokud pro to existuje právní důvod a není to již zohledněno v účetnictví nebo daňové evidenci.
Navazující ustanovení
Zákon ČNR o daních z příjmů – přehled paragrafůDaňové právoVšechny právní otázky